Boj o moc - Série 2

Oproti první sérii trval rozjezd kratší dobu, všechny jednotlivé dějové linky byly promyšlenější, zábavnější a soustředěnější a závěr (ve srovnání s mrzutě depresivním koncem minule) musel snad u každého vyvolat pořádnou katarzi a pravděpodobně i úsměv na tváři. Tím nijak nechci snižovat stále hodně vysoké kvality prvního setkání s rodinou Royů, protože vše, co se událo tam, stavělo důležité základy pro postavy, svět a příběh této řady a vlastně všech řad následujících. Bez těch skvěle nadhozených vztahů, dějových linek, důležitých charaktery definujících momentů a vývoje postav v první řadě by druhá řada zdaleka neměla takovou sílu. Každopádně, i kvůli všemu, co jsem věděl z první řady, byla opravdu radost sledovat v druhé řadě to brilantní vrstvení velkých korporátních machinací a zvratů na pozadí rodinného dramatu, plného manipulací, nedůvěry, bodání do zad, lží a falešné loajality. Zároveň to radost nebyla, protože mnohdy bylo sledování toho všeho až fyzicky bolestivé. Často takovým tím stylem, kdy je vám za někoho jiného sakra trapno, neboť v tom jsou členové rodiny Royů vskutku přeborníky, ale jindy i doopravdy nepříjemné, když jsem zas a znovu musel sledovat, do jaké míry patriarcha rodu Logan Roy (stále absolutně fenomenální a děsivý Brian Cox, ať už byl v jakémkoliv hereckém módu – přemýšlející, manipulující, vybuchující vzteky) všechny kolem sebe poškodil a nadále poškozuje, poštvává je proti sobě, v tom ne nepodobný diktátorovi, který si takovým způsobem udržuje svoji moc. Nejvíce bolestivé bylo i tentokrát ale sledovat naprosto zlomeného a traumatizovaného Kendalla, možná o to víc, že Jeremy Strong znovu předváděl dokonalý herecký koncert (nebo možná i kvůli tomu, že je Kendall přes všechny své chyby stále ze sourozenců napsaný nejsympatičtěji, tak nějak nejlidštěji). Méně bolestivé a nepříjemné (ale o to více trapné dusno vyvolávající) bylo sledovat snahy Shiv/Siobhan, když si vše kazila sama svými ambicemi, nátlakem nebo naopak nerozhodností. Roman mě naneštěstí nadále často spíše svými excesy otravoval (ačkoliv mě zajímá, jaké hrůzy za tím vším jeho vyváděním jsou), ale ke konci série jeho postava začala konečně mířit směrem, který by mě konečně mohl začít bavit. Doufám, že odtamtud zase nevycouvá. Obecně jsem všem sourozencům zase částečně fandil (proti otci, aby dokázali přes tu zřejmě otřesnou výchovu v sobě najít nějaké dobro a od toho dna se odrazit) a částečně je při neustále opakovaných ukázkách jejich morálně značně špinavých charakterů nesnášel (tady jsem mimochodem zvědavý, zda tvůrci alespoň někoho z nich posunou nakonec někam "výše" nebo v rámci zvolené satiricky přepálené ukázky života zvlášť zkaženého miliardářského rodu je nechají zahnívat až do konce). Další postavy celý ansámbl skvěle doplňovaly v čele s největším a nejzábavnějším generátorem úzkostlivě a koktavě podávaných bonmotů a hlášek (alespoň jedné fakt brilantní na každou epizodu) Gregem a jeho samozvaným pochybným nejlepším kamarádem tak trochu úchylem a slizounem Tomem (nicméně bylo velmi zajímavé sledovat jeho pozici a povahu v rámci rodiny a vztahu se Siobhan). Hudba Nicolase Britella a hlavně jeho ústřední motiv naprosto nezapomenutelný, hodně scén by bez něho a jeho různorodých variací bylo polovičních. Práce kamery, střihu a celkové produkční hodnoty samozřejmě takové, jak se sluší a patří pro HBO. Rozhodnutí točit celý seriál pseudo dokumentárním stylem jako The Office nicméně až překvapivě hodně pomáhá k ještě více pohlcujícímu... a voyerskému zážitku a skvěle podtrhuje veškeré satirické podtóny. Shrnutí: Je opravdu úctyhodné, jak lehce Succession znovu dokázal kombinovat satirický až parodický humor a dialogy s prvotřídním, uvěřitelným, někdy hodně těžkotonážním dramatem. Tentokrát, jak jsem už zmínil na začátku, se to tvůrcům povedlo ještě o kus znamenitěji než minule. To, jak plynule na sebe vše (od osobního rodinného dramatu v rodině přes snahu koupit druhý korporát až ke zničující kauze) navazovalo, vzájemně se měnilo a ovlivňovalo, prolínalo a v posledních třech epizodách vygradovalo, bylo prostě přímo úchvatné. Stejně jako herecké výkony všech zúčastněných. Tomu říkám síla perfektně vybroušeného scénáře, bravurních dialogů a castingu. Ještě že nemusím čekat dva roky na další sérii. :) 9/10 (22.02.2024) (menej) (viac)