Místnost sebevrahů. Hater

Polská kinematografie je hodně jinde a čeští patlalové můžou jen tiše přihlížet. My bohužel nemáme tvůrce, kteří by měli schopnosti natočit film světového formátu se společenským přesahem. Komasa suverénně prezentuje téma, na které v Česku nikdo nemá mozkovou kapacitu a netroufnou si ho řešit ani investigativní novináři. Herci jdou na dřeň a temné finále je peklo. (07.04.2023)

Sledujeme příběh mladého psychopata, sirotka, který se rozhodně začlenit se ambiciózně do společnosti, každý svůj neúspěch schovává do pavučiny lží a mimikry svých manipulací. Muž se dostane do marketingu, zpoza kterého zasahuje do politiky prostřednictvím nekalých kampaní a falešných zpráv na internetu. Vše vygraduje do nesmyslně vykonstruovaného konce. (08.07.2021)

Jeden z nejlepších filmů, natočený v podobném duchu. Kdy mladý patologický lhář, čerstvě vyhozený z právnické univerzity a následně zavhržen rodinou, hledá svoji vlastní cestu k moci a uznání. Jedná se o velice promyšený film, který zachycuje současné dění nejen v Polsku, ale celé Evropě. Na to pak navazují politické šachy našeho hlavního hrdiny, který se bez ostychu vypořádává se všemi překážkami pomocí dokonale promyšlené manipulace. 90% (03.04.2021)

Bravo Polsko! Tohle je opět absolutní režisérská pecka nejen Jana Komasy, ale celého polského filmového sboru. Jan Komasa tady volně navazuje na Místnost sebevrahů z roku 2011 a opět nám, i když trošku jinak, ukazuje, jaké nebezpečí na internetu může číhat pro každého z nás. Příběh je takřka geniálně vykonstruovaný. I když víte, k čemu se schyluje, stejně jste na konci totálně v šoku. Navíc se tu asi zrodila další polská herecká hvězda. Maciej Musiałowski toho svého introvertního psychopata zahrál totiž geniálně. Má takovej ksicht hajzla, kterého byste v temné uličce nechtěli potkat. Na plátně ale s radostí... (06.11.2020)

Komasa se docela činí. Poté, co si mohl domů odnést alespoň nominaci na Oscara, tak má na kontě pokračování svého asi nejznámějšího filmu, které dopadlo v celku lépe. Spíše asi protože nejde o nějaké trochu emařské a nic neříkající drama, které je čistě psychologické dílo, kde jsou problémy puberťáků, které mohou dost nelibě vyeskalovat. Zde máme z ničeho nic film, který vypadá stejně, rozjíždí se stejně, ale nakonec má mnohem tvrdší, silnější a větší poselství. Příběh zhrzeného chlapce, který se rozhodne mstít trochu zvláštním způsobem. A to tím, že rozvrátí celou společnost. A tak nějak je zajímavé, že se film věnuje docela dost do teď nekonkrétní problematice placených trollů, což je velmi zajímavé překvapení. Film se stále v nějakých částech rozjíždí a nebo jede trochu pomaleji a mdle, ale člověk je schopen to na konci docenit kvůli celkovému vývoji postavy i situace. Člověk se trochu i pozastaví na opět odkazem na starý díl, kde se postavy dorozumívají skrze nějakou hru, což je v celku zvláštní a možná trochu laciné, ale je to forma originální reprezentace. Film ani tolik nemá s místností sebevrahů nic moc společného, ale člověk cítí odkaz. Situace i ve společnosti se změnila a možná to právě chtělo natočit takovýto film. Dokázal bych si i představit, že Komasa přijde jednou s dalším dílem. Ale možná si budeme muset počkat dalších deset let. Než se zase změní situace a něco se bude muset dít. Jisté je, že další film od Komasy bude mít dost lidí v hledáčku. A proč by ne? Za posledních deset let nenatočil nic, za co by měl být vyloženě kritizován. A za dva roky natočil dva velmi uznávané filmy, a má za sebou nominaci na Oscara. (27.09.2020)