Franki69

Bijec démonů z pekel, Keanu Reeves v korporátním kvádru je jenom jeden. A k tomu Rachel Weisz v jednom ze svých lepších hereckých výkonů počátku milénia v comics akčním žánru. Ostatně, už to tu někdo psal, z comicsových adaptací je tahle dost neprávem opomíjena. Možná proto, že se v ní tak moc kouří a taky hraje se zippáčem…a upřímně, ta "pseudokřesťanská mystika" místy (a dost dost často) vyznívá infantilně a pitomě. Jenže právě tohle čtenář krváků Jiřího Kulhánka, k nimž se hrdě hlásím, skutečně ocení. Čím je to připitomělejší, tím je to lepší. Třeba - vyřídit ďáblíkova poskoka tím, že mu nejdřív ustřelím požehnaným střelivem půl obličeje, seřežu ho boxerem s křížky na hrotech a dorazím ho s biblí v ruce posledním pomazáním...to je prostě morytárová laskomina a Constantine jimi rozhodně nešetří. Ale zpět k filmu. Efekty stále obstojí, zhuštěná macho baddas atmosféra funguje bezchybně, obrazové ztvárnění nemá obdoby a výjimečný je tenhle snímek i zvukově, včetně soundtracku. Kdo film viděl v době jeho uvedení, tak i nyní, bezmála po dvaceti letech (v roce 2020 má možnost třeba na HBO), mu bude stačit, třeba na facebooku, jediný snímek do exteriérů nebo některé i z vedlejších postav (přitom jsou na plátně pár minut) a hned bude vědět, že je to z Constantine. Pro mě je to srdcovka, doma mám originál DVD a tahle placka by byla jednou z 10 nezbytných věcí, které bych si vzal na opuštěný ostrov. Potěšil opakovaně i po letech a určitě ne naposledy. Za mě je to za 100%.

Kdysi jsem viděl v kině, želbohu s otřesným dabingem. Zejména v "seznamovacích" scénách osamělého poručíka Dunbara v bohem zapomenutém indiánském pohraničí při jeho prvních kontaktech s indiány...kdy na sebe mluvily obě strany trapně lámaně česky. Pak jsem se dostal k videokazetě v agličtině s titulky..A začalo to trochu dávat smysl. Ale přesto, bylo toho skoro tři hodiny a na Costnerův obžalobný antiwestern jsem se ani napodruhé nebo napotřetí nenaladil. A teď jsem po letech shlédl director´s cut verzi v délce bezmála 4 hodin. A nebylo to lepší. Přiznávám, několikrát jsem usnul. Takže jak s tím hodnocením? Film nezatracuji, to opravdu ne. Je to nádhernej příběh, jsou v něm skvostné scenérie, zobrazení indiánského života je skvělé a svým filmovým popisem pod Costnerovým citlivým režijním vedením je nezakrývaně formulovanou obžalobou zlých bílých mužů, kteří indiánům jejich zemi surově a násilím zabrali a postavili si na ní svoje hnusný želenice, domy, banky, školy, kostely, města a v nich nakonec i kina, kam se chodí koukat i na tento Costnerův film. Kevinem Costnerem ztvárněná "proměna" yankeeského vojáka unaveného civilizovaným životem v indiána "Toho který tančí s vlky", který tou lidskou proměnou nalezl svou novou životní jiskru a druhou mízu je skvěle podaná a věříte mu ji. V režisérské verzi tenhle dějový oblouk funguje nejlépe. Ve filmu je také několik ikonických scén, na které nezapomenete. Sebevražedná jízda s rozpaženýma rukama před hradbou nepřátelských střelců v úvodu, indiánský lov bizonů a hlavně TATANKA. A to je asi tak všechno, na čtyři hodiny (i na tři) to prostě nevystačí. Takže doporučím jen všem, kteří mají současného přetechnizovaného světa plné zuby a chtějí se naučit stavět teepee, střílet z luku a vydělávat ručně bizonní kůže. A hlavně chtějí v sobě posílit nechuť k současné Americe. Film je bohužel plný už dávno ustavených a hlavně často okoukaných klišé (osadníci byli jen zlí a indiáni byli jen dobří) a jejich zapracování do předvídatelného příběhu s předvídatelným koncem je únavné. Snímek od občasné nudy nezachrání ani nejvelkolepější záběry opravdu nádherných scenérií divokého západu. Dávám 66%, šest procent bere Graham Greene (mimochodem skvělý ve filmu Maverick s Melem Gibsonem) v roli lakotského šamana Kopajícího ptáka s účesem, který mu musel dávat každé ráno opravdu zabrat. Pořád mi vrtá hlavou, proč byl ve svém v kmeni jedinej s tou vztyčenou kostkou štětin na šošolce a čím svoje vlasy tak vytrvale každé ráno tužil...:-)

