Wysch

Překvapivě povedená komedie se sympatickou dvojicí postav, vcelku povedeným námětem, ale bohužel i s kvantem trapnějších scén (např. prostřihy "milion sexuálních poloh"). Některé narážky mi přišly až moc otevřené, ač tedy mně osobně to nějak nevadí, přesto například závěrečné "outro" při titulcích závání perverzním režisérem nebo scénáristou. Přesto, na americkou romantickou komedii se jedná o zajímavý počin. Hvězdička navíc samozřejmě za Jessicu. (P.S. Babu se třemi prsy bych fakt nechtěl :-))

Nejáčkovější béčko a "nejbrůsovatější" Bruce Willis. This is my daddy. :-)

Úplně netypicky typická pohádka, který by měl každej odpustit to, že je to ve skutečnosti průjmová záležitost. [DVD]

Eeeeee. Prostě tohle ne...

Naprosto skvěle natočené epické drama se skvěle zahraným charakterem, příběhem plným otázek, zvratů, to všechno skvěle zamotané do balení, které možná jednodušším osobnostem přivedou zahřátí mozkových blan, ale těm, kteří hledají kvalitní zábavu, ji Terry Gilliam nabízí. (Opravdu luxusní jsou scény v blázinci, kdy zfetovaného Bruce zabírá kamera natočená našikmo :-)) Pro mě jeden z nejlepších filmů devadesátých let.

Nejen nejlepší film Hillovy sólové kariéry, ale pro mě i jeden z nej spaghetti westernů italské produkce vůbec.

Smekám. upd: Pokud kdy v posledních dvou letech někdo natočil dokonalý film, nebyl to Greengrass, nebyl to Nolan, byl to Aronofsky. Hodnocení tři a méně hvězdiček jsou skutečně nepochopená. Nejsem filmový znalec, nejsem kritik, kterých je čsfd plné, jsem jenom divák a jako divák jsem s tímhle filmem spokojený na maximum. Filozofická hloubka? Že jde o hledání léku na smrt? O nesmrtelnost? Ale kdeže, probuďte se a podívejte se na Pramen jako sugestivní výpověď, co je člověk schopen a co není ochoten obětovat. Prvoplánové útočení na city? Ale kdeže. Vy jste nikdy nikoho nemilovali? Nemilujete? City hrají roli, jistě, ale ne tu hlavní - stále tu jde o tu myšlenku, co je člověk schopen udělat proto, aby znovu mohl být s tím, koho miluje více než svůj vlastní život. Mystické putování časoprostorem ve formě bubliny je skutečným jádrem filmu. Ne putování velitele za stromem života, ne hledání léku na smrt. Ale uvědomění si. Probuďte se a dívejte se na film jako lidé. Lidé cítí. Lidé milují. Lidé se bojí smrti. Pramen je život i smrt. Pramen je...opravdový dar. Jako snímek je to dar z nebe, jako strom života, Pramen, nebo jak to chcete zvát, je dar od boha člověku. Berte jej plnými hrstmi. Minimálně natřikrát.

