Arigato

Příběh je velmi originální a i přes svou komplikovanost zůstává stále konzistentní. Kouzlo velkolepé audiovizuální stránky a nesmírně nápaditých vizuálních efektů zafungovalo dokonale i na mě. Navíc tolik skvělých herců pohromadě na jednom místě se jen tak nevidí. Film můžete vidět poprvé jen jednou, takže byste se měli pečlivě rozhodnout kdy a při jaké náladě se na něj podíváte.

„Do you believe that Westeros can be another Valyria, Your Grace?“ „That depends, whether you speak of the freehold at its height or at its fall.“ Slyšet klasickou znělku Hry o Trůny v novém, však atraktivním intru působilo jako příjemný závan nostalgie. Napětí v druhé epizodě s vidinou nevyhnutelné války pozvolna stoupá, na poslední chvíli ale přichází mladá princezna a se svým drakem zachraňují den, což na mě v rámci celé sekvence působilo velmi dobře. Akce mi naopak vůbec nechybí, o to tu snad zatím ani nejde. To ale mnozí pětihvězdičkovači Avengerů nepochopí.

Metaforický, scénicky velmi efektní estetický horor se sofistikovaným budováním napětí s naprosto úžasnou Naomi Watts. Když už předpokládáte dokonalý hollywoodský konec, Kruh se překvapivě odtrhává od typických konvencí a tlak opět narůstá.

Vizuálně hodně působivý film s atmosféricky až dokonalým soundtrackem nabízející poměrně slibně vyhlížející herecké obsazení. Bohužel ani zdaleka nedokázal naplnit potenciál ambiciózního námětu, což je velká škoda a jen stačilo, kdyby se film druhou polovinu ubíral jiným směrem než v nepříliš nápaditou vyvražďovačku. Nicméně rozhovor mezi Morgan a doktorem Shapiro je naprosto dokonalou scénou a těch 9 minut by bylo hodno pěti hvězd.

Dá se říct, že je vcelku komplikované zhodnotit Hru o trůny jako celek. Prvních šest sérií je naprosto skvělých. Promyšlené budování příběhu a celého světa, geniální dialogy, nečekané zvraty, morálku podkopávající intrikaření i nelítostné souboje. O to v GoT nikdy nebyla nouze. Pak přijde sedmá série a vy si sami začnete uvědomovat, že kvalita scénáře šla prudce dolů, stále ale všechny ty nevysvětlitelné a laciné nápady překousnete, jelikož je stále na co koukat a zkrátka se zabavíte, jen to není ono. Nakonec se ale dostaví série osmá a celá Hra o trůny se hroutí. Psaní se změnilo v amatérské pokusy, jež ani jakkoliv dobré produkční snažení prostě zachránit nemůže. Veškeré dosavadní budování se vytratilo v absolutním scenáristickém deliriu... Hru o trůny jsem hodnotil někdy u třetí nebo čtvrté série, což jsem považoval za úplný vrchol seriálu a ačkoliv je poslední sezóna naprostá blamáž, zavřu nad ní oči, jako kdyby ještě neměla vyjít, a 5 hvězd tu nechám. *(24. 8. 2022)

„Humans are selfish, stupid liars. But Replicants are different. So pure, so perfect, never betrays. More human than human.“ Klidně bych si představil tento kraťas jako samostatné několikadílné anime, kde by hlavní postavy dokázaly naplno využít svůj značný potenciál.

Tak jsme se všichni dočkali a tentokrát začínáme pěkně ostře. Přesně ve stylu Hry o trůny, jíž krutost a explicitnost jakoby už připomínaly takový osobní rukopis, díky kterému je ihned všem jasné, jakým směrem bude seriál spět. Což bylo tedy velmi povzbudivé, obzvlášť po onom neblahém zakončení Hry o trůny s poslední sérií rozmasakrovanou asi stejně tak jako na dnešním turnaji hlavy ctěných pánů odnášených z kolbiště Králova přístaviště. Seriál má obrovský potenciál a pěvně věřím, že se chybám svého předchůdce vyvaruje.

Brak jsem viděl poprvé někdy na střední a vcelku jsme se s kamarády nad filmem zasmáli. Nejspíš to ale bylo množstvím alkoholu, které námi zrovna proudilo, jinak si nedovedu představit, co mě na tomhle, vyjma několika úsměvných hlášek, mělo bavit. Nemluvě o pofidérní režii a děravém scénáři tlejícím prázdnotou. Název bere skutečně za své.

Velice zvláštní film o narcistických tendencích vymykající se zaběhnutým standardům, který nemusí sednout všem a na který je potřeba mít patřičnou náladu. Thoroughbreds staví hlavně na dialozích dvou sociopatek. Suchý, místy až černý humor v rychlých výměnách, které mi naprosto vyhovovaly a u kterých se člověk mohl někdy zasmát nad naprostou absurditou. Tempo je trochu pomalejší a film je do samého konce nepředvídatelný. Vrcholná scéna je až mrazivá, za to ale geniální. Nevíte co přesně se děje, ale máte dostatek informací k velmi podrobné představě, jenže si stále nemůžete být zcela jisti jak to vlastně dopadlo, než se přesvědčíte na vlastní oči, a přesně to všechno umocňuje celý zážitek. Po úplně poslední scéně už jen můžete položit otázku sami sobě – kdo byl nakonec citově imunní? Olivia mě dost mile překvapila a její výkon neměl chybu. Anyu zbožňuju a ani tady mě nezklamala. Její schopnost minimalisticky vyjádřit emoce je prostě vynikající. Antona Yelchina bude rozhodně velká škoda, i on mě zde poměrně bavil.

Na můj vkus až příliš mnoho prostoru zabralo to multidimenzionální sledování reklam a pořadů, které mě vesměs ani extra zvlášť nebavily. Díl zachránil Morty a dějový přesah nakonec pozvedl hodnocení o hvězdičku výš.