Enšpígl

Já si připadal jak když přijdu ke stánku se zmrzlinou a řeknu míchanou. Tady jsem sice nedostal míchanou zmrzku, ale míchanou žánrovku určitě. Půlka kornoutu thriller, půlka komedia a na každou část máme jinou kuchařku, zatímco Annička je naprosto úžasná komedientka, tak Blake dodává thrillerovou část a pánové příznejme si, že sexy tahle kočika být umí. Dialogy dobrý, hlavně pokud pusinku otevře Emily. Líbilo se mě i zakončení, kdy jsem skutečně měl v hlavě hned několik variant a čekal zda se scénaristou potkáme nebo ne. S ohledem na dějové kotrmelce, bych filmek nazval zábavnou dějovou gymnatiskou.

Nevěříš, nechápeš, ale jedeš v tom s nima, díky Gasparovi zručně natočené hudební i obrazové intezivnosti. Ovšem kromě dokonalé obsahově prázdné provokaci nic jinýho nedostaneš. Jsem rád, že jsem měl možnost vidět zrovna Gaspar Noého na projekci osobně, celou jsem mu koukal na hlavu v naděju, že se dostanu uvnitř a zřím.

Maximální intenzita prožitku přebila uplně všechno. Nechápu jak norský bezpečnostní složky mohla nechat ty děti tak dlouho vystaveny řádění toho fašounskýho sráče, který teď má, stejně jako každej terorista v Evropě luxusní podmínky v kriminálu, místo šibenice.

Vysloveně nechutný na pohled, ta lidská prázdnota, podpořena kamerou odehrávající se v bytě, který v sobě nemá kus života, silné depresivum. Originálost a schopnost dělat věci jinak a kvalitně v sobě Domestik jistě má, stejně jako naprosto dokonalý zvuk, ale stavba vyprávění se mě příliš nezamlouvala.

Podobný, prožitkově nevtíravě silný vypravěcí filamřský styl už na plátnech moc nenarazíš o to větší nadšení pak mám z každého takového setkání.

Miluji příběhy, kde čekám na každý moment, který mě něco odkryje o postavách, o jejich minulosti, o jejich povaze, o tom proč dělají co dělají a přesně tohle byl tenhle biják. Ben konečně v roli postavy plné citu a Thomasin McKenzie absolutně fantastická, protože se dokázala ve spoelčnosných scénách tak vyzrálemu herci jako Ben nejen vyrovnat, ale místy ho předčít. Nádherná výměna pohledů, to byla čistokrevná ukázka dokonalého hereckého talentu.

Velmi se mě líbila dobová atmosféra filmu se signály blížící se nacistické hrůzovlády a i herecké výkony musím pochválit, je prostě vidět, že Maďaři umí. Trošičku je škoda, že si příběh nedokázal držet drive a tajemství, místo působil utahaně.

Hrozně milý překvapení. Humor černější než tma, ale chytrý až za roh. Postavy, které umí rozesmát, ale současně si diváka dokonale omotat kolem prstu. Narážky na holandštinu, na rakušáky, na zvyky, tradice to byl vtip vedle vtipu. Je radost chodit na podobný filmy do kina a užívat si skupinového smíchu spoludiváků. A výkony obou hlavních přestavitelů na jedničku s hvězdičkou.

Nádherný film, který nemá problém ukázat duši a emoce velké herecké hvězdy jedné dékady. Hodně intezivní prožitek, když se přes plátno prakticky inimně sbližujete s někým jako je Romy. Z výkonu Marie Bäumer jsem naprosto uchvácen, takovýhle herecký nastudování žijící postavy předvést americká herečka, jde rovnou do nominace na zlatoplešku.

Nádherný, intimně originální příběh, která staví na jedinečnosti postav i prostředí ve kterým se příběh odehrává. Počáteční komediální scény s ještěrkama mě připoměli éru němých grotesek, tulák Charlie by si tady pošmák. Ovšem bylo by velkou chybu dávat filmu žánrovou škatulku, život jí taky nemá a tenhle svět ve světě měl v sobě, radost, bolest, osamění, lidskost, přátelství, tajemství a hlavně cit. Herci svým civilním, přirozeným hereckým projevem dali všem postavám velmi sympatickou existenci mezi regály.