rikitiki

Když si dva pornoherci udělají soukromou zkoušku jen sami pro sebe, jak to asi může dopadnout? Překvapivě či nepřekvapivě se z toho vyloupne cit, ztvárněný i poměrně vážně, s dramatickými momenty. I když tedy ta scéna, odkud chce autor pornoscénářů čerpat inspiraci, svědčila spíš o jeho neschopnosti zapojit fantazii. Nebo to byla jen zástěrka pro swingers párty? SHRNUTÍ: I pornohorec musí být těžký profesionál.

Na krátké ploše příběhu se toho překvapivě hodně stane a dává to i smysl. Dva hoši k sobě hledají cestu a překážkou jim je, kromě toho, že se jeden urputně brání, i to, že oba podezřele snadno trpí na různé nehody a úrazy. Vadilo mi výtvarné pojetí, postavy byly až moc špičaté. A jejich končetiny byly až legračně protáhlé a tenké - připomínaly mi nožky pavouka sekáče. SHRNUTÍ: Láska mezi dvěma ideálními kandidáty na úrazové pojištění.

Tomu se říká: teplá celá rodina. Syn, otec, strýcové i dědeček jsou všichni tak přihřátí, že se pro jistotu nikde žádná žena ani nevyskytuje a rodina se množí nejspíš klonováním. Ústředním motivem je rozhodování otce, jestli má dát přednost synově sexuální výchově nebo se věnovat vlastním pokračovacím studiím s někým jiným. Postavy vypadají dost podobně, i se tak chovají a není na nich vidět ani jejich skutečný věk. SHRNUTÍ: Žena? Co to je? O tom jsem v životě neslyšel!

Ale jo. Roztomilé, občas i vtipné. Izumi měl fakt nádherně duhové oči a jeho vtíravý bratr otravoval jen někdy. Ústředí pár se hezky doplňuje, jejich vztah je sympaticky kamarádsko-milenecký. Potěšilo mě, že sexuální stránka seriálu byla podaná věrohodnoně: ani znásilnění, ani okamžitá extáze, ale obavy, rozpaky a postupné objevování. SHRNUTÍ: Když zjistíš, že holčička, o které si léta snil, není tak úplně holčička, je to šok. Druhý přijde, když zjistíš, že to pro tebe není ani trochu důležité.

Velmi reálně a přitom i poeticky vykreslená první láska mezi popularním extrovertem a nenápadným stydlínem. Je to přislazené jen lehce, umím si všechny situace představit i ve skutečném životě. Konflikty plynou spíš z rozdílných charakterů dvojice než kvůli vnějším okolnostem. Oceňuji, že tady není žádný nátlak, ani sexuální vydírání. Uke i seme jsou si rovnocenní. - - - Velkou oporu má vyprávění v nádherné kresbě, která sama o sobě dokáže vyjádřit pocity hlavních hrdinů. SHRNUTÍ: Fakt doufám, že vám to vyjde, kluci.

Když si do vany nastěhujete mořského muže, zanedlouho můžete mít nezvaných návštěvníků víc: otravný Chobotničák, tajemná Medůza a depresivní Krab poustevník. Krátké epizody plynou hladce, ale nepřinášejí žádný posun, ani ve vztahu hlavní dvojice ani v ději. Jsou to anekdoty bez pointy s jen mírným humorem. SHRNUTÍ: Nesbírej všechno, co najdeš na břehu řeky.

Jak může člověk, který je navíc citlivý a ostýchavý, projít životem nezraněn? Nejde to. Jedině pokud se zatvrdí, pokud mu srdce ztuhne na kámen. Nesmělý a ustrašený středoškolák se tak bojí, aby se neztrapnil, aby se nevnucoval, že se mu tělo mění v krystaly. Při boji proti své podivné nemoci ale zjistí pár důležitých věcí a jednou z nich rozhodně je: „Jsou horší věci, než být zraněný.“ S touhle mantrou pak příznaky choroby ustupují, mladík si najde kamarády a dokonce zachrání někoho, komu hrozilo mnohem větší zkrystalizování. ____ Příběh se odehrává v odlescích barevných krystalů a na to, jak je film krátký, je překvapivě plný nápadů, myšlenek i plně rozvinutého příběhu. SHRNUTÍ: Chceš mi sáhnout na krystal? /můj ohodnocený film č. 6 800/

Tenhle díl série je o depresi a smutku. Můžeme to sice brát jako sci –fi bez pointy, ale ve skutečnosti na dospívajícího středoškoláka neútočí mimozemšťani, ale pocity zmaru a beznaděje. Připadá si sám na světě, jediný komu se tohle děje. Bez přátel a bez opory. Uzavřený bez možnosti úniku. Jeho duševní propad možná zavinilo dospívání, možná i naznačená reálná ztráta. Náplast na ránu je pak obvyklá – zjištění, že v tom nejsem sám a že mám kolem sebe dokonce oporu (při skutečných depresích to ale nefunguje.) SHRNUTÍ: Bojovat sám je vždycky vyčerpávající. Občas si totiž neuvědomíš, že bojuješ sám proti sobě.

Ponořme se pod hladinu oceánu v záplavě pestrobarevné a divoké animace. Snad aby vyvolala dojem lámajících se paprsků pod vodní hladinou. ______Příběh je, jako celá tahle série, o dospívání. Středoškolák musí přemoci svůj strach být odmítnutý a projevit navenek své vlastní já. Nikoliv vzorného synka, nikoliv nejlepšího kamaráda, nikoliv pilného studenta – ale kluka s chybami a stinnými stránkami, které tak dlouho pečlivě ukrýval. Odvahu k tomu dostane, když se vším všudy přijme svou lásku tak nedokonalou, jaká ve skutečnosti je, a přitom i tak nádhernou. Až tohle mysteriózní setkání tichému utrápenému studentíkovi dodá sílu, že se do toho vrhne po hlavě a bez ohledu na následky. ____ Při krátké stopáži je děj trochu uspěchaný, ale nahrazuje to lyričností. Přes zdánlivě pohádkový námět jde o metaforu reálného strachu mnohých dospívajících (i dospělých). SHRNUTÍ: Dva lordi rybaří na jachtě. Jeden z nich zachytí něco do sítě: Vytáhne ji a v ní je nádherná mořská panna. Lord si ji dlouze prohlíží, pak uvolní síť a nechá mořskou pannu sklouznout zpátky do vody. Druhý lord se zeptá: „Proč?“ A první mu odpoví: „Jak?“ ----- Doufám, že japonský student a mořský muž (panic?) budou trochu vynalézavější a na něco přijdou.

Primitivní animace a příběh jakoby se nemohl rozhodnout, jestli bude komediální nebo na vážno. Do chlapecké školy zvané BL (!) přijede líbezný ostýchavý uke a rázem se stane předmětem zájmu mnohých svých spolužáků. Mimochodem, škola na mě působila dojmem uzavřené sekty. Štvala mě protivně mňoukající kočka a škodolibá dvojčata. Mraky postav, které se nedaly rozeznat, protože se lišily jen barvou očí nebo vlasů. Ne, že by to občas nemělo nápad. Třeba tím, jak divákovi podsouvali různé záhady, takže snaha o udržení divákovy pozornosti tu byla. A například „dveře do ráje“ měly i vtipný nápad. Ale všechno bylo odbyté, nerozehrané a pořádně nedovysvětlené. Opakující se motiv letadla na obloze ve mně vzbuzoval dojem, že by všichni nejradši z téhle školy chtěli odletět někam daleko. SHRNUTÍ: Účastí naj japonské středoškolské soutěži neriskuješ neúspěch, ale vlastní život.