motyka52

Je tam všechno. Každý, kdo někdy běhal, to tam najde. Netuším, kolik hvězdiček tomu mohou dát lidé, co neběhají, běhání nesnášejí nebo je jim ukradené. Ale pro mě jich tu bylo ještě málo.

Přece jen jsem se neubránil pocitu, že se to už občas trochu uměle natahuje, mustr se neustále opakuje (problém - rodinné setkání na nějakém smrtelníkům nepřístupném místě - další problém) a naopak mezi některými díly se skáče tak, jako kdyby tam nějaká epizoda chyběla. Charaktery ale stále zůstávají vybroušené, prostředí atraktivní a závěr je perfektní, cliffhanger jak z učebnice.

Blesk z čistého nebe, náhodou objevený klenot. Nic jsem o tom neslyšel, nic jsem o tom nevěděl, od prvního dílu jsem se od toho nemohl odpoutat. Tak to mám rád. Dokonalý pohled do prohnilého ale atraktivního prostředí nechutně bohatých lidí, kteří jsou se svou ctí a přímostí trochu na štíru. Obří mediální gigakorporace - zdroj jejich mamonu a moci - je zároveň rodinou firmou, což je právě ten problém. Rodina je totiž základ všeho. Úspěchu i problémů. Výborný casting (ačkoliv na Culkina jsem si musel trochu zvykat), skvěle napsané, geniální hudební motiv. Když člověk přehlédne v závěru občas trochu za vlasy přitažené a přitom poněkud odbyté záležitosti (start rakety), musí si to královsky užít.

No human is limited. Zvlášť, když do toho zamícháte možnosti techniky a vědy. Pak se dějou věci.

Některé pohledy pod pokličku vytváření falešné reality jsou zajímavé a ústřední hrdinka je "cute". Jenže co naplat, ve výsledku tenhle dokument neříká vůbec nic nového, ničím neohromí, prostě jen tak prošumí kolem.

Existuje několik důvodů, proč tohle dokoukat do konce. Námatkou jen několik z nich. Rádi se intelektuálně povyšujete nad jiné lidi. Vyžíváte se v rozličných druzích guilty pleasure. Čekáte, že se ty holky svlíknou. A určitě ještě několik dalších. Zároveň existuje dost důvodů, proč s tím vůbec neztrácet čas. Je to hroznej cringefest. Pravidla neexistují, případně se vymyšlí za pochodu. Do poslední chvíle není jasné, o co se teda vlastně hraje. Co se stalo s těma odpadlíkama a jaký měly ty jejich dva azyly smysl, kromě toho, že scény z nich byly neskutečně trapné? A to nejhorší - nejsem naivní a nečekám, že reality show jsou fakt jako nejvíce opravdické, ale tady není přirozeného a autentického absolutně nic. Vůbec. No nic.

V žádném případě to není další Temný rytíř, i když temné je to teda až na půdu. Zároveň to ale není nic, co by šlo lacině podělat. Chtěl jsem to dokoukat až do konce, protože mě to zajímalo, i když je teda pravda, že poslední půlhodinku jsem občas na hodiny kouknul. Pattison mě jako netopýr bez humoru baví, ačkoliv předpokládám, že další Batman už bude brát heroin a ve světlých chvilkách chodit na sezení anonymních alkoholiků. Není tu ani náhodou superhrdinský film. Je to spíše kvalitní detektivka v deštivém a temném městě (biiiiig Seven vibes) s detektivem, který je spíš podivín v masce. To funguje. Bohužel ale protože se to snaží být tak vážné a seriozní, tak o to víc pak člověk vnímá všechny drobné i větší nelogičnosti a otazníky (ne ty Riddlerovy) v ději. A to vadí.

Jasně, že některé vtipy jsou v tomhle pseudodokumentu pitomé až infantilní, ale můžu za to, že jsem se i většině z nich smál?! A to vůbec nemluvím o těch, které pitomé a infantilní nejsou. Je jich tu nepřeberně. Typický případ filmu, jehož cílovka musí chrochtat blahem.

Mám rád všechny ty Narcos, Suburry, Gomorry a teď i ZeroZeroZeroy. "Trojnula" na to jde trochu jinak. Styl vyprávění je originální ve sledování dvou dějových linek odehrávajících se současně, soustředí se mnohem víc na některé charaktery, celou dobu jde o jednu konkrétní zásilku a přesto je to celé velmi rozmáchlé. Navzdory tomu všemu to krásně drží pohromadě. Skoro bych řekl, že všech osm epizod je nabytých k prasknutí, není tam ani minuta navíc. Závěr je nekompromisní. Chladnokrevný svět. A vynikající seriál.

Mohl bych tomu dát konzervativní tři hvězdy a jít od toho, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jsem to těm dvěma vůbec nevěřil. Holka byla snad možná ještě roztomile naivní, ale Foukal jako by vůbec nevěděl, která bije a jen se snažil tvářit melancholicky a zahloubaně, protože to se přece v dokumentu o mizejícím světě trampských duší očekává. Sorry, fail. Hezké záběry, to jo, a z hospody nebo srazu trampů jsem cítil alespoň nějakou autenticitu. Pán u promítačky byl taky jistojistě poctivý tramp, jehož vyprávění bych poslouchal hodinu radši, než koukat na chlapce, který předstírá, že luští jízdní řád. Dokument o trampingu to není. Pokud to měla být výprava do nitra dvou mladých lidí, pak se nepovedla.