Enšpígl

Naprosto neskutečný, co dokáže soulad obrazu a hudby, to co se tady dělo přímo před mojima očima považuju za geniální. Stejně tak samotný příběh, mně po úvodním prologu, dokázal dostat do sebe a i když postupem času dostávám odpovědi na některé otázky, stejně si film ponechává spousty tajemství. Když bych šel do důsledků, tak film může vyvolat sexofobii. V každým případě atmosféra nevidáná a velmi zvláštní. Naprosto nevinnej záběr na okolí se díky hudbě dokáže změnit v napínavou záležitost, plnou očekávání. Zajímalo by mě, kde to Davida napadlo, protože na tohle bych nepřišel ani v zácpě na D1. Je to taková lahůdka, která svým pojetím rozhodně není pro každýho, ale je vidno že amíci, když chtěj a nemyslej v první fázi jen na plný prasátko dokáží uhranout.

Tak já když vidím vaše hodnocení, tak přiznávám, že jste mě trošku nakřápli, ale já tam viděl jen kupu ženskej jak řešej, která má kde ležet, panenství a vůbec to bylo jako nějaký "live z drůbežárny". Jako mám Izrael moc rád a hledám sebemenší záminku k dobrýmu hodnocení, ale krom toho že některý holky se mě líbily, jsem fakt nenašel nic, čím bych si vyargumentoval větší hodnocení, bohužel.

Možná jsem ve filmu hledal alegorie, které tam nejsou a nebo jsem je nepochopil. Je to krásné, poetické, Zuzanka ve ve svých osmnácti letech působí naprosto nezkaženě a je zřejmý, že to je a bude krásná ženská. Příjemně se na to koukalo, vnímalo, přemýšlelo se u toho nad mnohým, ale nenašel jsem ve filmu nějakou větší hloubku, ale třeba to bylo tím, že při jednotlivých kapitolách se moje myšlenky toulaly od pangejtu k pangejtu. Viděno v rámci projektu Challenge tour jako film číslo 26.

Po čtrnácti dnech čumění na všelijaké filmy z celého světa v rámci Challenge tour, týdenní štamgaství na festivalu Evropských filmech jsem si uvědomil, jak moc mě chybí hollywodská komerčka a vpadnul na první akční biják co byl po ruce. Bohužel jsem si zase nabil držku. Naštěstí ne úplně, ale silnou akční přímočarou vyvářovnu si představuji přece jen trošku jinak. Předně nechápu ty dialogový odbočky na téma vztah syna a tatínka, co to zase bylo za paskvil a zoufalost dělat z akčního filmu expedici do sociálního dramatu ?? Jako kdyby ty dialogy a scény trvaly minuty, dvě, ok seru na to a dělám že nevidím, ale když zabírají pomalu polovinu stopáže, tak to fakt ne. Liama jako herce mám hrozně rád, ale abych se přiznal, od filmu 96 hodin ho vídám ve stále stejné poloze, jehož filmové postavy jsou si podobné jako vejce vejci a začíná se mě tím už fakt přejídat, korn on herec extratřídy, nechápu že to nevidí. Třeba Eda jsem v podobné roli dlouho neviděl a tak mě bavil 100x víc. Některé dialogy mě přišli hrozně vykalkulované, jako kdyby ten kdo je psal ani nevěděl co mají filmu vlastně dát. Naštěstí jsou ve filmu alespoň nějaké akční scény co ujdou, vysloveně luxusní je závěrečný lesní bum bum piknik, ale i tak si myslím, že kdybych tenhle film neviděl vůbec nic se nestane.

Brilantní herecké výkony dělají ze sledování Karamazových velkolepý divácký zážitek. Skvělé využití industriálního prostředí staré továrny a hudebního podkresu nechává vyniknout nový filmový podžánr "divadlo ve filmu". Viděno v rámci projektu Challenge tour jako film číslo 25.

Půvabná paní režisérka umí pracovat nejen se svými herci.....Márton i Laszlo byli výborní, ale i s divákovou náladou. Na začátku mě dokázala rozesmát, pak mě navodila melancholický stavy, pak trošku romantiky, pak soucit s hlavním hrdinou, prostě pocitový mlejnek se vším všudy, ale jedno bylo pořád stejný, při sledování filmu mě bylo hrozně příjemně. Originalita je ve filmu hlavním nájemníkem, škoda, že sem nebylo zakomponováno víc dialogů otce a syna, protože mezi nima to byla co věta to perla, ale jinak maďarská filmová pohlednice co rozhodně stojí za prohlédnutí. Viděno v rámci projektu Challenge tour jako film číslo 24.

Na začátku přišel první výslech, kde Schimi hrál s podezřelým kostky, druhý výslech, při kterým si Thanner vybrnkával na kytaru a celý to voní sarkasmem až na půdu a když jediný co se po dvou vysleších dovíme je fakt, že Schimanski byl v bordelu, vypadá to na další schmiho klasiku alá seru na předpisy, já to nějak vyřeším. Jenže hudba, pohledy, dialogy to všechno začíná houstnout a humor, děvky i pivo se postupně vytrácí a na scénu se dostavuje poctivá chlapárna s výborným koncem.

Já bych tohle přál vidět všem těm blbečkům co s novým mobilem, autem v garáži, plnou ledinčkou a televizí velkou jak žirafa si neustále stěžujou jak se maj blbě a blá a blá blá. Protože tady to, ta situace ve který byla ta ženská, tomu říkám sklep pekla, ani jednu vteřinu jsem jí nezáviděl a neměl bych pro ni jedinou radu co by měla dělat, ale i přes velké empatie a soucit s hlavní hrdinkou nemůžu dát vyšší hodnocení, protože jsem v něm nic jinýho než ukázku zasranýho života, žádná filmařská scéna, žádný příběh, prostě jen kousek ze života ženský, která je v prdeli, ale nebulí a snaží se dělat v rámci možností co může.

Jestli tohle je drama tak já jsem zmrzlina. Vždyt tam co člověk, to magor. Základní příběhová osa je vyplněná serií uplně absurdních situací, kterým vévodí bláznivá rumunská nátura.

Film disponuje dokonale profesionální prací od herců, přes kameru až po režii. Co je však hlavní devízou filmu je postava Samira, protože byla napsaná takovým způsobem, že jsem naprosto rozuměl jeho vývoji. Chlap co žije sám, má jen práci, ve který ho při první přílžeitosti zavrhnou, sice dostane druhou šanci, ale pořád je cítít, že je vnímán jen jak prostředek ke splnění ukolu, najednou poznává, že svět není černej a bílej, a že srdce může najít tam, kde by ho možná nikdy nehledal. Film skončil a já němel názor, nedokážu jasně říct co je dobro a co je zlo, ano možná vidím kde je právo, jenže co je víc právo z ledince nebo upřimný a spontální vztah ? Viděno v rámci projektu Challenge tour 2014 jako film číslo 23.