Otravný príbuzný

Pocitově dlouhé, zároveň však silně vtahující, čímž také z více úhlů pohledu zajímavé. Obě hlavní hrdinky jsou výborně zahrané, jejich dlouhé konverzace a pozvolná, za to jasně patrná povahová proměna baví. Vrchol filmu nastává s příchodem taktéž výborného Antona Yelchina, po němž děj směřuje ke z mého pohledu překvapivému závěru. Kamera trefně využívá nádherný interiér domu, v němž často hlavní hrdinky pronásleduje, aby vzápětí vystřihla parádní kompozici, jako je například vrchní záběr na gauč. Vlastně je takovým kontrastem k povaze Amandy a Lily. Neklidnou atmosféru dotváří zvuk společně s mrazivou hudbou, obojí zase výborně využito. Svým tempem náročnější film, který ale mluví hned úvodním dlouhým pohledem na koně, dlouhým a vtahujícím. 75% (15.07.2021)

"Fucking evil children". Jedna pošahaná náctka potká druhou pošahanou náctku, puclíky do sebe zapadnou na nesprávných místech a v tu ránu je zaděláno na mord. Režijní debut natočený s naprosto neuvěřitelnou jistotou - statické záběry i free-floating kamera se co do práce s prostorem a geometrií scén občas až nebezpečně blíží Fincherovským kvalitám. Banální příběhový konstrukt je velmi umně zabalen v chytrých a přímočarých dialozích dvou (pro mě) velkých hereckých nadějí. Boží minimalistický soundtrack a fajnová Hanekenovská tečka. Nezávislé překvapení roku. (01.06.2018)

Cory Finley klame. Tento takzvaný talent americké kinematografie, jehož prvotinu kritici přijali s otevřenou náručí, je sice nadaným režisérem, avšak o to naivnějším scénáristou. Je to on, kdo se po celý film snaží předstírat psychologickou hloubku a intelekt, ačkoliv není o nic zdatnějším podvodníkem a imitátorem než kterákoliv z postav snímku. Plnokrevníci mají myšlenku, mají námět, mají dobrý námět. Avšak dobrý film chce víc než to. A v prvé řadě herce, kteří vědí, co mají hrát. 51% (01.06.2018)

Kdosi psal, že je to jako kombinace Amerického Psycha a Heathers. Což s přivřením očí celkem sedí, akorát by to musel režírovat Refn nebo Haneke. Je to příjemně pomalý a tíživý, i když místama mi to přišlo jako černá komedie. Velkej plus navíc za bezchybnej casting a badtrip avantgarda hudbu alá Zeitkratzer... (29.01.2019)

Hrozně zvláštní film s mými dvěmi oblíbenými herečkami a nezklamávajícím Antonem Yelchinem, který mě po svých In memoriam-filmech baví a chybí stále více. Skoro jako Zabití posvátného jelena. Typická nezávislárna z festivalů, která díky své komornosti projede pod radarem nejen většiny klasických filmožroutů, ale i televizních repríz, ovšem fanoušci tohoto skromného subžánru si Thoroughbreds (nádherný název 😁) bezpochyby najdou. (24.06.2018)