Khanemis

Nový Robocop není katastrofa...ale stejně tak to, alespoň dle mého názoru, není velkolepý návrat legendy. Reboot oproti originálu staví na dvou základních bodech, jednak se snaží dívat na základní premisu z trochu jiného úhlu, více současného a za druhé více pracuje s Murphyho rodinou (ne se samotným sporem mezi tím, zda je už stroj nebo jen člověk, to je v obou stejně silné téma). Nápad se posunem OCP do podoby moderní společnosti a otázkou okolo legalizace ozbrojených robotů na americké půdě (zatímco jejich stroje vesele potlačují odpor všude jinde) je velmi dobrý nápad. A v těchto chvílích film funguje dobře. Ani s rodinou to není tak špatné, ačkoliv mi přijde, že to nešlo tak hluboko, jak by chtělo (tato linka by si zasloužila víc času). Kde ale film jednoznačně selhává je především vytvoření dojmu naléhavé situace. Detroit v jeho podání vůbec nevypadá jako špinavé doupě zločinu, kde je opravdu třeba Robocopa. Jediný problém, který film ukazuje, je korupce, ale mimo toho nepůsobí místní policie (a vlastně ani obyvatelstvo) vůbec ohrožena. Stejně tak až do samotného závěru se nedá říct, že by OCP dělala něco až tak zlého, o to víc pak působí konečná eskalace nepřirozeně. A když už jsem u té kritiky, tak samotný Robocop nepůsobí příliš sympaticky a ani zajímavě jako osobnost. Netuším, zda je to více vina scénáře nebo herce, ale něco tomu prostě chybí. Na druhou stranu jsou ostatní herecké výkony velmi dobré, i když v ničem vynikající. Horší je to už s akcí, která je i přes spoustu výstřelů a pohybu (jenž je ale přehledný, žádná chaotická kamera, to je plus) taková nemastná neslaná. Neurazí, ale ani ničím extra nenadchne. Film vyniká spíše v té dramatické rovině. Rovněž jsem poněkud postrádal větší nadsázku, která byla tolik důležitým kořením originálu. Nový Robocop se prostě bere až moc vážně. Plus ještě je tu navíc spousta schématického klišé (což narušuje dramatickou část děje) a také poměrně škodlivých děr v příběhu (řeší se otázka zda povolit v americe ozbrojené roboty, přesto v celém filmu fungují bez problémů, na rozdíl od lidí; Proč má Murphy odhalené své jediné lidské části, co mu zbyly? Je hezké, že mu zůstala ruka a obličej, ale neměl by právě tyhle části mít pancéřované?) Není to zlý film , v podstatě je i celkem dobrý, ale do výborného mu chybí celkem dost.

Tak takové zklamání ze stáje animovaných DC filmů jsem tedy nečekal. Příběh je jedním slovem příšerný, plný do očí bijících nelogičností (za které by se nemusel stydět ani Michael Bay), klišovitých scén a naprosto příšerně napsaných postav v čele s nesympatickým a nerealistickým Damianem. Ani krev a násilí, kterým se zde nešetřilo, nedokáže zakrýt dětinsky napsaný scénář. Ke všemu navíc poněkud zbytečně překopává zákonitosti, takže ho nemůže člověk ani doporučit lidem neznalým komiksů, jen by z něho pochytili naprosto mylné informace (Deathstroke jako bývalý nástupce Ra'se? Co?). Navíc zde nevidím jedinou pamětihodnou scénu, všechny se pohybují od nezajímavých po vysloveně iritující. Jako jediné plus mohu hodnotit tradičně výborné Alfrédovy hlášky a velmi dobře zpracovanou animaci. Nightwing měl potenciál, ale dostal velmi málo prostoru. Anglické namluvení bylo obstojné. Rozhodoval jsem se mezi jednou a dvěma hvězdičkami (a já blázen měl na začátku pocit, že by to možná mohlo mít alespoň tři), ale jelikož film nepředvedl nic co by ho omlouvalo a po skončení zůstala jen velmi nepříjemná pachuť, tak se uchýlím k horšímu hodnocení, které míním také jako varování. Tudy nejít! DC animované filmy patří k tomu nejlepšímu v žánru, a Batman je můj favorit mezi komiksy, tohle je ale s prominutím ostuda.

