rikitiki

Pohádková rodina se změní v pekelnou, když postarší rodiče najednou chtějí, aby se o ně za celoživotní starání pro změnu začaly starat děti. Oč byl začátek harmonické rodiny přeslazený, o to hlubší byl pád. Amitabh i Hema dojímavě zahráli výrazy rodičů, kteří jsou si půvdně jistí, že je děti milují a najednou zjistí, že to tak není. To bylo jak facky na jejich tvářích. Na druhou stranu si ale každý z nich i ve vyšším věku dokázal najít svůj vlastní svět a neviset jen na dětech. Raj vlídnou kavárnu a babička v sobě objevila akční hrdinku. Pak přišel pohádkový konec a zvonec. ___ Milý, moralizující film.

Podivný mix středvěku na rádžově dvoře i v přilehlých vesnicích, kde ale jezdí vlaky a létají helikoptéry. Chvíli trvalo, než jsem se zorientovala, kdo je kdo. Pak příběh nabral samurajskou atmosféru. Stařičký slepý osobní strážce ochraňuje svého rádžu bez ohledu na cokoliv a povinnost je pro něj vším, i kdyby musel obětovat všechno. Kodex cti ho zavazuje, přestože strážce je lepší člověk než sobecký rádža. Film nepostrádá krásně snímané scény. Dominuje atentát ve vyprahlé krajině, kde se strážce pokouší zlikvidovat protivníka skrz clonu prachu, jedoucího vlaku a stáda prchajících velbloudů. Zajímavě se rozehraje strážcovo dilema, když zjistí, že příběh atentátu nebyl jednoznačný a on musí volit mezi povinností a osobními pouty. ____ KOUSEK DĚJE Jenomže ve finále se zachová tak, jak by to samuraj neudělal a velkolepá tragičnost se tím rozplyne. A závěr byl až komický. Čekala jsem skoro, že ještě přijde pošťák a oznámí jim, že vyhráli hlavní cenu v loterii. P. S. Naprosto souhlasím s rádžovou matkou, která vzala svou snachu ke svatému muži do hor, aby se pomodlily a nevěsta konečně otěhotněla. A přitom dodala něco ve smyslu: "Jo, a toho hezkého urostlého osobního strážce vezmeme pro jistotu s sebou!" Sichr je sichr.

Když u irského městečka přistanou chapadlovitá monstra živící se lidskou krví, pro která ale je smrtelně jedovatá krev, v níž koluje alkohol, vypadá to jako prima nápad na jednoduchou zábavu. Protože emzáci alergičtí na chlast si v případě Irska fakt nevybrali nejlíp. Bohužel, film zábavný není. __ Motiv s krví nascenou alkoholem úplně zapadne, jakoby se na něj zapomnělo a banda opilců a looserů vedená zanedbaným policistům bojuje nerafinovaně a tak nějak toporně.

Nejdelší, nejnudnější a nejblbější reklama na Globus, která kdy v televizi běžela. KOUSEK DĚJE Vánočí atmosféra snímku spočívá v tom, že hlavní hrdina, který pracuje v obchoďáku - stejně jako všichni jeho kámoši - dostane dar "vidět" do lidí. Nijak extra to neřeší, nijak s tím neexperimentuje, jak by udělal každý s novou schopností, rovnou se jí snaží zastavit. A pak se přece jen párkrát rozhoupe k tomu, aby jí použil, což ve většině případů znamená, že dotyčné ženě (jde hlavně o ženy), řekne, že její manželství stojí za prd, načež se žena rozhodne manželství ukončit. Vskutku vánoční. K příjemné atmosféře se přidá fakt, že autonehodu nepřežije jen děda a babička, zatímco žena a děti jo. Což bylo asi záměrem anděla. To jsou Vánoce jako prase! Kdyby snímek aspoň vyzníval cynicky, ale on ne, on se fakt tváří jako hluboce lidský a chápající. Přidejte si k tomu příšerné herecké výkony, koně v obchodním skladu a pusťte si radši přímý přenos ze zubní ordinace (pokud takovou reality někde vysílají - vsadila bych se, že jo).

Plytké, nezajímavé, charaktery hrdinů nesympatické. Amitabh tady hraje poldu drsného, jak z parodie, který se furt cpe oříšky a sem tam hrozí svědkovi, že ho přejede autem, když nebude vypovídat. Mladá dvojice, kterou stíhá, si mé srdce rozhodně nezískala, od původní naivity dobýt svět, přešli okamžitě k podvádění ve velkém stylu. Jenomže jejich podfuky neměly žádný nápad, žádný náboj - neskočil by na ně ani úplný tupec. Láska mezi dvojicí nefungovala už vůbec a závěrečné morálně vachrlaté rozuzlení tomu ještě podtrhlo stoličku. Jo, a Rani by měli zakázat hrát komedie, ona je jedna z nejpříšernějších komiček, co znám. Její hlasitý hekavý pláč, který měl asi být jakože legrační, mě tak iritoval, že jsem musela vypínat zvuk.

