rikitiki

Nebýt poněkud lacinějšího vzhledu a nedotažeností v ději (scéna z nemocnice, pomsta ve vězení) a taky, jak tady píše Ketri, vůbec se nehodících humorných postaviček zlodějských transek v tragickém příběhu, dala bych vyšší hodnocení. Asi měly legrační figurky trochu oslabit dojem nekončící hrůzy, která se postupem děje jenom zvyšuje. Posedlost muže, který se neohlíží vůbec na nic, a proto má výhodu před slušnými lidmi, co dodržují pravidla, si nebere servítky. Tady nejde o lásku, nejde snad ani o tu konkrétní ženu, ale spíš o pocit křivdy, že mu něco (někdo) odmítá patřit. ____ Hrdinčin švagr, který se stará jen o peníze a tyranizuje svou manželku, je opravdu hnusná kreatura zjevem i povahou. Jak obere ženu i o náušnice, z toho bylo až zle. Hlavní hrdina sice vypadá pohledněji, ale chováním je to bezcitný lovec pro potěchu, který nemá se svou kořistí žádné slitování. ___ Závěr je drsný, ale svým způsobem očistný.

Po mnohých letech jsem se podívala na Troškovinu, abych zjistila, že, i když tvrdí opak, pořád neumí točit komedie. Humor je násilný a školácký, často i rasistický a prostě zlý. Příběh nedává smysl a navíc Troška vykrádá sám sebe. Časté citace jeho Slunce, sena …byly protivné. Je to institucializované buranství, na kterém je nejhorší, že v jeho filmech není zdrojem posměchu, ale něčím, na co bychom měli být hrdí.

Něžný příběh dvou dívek, které se začnou mít rády trochu víc, než je pro jejich pohlaví a společenské postavení obvyklé, doplňuje velmi solidní drama s několika překvapivými zvraty v ději. Atmosféra sexuální frustrace (při čtení erotické literatury) i sexuálního napětí (když se dívky sblíží) by se dala krájet. Vyhroceně emocionálně jsou ale natočené i scény s krutým strýcem, kdy se zdá, že dívka ze své zlaté klece nemůže uniknout a navždy už bude buď strýcovou poslušnou loutkou nebo obětí. Některé scény působily spíše jako sen. Zajímavý námět o vzpouře poslušných a pokorných, odvážné ztvárnění a precizní herecké výkony – tenhle film si mě získal svou jinakostí.

Jsou to jen takové výjevy, ale teda umí pořádně zapůsobit. Snímek se skládá z nesourodého děje, kdy se křečovitý a dětinský humor střídá s akčními dramatickými scénami. A SRK to v kapuci nebo v masce děsně sluší. Film je barevný jak lízátko, které vyzvracel jednorožec poté, co se až příliš zhluboka napil duhy. Vážně, je to asi nejbarevnější film, jaký jsem viděla. ___ Jsou to jen výjevy, ale útočí přímo na solar. Třeba, když se při pronásledování jeho černé auto střetne s jejím bílým a na úzkém útesu se vozy začnou kolem sebe otáčet jakoby tančily valčík. Nebo zpomalené záběry v dešti, jednoznačně vypočítané, aby zvýšily sexuální přitažlivost ústřední dvojice. Choreografie bitek je postavená na hlavní hvězdě a posílení její hvězdnosti.

Nejdřív se škádlili, pak se zamilovali a hádejte, jak to asi dopadne? Mladá dvojice si svůj vztah vyjasňuje na cestě Švýcarskem a poté na indických řepkových polích. Je to jednoduché, roztomilé a líbezné. Kajol a Khan se skvěle doplňují: ona, jako trochu upjatá kráska – on, jako šibal s dobrým srdcem. Snímek o lásce čelící nepřízni rodiny pobaví humorem a dojme romantikou. Potěší nenápadné lsti, které si dívka vymýšlí, aby nemusela svatební rituály podstupovat s nechtěným ženichem i mladíkovo odhodlání získat dívku čestným způsobem. Finále romantického snímku nemuselo být tolik akční. Nejhorší položkou byl otec dívky, který hrůzostrašně poulil oči, jakoby se mu ještě nedoneslo, že tenhle typ expresivního herectví skončil s němým filmem. KOUSEK DĚJE Pořád jsem si myslela, že se otec ze zapeklité situace, kdy přítelovi slíbil pro jeho syna svoji dceru za manželku - a ona už jaksi není k mání - vykroutí tím, že mu nabídne mladší dceru. Jasně, byla ještě školačka, takže by si ženich musel počkat, ale zároveň už ukázala tak nezávislého ducha, mnohem asertivnějšího, než měla poslušná Simran, že bylo jasné, že by dokázala zmetkovitého ženicha srovnat do latě tak, že by ani nemrkl.

