Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (1 376)

plagát

Místnost sebevrahů. Hater (2020) 

Tohle je naprosto fascinující film o současné době a bez pochyb nejlepší letošní film, co jsem viděl. Zatímco v ČR se točí jako "důležité" filmy o kolaborujícím šarlatánovi, co kouká do moči, v Polsku už režisér Komasa opět poněkolikáté vyráží svým snímkem dech. Uau.

plagát

Bill a Ted zachraňujú vesmír (2020) 

Nostalgie je milá věc a bez ní by to byly dvě hvězdy, ale tento díl je v rámci série málo dementní. Byl jsem hodně vytrénovaný z jedničky a dvojky a připraven skoro na všechno, ale tento díl střílel slepejma. Keanu v té verzi s nabarvenýma černýma vlasama ala profesor Snape vypadal trochu děsivě.

plagát

Corpus Christi (2019) 

Fascinující film s gradujícím napětím, výborní herci. Film má klidnou kameru, ale moc se mi líbilo dravé a přitom přehledné nasnímání potyčky.

plagát

Loganův útěk (1976) 

Modely sci-fi krajin s projíždějícími vláčky mě vždycky donutí dát o hvězdičku navíc, přiznávám. Výtvarná stránka, svěží sci-fi nápady jako rituál na "Kolotoči" a zajímavě načrtnutá společnost mladého lidstva film dobře rozjedou. Bohužel se příběh vyvíjí i vinou naprosto blbě napsaných hlavních tří postav a herecky naprosto nemožných: žena, co neumí zahrát ani děs z toho, že jí do rozkroku leze ještěrka; pitvořící se pansexuální zabiják, kterému chybí bývalý kámoš; a hlavně úplně neschopná guma Michael York, u kterého jsem dlouho přemýšlel, jestli jeho bezcitný strážce tak nemožně hraje před holkou cíl své mise nebo jestli se chce fakt zachránit - proti tomuhle týpkovi je Rob Schneider oscarový herec. I když se posadíte před obrazovku s masochistickým nadšením týrat se nechtěně komickým (a hezky vypadajícím) sci-fi, třetí čtvrtina je naprosto mučivá nuda s přírodou a představováním koček a kdo to přežije, tak ho spolehlivě dorazí hloupoučké finále a triumfální neschopnost Michaela Yorka aspoň nějak zařvat a přesvědčit lidstvo o spáse.

plagát

Můžu tě zničit (2020) (seriál) 

Seriál je děsivá jízda strašidelným zámkem pro lidi děsící se, kam až zajde emancipace žen, sexuálních menšin a černých životů a jako téměř ne-fobní člověk jsem byl zvědavý, jak může vypadat seriál o vztazích mileniálů z pera třicetileté černošky žijící v Londýně. Po materiálu se jistě kabelovky s radostí sápaly, aby vyvážily kvóty společenských požadavků aktivistů. Někdy to může pomoci k vytvoření zajímavého seriálu z jiného světa, což I May Destroy You pro Čecha jistě je, někdy to úplně neklapne. **** Hlavní hrdinka (kterou hraje sama autorka), hvězda sociálních sítí, miluje pařby se vším, co k tomu dneska patří a to se jí stane osudným, když k chlastu a koksu někdo do pití přimíchá nechtěný bonus. Po zbytek seriálu se pak vypořádává se znásilněním a s neschopností napsat knihu pro nakladatele, za kterou už dávno zkásla zálohu; setkává se s dalšími formami znásilnění ve svém životě i z příběhu přátel a tak nějak se s tím snaží vyžít. **** Autorka nám servíruje vztahově velmi odvázaný seriál, cílí na určité publikum a nebojí se provokovat. Příběh se týká hlavně černochů a tvůrci se nijak nesnaží cpát do příběhu bělošské kamarády navíc, aby ukázali idealizovaný multikulturní svět (tak se to totiž dělá v Hollywoodu), naopak v asi nejvýživnějším díle na narozeninové párty kamarádka hlavní hrdinky utrusuje rasistické poznámky proti bělochům a vadí jí bílý host. Nechybí ženské pomsty a burcování k pomstě na sociálních sítích ala feminazi :-) Gayové asi nebudou moc nadšení z toho, že jedna gay postava se v podstatě dějem prosouložuje přes Grindr a pokud narazí na chlapa, který hledá normální rande, myslí si, že je úchyl... **** Problém je v tom, jestli měl seriál v úmyslu něco víc než provokovat, šokovat nebo prozkoumávat určité životní situace - hlavní postava je sice očividně nezodpovědná, mnohdy se chová bezohledně a moc nepřemýšlí o tom, co tím způsobuje svému okolí, což by mohlo nasvědčovat, že seriál možná podvratně ukazuje, že celebrity ze sociálních sítí nejsou nejlepší vzory pro obdiv a následování, protože sami nejsou zrovna vyrovnané osobnosti a neznají univerzální klíč k dobru. Doslova to ale není nikde řečeno, a i když postava Arabelly projde postupně nějakým vývojem, posouzení je na divácích. V seriálu si tak můžou najít své (obdiv nebo nenávist) šílení aktivisti z kteréhokoliv spektra, ale pro lidi uprostřed to není tak zábavný počin.

plagát

Můžu tě zničit - Ego Death (2020) (epizóda) 

Poslední epizoda je, navzdory zbytku seriálu, téměř art. U třetí variace už se jistě uchechtávala i autorka při psaní.

plagát

Tenet (2020) 

Jsem rád, že se Nolan pořád vyhýbá nabídkám točit nějaké banality ve stylu Bonda a radši naservíruje divákům svoje komplikované sci-fi peklo. Nejsem si jistý, jestli mu to tentokrát tolik lidí nadšeně sežere jako dřív. Mínusem je ne moc sympatický představitel hlavní role, kterého kolega upír Edward charizmatem hravě setře a unylý odér hrozící romantiky.

plagát

Najsilnejší hlas (2019) (seriál) 

Sérii táhne gumák Russell Crowe, schopný přes rušivě viditelnou vrstvu makeupu sršet charizma, díky kterému je postava chvílemi sympatická. Autoři se moc nezdržují vysvětlování a počítají s tím, že divák fakta zná, nebo si je dohledá, takže v seriálu není moc bizarně významných proslovů typu novinářka básnicky porovnává sexuální obtěžování se spáleninou z pánve. Iritující je pokus o občasný pseudo-progresivní prostřih dvou časových rovin a rychlé popisky postav, které si nestačíte ani přečíst, ale jinak je to příjemný spotřební seriál o vyplácející se výrobě nepravd pro trouby, které takové nepravdy a manipulace z nějakého důvodu potřebují cpát do hlavy.

plagát

ARQ (2016) 

Kromě odfláklého závěru pěkný příklad nízkorozpočtové sci-fi, která se příjemně rozvíjí ve více rovinách.

plagát

Neskutečná cesta Billa a Teda (1991) 

Je to neuvěřitelné, ale dvojka je místy dvojnásobně dementnější než jednička (díky zlým robotům) a to je třeba ocenit. Zatímco u prvního dílu jsem ke třem hvězdám dospěl díky obdivu k zprznění historických osobností, ve dvojce přináší úlevu a odpočinek od kulomentně nízkého intelektu hlavních postav postava přátelské Smrti, řekl bych, že je to jakýsi pokus autorů navázat na osudy stejné postavy z filmu Sedmá pečeť. Zajímalo by mě, jak by se u filmu tvářil takový Václav Havel nebo Jean Paul Sartre.