Přemrštěný úvod, který na dlouhé stopáži ukazuje poměry v jednom městečku a idylický obrázek jedné milující se rodiny, pak náhlý zlom, který idylu rozmlátí na kusy, Film nabere obrátky, když se otec zoufale ale rafinovaně snaží vykličkovat ze spárů policie a chce svou rodinu zachránit. Policie je přesto dostává stále více do pasti a snímek působí tísnivě. Měla jsem z toho dojem až hudebního díla, které začne něžnými tóny, pak přidává nástroje, ty jsou stále hlasitější, před finálem bubny zní až ohlušují (otřesné scény policejní brutality) a končí to opět tichými, tentokrát smutým, popěvováním. ___ Film má chytrý scénář, stejně jako má chytrého hrdinu, ale měl být kratší a hrdinova protivnice měla mít lidštější rysy. Těch jejích pár slz nezastře, že je to nemilosrdné, bezcitné monstrum, které si zaslouží trest. Takže víc nejednoznačnosti, kdo je dobrý a kdo zlý, by filmu také prospělo.

Příběh o podvodníkovi, který morálně prozře, je tuctová záležitost. Zapomenutelná jednohubka ohromujcí diváky luxusním prostředím a hvězdným obsazením. Fígle, které parta podvodníků používá, mají sestupnou tendenci. Ten prvný je zábavný, druhý překombinovaný a třetí nesmyslný. Vcelku průměrně vyznívající snímek hodnotím podprůměrně, protože hlavního hrdinu film zobrazuje kladně, zatímco on se fakt chová hnusně a bezohledně. Třeba ten americký obchodník byl normální byznysmen, kterého sprostě okradli - ale tím si nejspíš Indové léčí své mindráky ze západního světa.

Zpívala falešně, jednou před celou Carnegie Hall, byla trochu mešuge a její příběh je tak bizár, že se o tom píšou hry, muzikály a teď i film. Snaží se tam všichni, ale scénář není dost dramatický, vtipný nebo aspoň melodramatický, aby to nebylo zas a pořád jen: nejhorší zpěvačka, která naplnila Carnegie Hall. Vcelku nuda. Nejvtipnější jsou závěrečné titulky, podle kterých byla její nahrávka nejúspěšnějším singlem jedné vydavatelské společnosti a záznam jejího koncertu je nejžádanějším záznamem z archivu Carnegie Hall. To spíš vypovídá něco o nás než o ní, ne?

Hamlet v Kašmíru má tak krvavé rozuzlení, že by se zděsil i Shakespeare. Zatímco jemu stačil otrávený meč a jed v poháru, tady se střílí z kulometů i bazuky a granáty trhají ruce a nohy, až to vypadá jak ve spižírně Hannibala Lectera. Proč ne? Jenomže Shahid Kapur prostě Hamleta herecky neutáhne. Když si tenhle hezounek oholí hlavu a začne poblázněně řečnit na tržišti, tak mi za něj bylo trapně. ___ Film by potřeboval očesat o několik nadbytečných scén, zjednodušit a hlavně najít někoho, kdo pořád nevypadá, jak vyděšený studentík. Ale závěr to má silný. A taky dobře vykresluje klaustrofobní atmosféru, kdy je celé kašmírské údolí sevřené do ostnatého drátu a všichni jeho obyvatelé jsou potenciální vězni, vrahové nebo oběti.

Blbý, když jsou u filmu nejlepší úvodní titulky, nezdá se vám? Trikově vytvořené pohádkové město má atmosféru, a když jeho uličkami utíká zoufalý Aladin před svými pronásledovateli a upomíná tím na další pohádky 1000 + 1 noci (létající koberec, sudy, do kterých se schovali Ali Babovi loupežníci), tak jsem si říkala: "Hustý. Co bude dál?" ____ Jenomže dál byl nějaký šílený paskvil bez hlavy a paty, děsně zamotané historky a neustálé porušování pravidel pro práci džinů, trapné padoušské postavičky jakoby vypadlé z amatérského komixu (klaun, muž s bičem, plešatá gorila... to jako vážně?). Mezi těmi přiblbíky nesmělý vysokoškolák Aladin hledá odvahu získat si krásku, zatímco mu život ztrpčují spolužáci, kteří se léta baví tím, že ho nutí třít lampy. A to je baví od základky až na vysokou školu! Buď je v tom městě zoufalá nuda, nebo tam žijí jen dementi, k čemuž bych se přikláněla. Zejména při pohledu na hlavního trapiče, steroidové monstrum, které chce patrně podstoupit změnu pohlaví, protože jeho obličej je sérií nepovedených plastik. ___ A ještě přicupitá cirkusově dryáčnický Amitabh a na hlavě má tak tuhé lokny, že by mu je záviděla i Pollyanna. ____ Nacpali do toho spoustu peněz, ale zdravého rozumu ani špetku.