Justice League: War není špatný film, ale zároveň není ani nijak výjimečný. V porovnání s předchozím Flashpoint Paradox jde potom vyloženě o krok zpátky, a přitom mají oba stejného režiséra, za to ovšem jiného scénáristu, čímž se krásně ukazuje, že v animovaných filmech režisér výslednou podobu snímku neovlivní zdaleka tolik jako spisovatel. Začátek je poměrně zajímavý, jelikož vychází z premisy, že se ještě žádní ze superhrdinů DC neznají, dokonce i Batman je stále považovaný spíše za městský mýtus než za skutečnou osobu. Jejich seskupování se do party, která se poté jedno stane Justice League (zajímavý detail je, že toto jméno během celého snímku ani jednou nepadne), je rozhodně nejzajímavější částí filmu. Jenže vyjma těchto krátkých chvil je poté celý zbytek stopáže věnovaný v podstatě nonstop bušení do hlavního záporáka. A Darkseid opravdu není příliš zajímavě využitý, prostě jen přišel dobýt Zemi, tečka. Akce samotná je vcelku povedená, ale nijak extrémně výjimečná, i když opět musím pochválit poměrně naturalistický přístup ke ztvárnění násilí. Samotní hrdinové jsou zpracování poměrně netradičně, což mě překvapilo. Green Lantern je v podstatě poněkud nepříjemný arogantní blbec. Stejně tak Superman je drobet namyšlený, i když naštěstí ne až do takové míry jako Hal. Jako obvykle za největšího frajera je tu opět Batman, který je u scénáristů v Justice League vždy oblíbený. Shazama ovšem uvedli do týmu poměrně dobře, v těch několika scénách co má je správně vystižený. Nejvíce prostoru má Cyborg a t\ jsou odvedeny dobře. Je třeba dodat, že hrdinové DC jsou zde uvedeni v souladu s novým pojetím jejich vesmíru The New 52 a patrně odpovídají daným změnám. Což může být pro někoho poměrně matoucí. Animace jinak tradičně špičková. Justice League: War prostě neurazí, ale ani nijak nenadchne. Pokud někoho láká jeho pravidelná dávka rozbíjení všeho okolo, pak je na správném místě. Ale kdo čeká od filmu trochu více, ten by se měl ohlédnout jinde.

Další povedený film (adaptace komiksu) od DC. Tentokrát celkem neobvykle zaměřený na Flashe a jeho problémy. Fascinuje mě, jak se v poslední době staly superhrdinské animované filmy dospělejšími než jejich hrané protějšky. Často probírají daleko závažnější témata a nešetří (většinou vhodně použitou) krví. Létají tu useknuté končetiny, škrtí se tu lidi, zabíjí děti...a přitom je to stále film plný jedinců v barevných kostýmech Není tomu tak dávno, co v podobných filmech nemohly být použity ani skutečné střelné zbraně a tak každý chlápek s pistolí střílel lasery.Rozhodně posun k lepšímu. Ale abych se neztratil ve vlastních myšlenkách. Flashpoint Paradox je velmi dobrý film. Alternativní vesmíry/časové linky jsou populární téma, ale zde s tím pracují na výbornou, přesně dle své předlohy (ačkoliv několik změn a zkratek se tu najde). Sympatické je, že k jednotlivým hrdinům autoři přistoupili individuálně, takže to není jen otočení dobráků na zloduchy přes kopírák (jako třeba Crisis on Two Earths), takže divák nikdy neví co čekat. Myšlenka na pozadí alternativního Batmana je opravdu skvělá, stejně tak u Supermana, jen škoda,že ten nezískal více prostoru. Což mi připomíná, že je veliká škoda, že se klasicky ve snaze nacpat do příběhů co nejvíc všemožných hrdinů se na mnohé nedostal patřičný čas a tak se mnohokrát stane, že i jinak velká jména DC vesmíru jsou zabita během pouhých pár desítek vteřin na obrazovce, což nepůsobí přirozeně. Animace je jako vždy výborná, miluji jak si umí v animovaných filmech často vyhrát kreativně s akcí plnou úžasných nápadů, zatímco v těch hraných s ohromnými rozpočty člověk dostane jen nudnou nálož generického rozbíjení mrakodrapů (ano, koukám na tebe Man Of Steel). Na místní grafickou stylizaci jsem si musel chvilku zvykat, ale nakonec vcelku sedla. Namluvení je tradičně výborné. Rozhodě doporučuji.

"Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly." Zrovna tento výrok mi přijde jako leitmotiv nezávislého fimu Sintel, který vzniknul především jako ukázka konkurenceschopnosti open source 3D programu Blender. Opulentní výtvarná stránka, která se i s menším rozpočtem snaží vytvořit dojem velkolepého blockbusteru je tu zvládnuta nadmíru dobře (v některých chvílích je sice trochu slabší, ale po většinu času je vskutku na co se dívat, a to i po několika letech). Příběh je dobře napsaný, hezky pracuje s divákovým očekáváním, jen mi trochu vadilo, že ke konci trochu až příliš tlačí na pilu, aby vzbudil velké emoce. Což nic nemění na tom, že je to opravdu smutné a pod tím se nachází poučení (které není na rozdíl od jiných filmů člověku vmeteno do tváře příliš okatě) o nutnosti sebereflexe a nebezpečnosti obsese. Skvěle zvolená hudba a výborné namluvení (ačkoliv film není vůbec ukecaný, klidně by mohl být i němý) na výsledném dojmu ještě přidává. Celkově výborně zvládnuté dílo. Přesto mě ten depresivní konec poněkud mrzí.

Další nadprůměrný animovaný film založený na postavách DC Comics. Pokud se mají superhrdinové přesouvat na televizní obrazovku (ačkoliv bohužel na filmové plátno animáče nikdo nepouští), tak jen v takovéto formě. Protože ta jim sedí nejvíce. Dokonce i Woner Woman, která je jako komiksová předloha poměrně specifická, to zvládla se ctí, a může se směle rovnat i se svými kolegy. Přiznám se, že mi tak úplně nesedla stylizace některých postav, animace je však více než precizní a hudba výborná. Dabing (originální-anglický) se povedl taktéž na výbornou, ačkoliv mě poněkud mátlo, že armádní pilot mluvený Nathanem Fillionem (samozřejmě jinak výborně, jako vždy) opravdu není Hal Jordan jako v jiném animáči Justice League: Doom. Příběh je vcelku povedený, ačkoliv nejde o nic výjimečného. Celkový dojem ve mně zanechala amazonka veskrze dobrý, ale dech mi to ničím nevyrazilo. 65% by podle mě bylo akorát, takhle se přikláním spíše k lepším třem hvězdám.