Spíš než milostná romance mezi dvěma konkurenčními novináři, je snímek kritikou korupčních poměrů vysoké politiky a světa médií. Až překvapivě krutý příběh atentátníka a důvod jeho pomsty ukončil veškeré humorné scény, které v začátku filmu převažovaly. Nejlepší podle mě byla odveta reportérky za reportérovo neférové dvoření. Ale hodně mi tam vadilo rasistické namaskování za párek „čínských“ žurnalistů a tím pádem už jsem moc neskousla ani nacionalistický závěr. __ Na okraj, je ironické vidět ve snímku, který satiricky pohlíží na propojení médií a reklamy, tak očividný product placement (několikanásobné upozornění na značku jistých barevných hodinek).

Dát dohromady boj proti terorismu, kdy lidi fakt umírají, s milostnou romancí z vejšky a ještě nápravou vztahů v léta rozhádané rodině, to si troufne jen málokdo. Tady si troufli a překvapený divák tak chvílemi sleduje masakr pod vedením vyšinutého teroristy a pak mírně humorně nadsazenou milostnou selanku, jak vystřiženou z Pomády. Ohnivé finále nepostrádalo napětí. Žalostné byly ženské herecké výkony, i když chápu, že je těžké něco hrát, když scénář hrdince předepisuje jen postávat před větrákem a s rozevlátými vlasy pózovat jak pro lechtivý katalog. ____ Je to těžký průměr a to i se započítáním scén, kdy Shahrukh Khan odněkud někoho vytahuje nebo na oplátku vytahují odněkud jeho.

Vzhledem k tomu, že už od začátku víme, jak dopadne dlouhá retrospektiva jednoho krátkého manželství, tak film ztrácí napětí. Táhne se a občas nudí. Jakože roztomilá holčička, která stmelí dávný a nepřiznaný cit, je přesně z rodu přemoudřelých filmových fakanů, které mám chuť uškrtit.

Chtěla jsem dát jen slabý průměr ohodnocený dvěma hvězdami, protože film je nepříliš vynalézavá vyprávěnka na stokrát omleté téma: bohatý mladík a chudá dívka. Ještě tomu přihoršila Kajol, která příšerně přehrává a až násilně se stylizuje do role ztřeštěné komindy (snad ještě horší, než bývala Věra Ferbasová). Vadilo mi i zdůrazňování, jak je Indie skvělá a nejlepší na světě, na rozdíl od Anglie a Angličanů, ze kterých snímek dělá karikované figurky. Děj se láme v půlce a zaměří se na druhý pár milenců. ___ Jenomže jsou zde dvě scény, kvůli kterým jsem hodnocení zvedla, a které jsou názornou ukázkou, proč jsem si zamilovala indický film. Jsou pohlcující, jednoznačný úder emocí. První je scéna s náramky, důkaz, že když se v indickém filmu neukazuje sex, ještě to neznamená, že v něm sex není. A potom osudové rozhodnutí v dešti, které působí velice mužně. Takové scéně bych v českém filmu neuvěřila – ani by ji asi nikdo nedokázal takhle zahrát - ale v indickém mě dostala.

Indické filmy musí divák vnímat srdcem. Nejsem suprexpert na Bollywood, ale tady mi to došlo a díky tomu jsem si film parádně užila. Nemá cenu se zbývat logičností některých scén, ony jsou hlavně malebné a mají působit na emoce. Emoční ždímačka – to je moje přezdívka pro snímek, který hraje s cinknutými kartami a diváka proveze po horské dráze lásky, smutku, tragédie i odpuštění. A já mu to spolkla i s navijákem. První třetina neskutečně vtipné konverzační komedie najednou přešla do dramatu a já nevěděla, jestli se mám ještě smát nebo už začít brečet. ___ A ano, konec už byl strašně sentimentální, ale předchozí děj mě připravil, takže mi to ani nevadilo.___ Skvěle použité dělené plátno. ____ Aman (v podání Shahrukha Khana) je jeden z nejsympatičtějších charakterů, se kterým jsem se kdy ve filmu setkala.