[Director's Cut] je o poznání celistvější a kompaktnější, což také znamená hvězdičku nahoru. Kompaktnější je totiž celý děj, který opravdu potřeboval tohle o pětačtyřicet minut delší rozšíření, byť by si zasloužil klidně ještě další hodinu. Protože i tak je kovářův vzestup příliš rychlý, ale markantní a důležitou změnou je linka se Sibylliným synem - tahle linka totiž vysvětluje mnohé, co v kinoverzi jaksi jen tak mimochodem proběhlo před divákovýma očima. Druhá projekce DC pak odhaluje mnohem a mnohem víc a je až překvapivé, s jakými detaily se Ridley Scott vytasil a jak dohromady film funguje. Není to totiž klasický historický velkofilm americké provenience, kde se máchá meči a sekerami, ale vlastně je to ukecané filozofické dílo s dvěma sympatickými bitvami a dvěma ještě sympatičtějšími šarvátkami. Práce s kamerou a scénou jsou neskutečné a nejlépe si to uvědomíte v úvodu, kdy vás film ještě nedokázal do sebe vtáhnout, scéna s pohřbem je učebnicovým příkladem filmové stylistiky, stejně tak scéna odjezdu Liama Neesona. Scenérie a barevné filtry pak v pouštních oblastech dovytváří poetické krásno, které načala zatažená a sněživá Francie; hudba jakoby mimoděk evokuje mnohé z Ridleyho filmů - od Gladiátora k Černému jestřábu. Herecké výkony jsou buď standardní, nebo překvapivě nadstandardní. Překvapuje totiž Orlando Bloom, který mi snad poprvé ukázal, že umí s tou svojí hezkou tvářičkou i hrát a vážná role mu skutečně sedla - strništěm zarostlý a mlčenlivý kovář, který se do Jeruzaléma vydal hledat spíš odpuštění (nejen) svých hříchů než sám sebe; Liam Neeson nedostal bohužel moc prostoru, byť mám pocit, že v DC je jeho charakter i z toho mála víc prokreslený; Jeremy Irons udržel vratkou laťku svého standardu a Eva Green nebo Edward Norton využili svého maxima - ona své krásy, on svého krásného hlasu. Skvěle působí vykreslení dobra a zla, kdy až na dvě výjimky nikdo není skutečně záporný a zase na dvě výjimky skutečně kladný charakter. Balian zabil kněze a hledá odpuštění a snaží se být tím, čím nakonec je; Tiberius nakonec prchne; Sibylla zbaběle zabije vlastního syna... atd. Saladin neváhá konat malé i velké zlo, přesto je stejně čestný, jako král jeruzalémský. Ten tvoří společně s Balianovou (mrtvou) ženou tu jedinou čistě kladnou dvojici, stejně jako Guy a Reynald jsou jedinými skutečně negativními postavami. || Celkem mě mrzí nízká hodnocení i od lidí, jejichž názor obvykle uznávám, protože kinoverze trpí postihem nevlídného studia a když se vám nelíbí kinoverze aspoň na čtyři hvězdičky, necháte si tu režisérskou ujít. A je to škoda. Všechno v tomhle atypickém historickém velkofilmu drží a funguje, byť se občas nepovede trefit historická fakta a byť se občas vytáhne klišé. Příběh díky lince se Sibylliným synem dostává skutečný rozměr a je propracovanější a Balianův vzestup také není tak rychlý [ačkoliv se mohlo naznačit, že Balian svůj Ibelin zušlechťoval déle než jeden den]. I přes svou víc jak tříhodinovou délkou je DC skutečnou perlou v žánru historických filmů a Ridley Scott vytvořil něco, na co by skutečně měl být pyšný. Ne neprávem je Kingdom of Heaven v mém žebříčku nejoblíbenějších filmů.

Druhá projekce přinesla jisté ovoce. Po první v kině jsem si nezapamatoval jedinou scénu, kterou bych mohl odvyprávět téměř celou. Černá perla tyto scény měla tři, Truhla dvě a Na konci světa nebyla ani jedna. To samo o sobě téměř stačí k ohodnocení filmu, ale po novoroční projekci (1.1.2010) musím přidat pár postřehů. Tak především za ty dva roky od kina uběhlo dost času a pochopil jsem scénu s vyjednáváním na ostrůvku a jiné tajtrlíky (tedy k poctě zbraň: Sergio Leone), pochopil jsem, v čem měl bejt vtip Keitha Richardse a hlavně jsem si zapamatoval jednu scénu: "I dropped my brain." Celkově vzato se z třetích Pirátů stal nakonec pohodovej snímek, kterýmu ale chybí odstup a nadhled předchozích dvou (vtipnějších) bratříčků. Humor ve trojce zcela nevymizel, zůstal v několika sympatických scénách, ale ve své podstatě tak odmítl vlastní podstatu jedničky a odebráním dětstkých vtipů se začal film brát strašně vážně. Potřebný odstup a nadhled na sebe sama se tak ztratil i ve scénáři i ve výkonech Keiry Knightley a Orlanda Blooma, kteří tak důležitou linku příběhu zahráli tak nudně, až je třeba se ptát, jestli skutečně scénář byl tak suchý. Jedinou jistotou tak tedy zůstal Johnny Depp a zuřivě překvapil Geoffrey Rush. Zkrátka a jednoduše přibylo milionů, ubylo tolik potřebného nadhledu. [shlédnuto v kině a na DVD]

Někdo tady hodnocení takhle podhodnocovaného filmu vylepšit musí. Velice vymazlený scénář, dobří herci, slušný spád, žádná minuta nudy. Co víc si přát? A že vykrádá? No a co? Ku.evsky tenhle snímek baví, tak si ho taky ku.evsky užívám. :-)