Pro mě osobně naprosto geniální film. Předem je ale třeba podotknout několik věcí. The Men Who Stare at Goats nejsou pro každého. A trochu jim škodí, že mají v obsazení tolik velkých jmen a prezentují se coby komedie z prostředí války. Tak si může běžný divák vytvořit představu, že to bude příjemná oddechovka a namísto toho dostanou komplikovaný nemainstreamový snímek, který odpovídá spíše nezávislé produkci. Což může leckoho značně otrávit. Pokud ale k němu divák přistoupí bez nějakých předem připravených očekávání, tak se může dočkat velmi zajímavého zážitku. Po skončení může mít pocit, že sledoval trochu zvláštní hořkou satiru o válce, může se mu zdát, že sledoval bláznivou komedii o tom, že drogy jsou nebezpečné a stejně tak si může odnést pocit, že sledoval příběh plný filosofování o hledání sebe sama. To je síla filmu. Skvěle totiž celou balancuje mezi skutečnem a šílenstvím. Lyn může být jen nebezpečný blázen žijící ve vlastní deziluzi, stejně jako skutečný člověk nadaný psionickými silami. Kdykoliv se zdá, že divák dostal odpověď, jak to skutečně je, že "Jedi" konečně použil své síly, tak zároveň dostanou i protivysvětlení, že to vše může být vysvětlené docela obyčejně. The Men Who Stare at Goats si berou na paškál válku, všemožné alternativní filosofické proudy spojené s esoterikou, i složitou psychologii vnímání jedince a jeho příčetnosti. A to je to, co je na něm tak skvělé. Je to ovšem ale velmi velmi neamerický film. Není zde žádná milostná zápletka, žádné bombastické scény, žádné stokrát omleté dialogy podle šablony a ani rozmělněný konec, který by dal divákovi jednoduchou odpověď. Herecké výkony jsou také povedené, a sympatické je, že v podstatě každý z herců dostává vlastní prostor pro svou postavu, aniž by se příběh příliš soustředil na ostatní. Jeff Bridges si báječně zopakoval svou životní roli Big Lebowskiho, vidět jeh hipíka v maskáčích je opravdu kuriozní. George Clooney dokonale balancuje na hraně drsného vojáka a totálního mešuge, řekl bych, že jde o jednu z jeho nejlepších rolí, která vypadává z obvyklé škatulky frajera. Ewan McGregor je sympaticky civilní, navíc je vtipné, když zrovna on poslouchá od ostatních o tom, jaké to je, být Jedi. A Kevin Spacey jako obvykle nezklamal, záporné role mu prostě jdou. Při druhém shlédnutí po letech jsem si snímek užil ještě více, protože mi vše od začátku dávalo větší smysl a věděl jsem, co mám čekat.

Další příjemný animák od DC. Zpočátku jsem byl z něho poněkud rozčarovaný, protože běžel na můj vkus až příliš zbrkle, Hal se stal Green Lanternem během pár minut, aniž by bylo jeho osobě věnován vůbec nějaký prostor. To vše bylo jen tak mimochodem, aby se mohl příběh dostat ke spoustě akčních scén ve vesmíru. Když ohlédnu ale od tohoto mínusu, tak mě pak čekaly už skoro jen samé plusy. Ostatní postavy byly příjemně vykreslené (na rozdíl od hlavního hrdiny) a film se v rámci žánru překvapivě vyvaroval některých typických klišé. Líbilo se mi, jak si autoři vyhráli se všemi těmi mimozemšťany, až to opravdu dýchalo duchem Star Wars. Velmi příjemně mě překvapila poměrně výrazná drsnost snímku, jež výrazně kontrastoval se všemi těmi zářivými barvičkami Green Lanternovského příběhu, některé scény by mohly těm nejmenším divákům přivodit možná i zlé sny. Animace je zde výborná, jako u většiny animovaných filmů ze stáje DC. Navíc mám slabost pro podobný typ "hranaté" komiksové stylizace, jaký je použit i zde. Takže se na to dívá opravdu skvěle. Je to pro mě tak na pomezí mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale budu hodný a překlopím to k těm čtyřem, protože konečný dojem z First Flight je pro mě veskrze pozitivní.

Hlavním problémem Muže z oceli je podle mě ten, že se snaží nacpat příliš mnoho věcí do jednoho filmu. Máme tu velmi silné téma toho, jak se z Clarka Kenta stal Superman v jeho úplnosti, a přitom je tu také komplikovaná minulost Kryptonu a jeho záporáci v čele se Zodem. Normálně by taková látka vydala na dva snímky, ale zde máme vše najednou. Man of Steel by přitom sedla mnohem delší stopáž, alespoň o hodinu, bohužel ale dvě a cca čtvrt hodiny, které tu na to všechno jsou, prostě nestačí. Celý děj je potom neuvěřitelně zkratkovitý, než se divák naděje, tak je příběh už zase úplně jinde a netačí tak vybudovat dotatečné vtažení do děje, aby mohl skutečně působit. Zvláště ta civilní linka z první poloviny filmu by si protě zasloužila víc prostoru jak probourávání baráků. Clark se tak vlastně během chviličky stane Supermanem, a už ho nahání jeho úhlavní záporáci, aniž by v novém kostýmu zachránil byť kotě ze stromu. Zvláštní. Snímkem se klasicky nese několik prapodivných nelogičností, které pravděpodobně vycházejí právě z uspěchanosti scénáře. Například nechápu co dělá hned zezačátku Lois Lane ve vojenském táboře, kde našli významný objev očividně mimozemského původu. Pochybuju, že by si tam jen tak zvali čmuchala od novin. Jde zřejmě jen o oslí můstek, jak ji propašovat k Supermanovi co nejdříve (což jde i proti kánonu z komiksů) a mohli budovat jejich úžasně hluboký vztah probíhající v asi deseti minutách. Abych ještě přihodil malou kritiku, tak stejně jako třeba v Transformers se drží Muž z oceli oblíbeného trendu zobrazování hodných lidí z armády, kteří ho napříč celým snímkem podporují, aby mohli ukázat, jak je americká armáda vlastně super, jak chrání svět a kolik srandy si tam člověk užije. Klasický náborový plakát. Více civilnosti by tu rozhodně nebyla na škodu. Také akce samotná by opravdu nemusela být tak přehnaně bombatická a namísto detonace všeho, co detonovat jde, by se mohla více soustředit na komorní zápasy nadlidí bez všelijakého kouře a jiného bordelu kolem. Na druhou stranu, Henry Cavill mi přijde jako velmi dobrý představitel pro titulní roli. Příjemně mě překvapil, vypadá jako Superman a i tak působí chováním, jen kdyby měl ve scénáři ještě o trochu víc prostoru. Také Russell Crowe dokazuje, že Jor-El nemusí vypadat pouze jako Marlon Brando, naopak ve své rozšířené roli si krade svou trošku příběhu pro sebe, což není vůbec na škodu. Efekty jsou zvládnuty vcelku dobře, až na tu jejich přehnanost, velmi se mi líbilo grafické zpracování vyprávění historie Kryptonu, krásný nápad. Hudba byla průměrná, neškodila, ani nevyčnívala. Man of Steel není špatný snímek, jen mi přijde, že má ohromný potenciál, který nebyl ani zdaleka využit. Snad příště.

Tento film jsem viděl prvně kdysi před lety ještě na videokazetě z půjčovny (ach, ty časy). Tehdy se mi líbil, ale nijak zvlášť jsem se nad ním nepozastavoval. Dnes musím zkonstatovat, že je to opravdu výborný počin. Nádherná kresba a animace vycházející z klasického animovaného seriálu, avšak detailnější. Velmi dobře zpracovaný příběh, který má filmovou kvalitu a nedělá tak ze snímku jen malou epizodku roztaženou na několikanásobek původní hodnoty, jako tomu u animovaných filmů často bývá. Ačkoliv je milostná linka u Batmana zvláštní, zde celkem sedí a narozdíl od většiny zpracování tu nejsou Batman a Bruce Wayne dvě rozdílné postavy, ale jen jeden muž s velmi komplikovaným a tragickým životem. Batman a fantom má opravdovou hloubku a dospělost, což jsou přesně ty atributy, kterými, je-li dobře zpracován, Batman poráží mnohé své superhrdinské kolegy, aniž by přecházel do opačného extrému a byl nechutně explicitní. Jediné, co mi v příběhu přišlo jako velká díra v logice byl fakt, že si Beaumontovi namísto útěku prostě od Bruce nepůjčili potřebný obnos, jenže to by pak bylo vše jinak:-) Dabing vynikající, Hamill jako vždy dodává svým hlasem Jokerovi minimálně o jeden rozměr více. Delší stopáž by však potěšila i mě.