HBO opět skóruje a servíruje vybranou vizuální lahůdku. Dost nekonvenčně zpracovaný příběh Mr.Picklese, hvězdy televizní maňáskové show v brilantním provedení Jima Carreyho. Kdo ho máte rádi, oceníte, kam to herecky od dob Ace Ventury dotáhl. A pokud jste ještě k tomu fandové anglosaských dětských televizních show s mupety a podobnými maňásky, pak máte další důvod, proč Kidding nevynechat. Ale pozor! Rozhodně to není komediální sitcom. Tvůrci frázi z titulku přeložili jako „K smíchu“, ale příhodnější je slangový výraz „to si děláš prdel…“ Scénáristé v geniálně vystavěném příběhu, rozprostřeném přes dvacet dílů velmi krutými noir situacemi a vtípky rozhodně nešetřili. Chvílemi se ale svojí inspirací a chutí jít proti diváckému očekávání ještě dál „za hranu“ nechali unést natolik, že některé díly (zejména S02e05) byly skoro k nepřežití. Naštěstí jsme s přítelkyní nevypnuli a poslední díly druhé série po dost nevydařených epizodách 4 až 6 za ten náš čas nakonec stály. Třetí řadu nevyhlížím a nestojím o ní, dvacet epizod mi ze života Mr.Picklese stačilo. A asi se už k tomuhle seriálu nevrátím, ovšem rozhodně nelituju, že jsme ho viděli. S přítelkyní mimořádně hodnotíme shodně, oba dáváme vysoko za 80%.

Ušetřili jsme za kino...to na tom filmu bylo dobrý. Taky bylo fajn obsazení, nejen Robert De Niro, ale i jeho vnouček, Uma Thurmann nebo Doktroka z hor...pořád moc pěkná paní. No a to je asi tak všechno. Američani maj prostě v tomto typu komedií patent na přiblblý genitální vtípky a pode očekávání jsou tam. Knížka je asi moc hezkej příběh o životě několikagenerační rodiny a o hledání a budování vztahů mezi dědou a vnukem. A tahle místa byla ve filmu skvělá a fungovala. Bohužel, režisér se nerozhodl, jestli točí variaci na Denise (postracha ulice) nebo tak trochu Sám doma, anebo sice odlehčené, ale přesto vztahové drama s dobrým koncem. A tak to všechno splácal dohromady a - žádné překvapení - infantilní vtípky s vážnými scénami pohromadě v jednom filmu nefungují. ** No tak, zkuste to. Není to vyloženě průšvih, ale film na který nezapomenete rozhodně neuvidíte. Spíš naopak. S přítelkyní jsme dokoukali a asi pět minut po vypnutí jsme se začali dohadovat, jestli měl De Niro obarvené vlasy nebo ne… a nevzpomněli jsme si ani jeden. Dávám 40%, jinými slovy lehčí podprůměr.

Vizuálně krásný film o v podstatě možné (a hrozné) budoucnosti dnešních mileniálů. O sobeckém odcizení jedince v ultra moderním lidském společenství, v kterém lidé kvůli stále chytřejším komunikačním technologiím dali přednost soužití s nějakou formou umělé inteligence před žitím s někým, kdo má taky svoje potřeby a chce mít v domácnosti svoje místo, svou skříň na trička, chce si někdy povídat nebo si jít ven jen tak zablbnout, zrovna když se vám nechce. Film až děsivě věrně vykresluje on-line svět osamělého sepisovače dopisů Theodora, neschopného po rozvodu lidského vztahu, v perfektním podání Joaquina Phoenixe. Theodor je velmi citlivý, se spisovatelským talentem, pro který našel uplatnění v korporátní firmě, nabízející zákazníkům, že ZA NĚ bude psát dopisy lidem, líných přemýšlet o tom, co by asi tak rádi napsali své ženě, milence nebo dětem, které třeba končí školu. Prostě si takový dopis objednají a Theodor ho napíše za ně. A náš Theodor se zamiluje - do převratného operačního systému pro svůj laptop, který si koupil. A konečně zase zažívá intezivní, převážně intelektuální milostný vztah. Je to ve své podstatě značně perverzní a moc dobře to pro něj nedopadne. Tedy možná… Hodnotím velmi vysoko, ONA je jedno z nejlepších filmařských komorních dramat, vystavěném na paradoxech dnešní doby. Dávám 90%

O Rusku většinou nevíme nic. Po tomhle filmu alespoň bezpečně víme, že prosovětsko-komunistická propaganda v Rusku je stále více než živá, že není zaostalá, že stále adoruje stalinistické ideály a k tomu si vzala ze západního světa moderní filmařské technologie a postupy, s kterými se naučila zacházet. A tak je na světě akční a s velice zdařilými efekty válečná stalinsko soudružská agitka, která stejně jako legendární tank přesně míří a zasahuje vlastenecké city zbídačeného národa. Zapomeňte na čtyři z tanku a psa (jasně, to byli poláci, ale z dob soviet bloku). Tohle je precizní dávkování ruskými politruky neustále vštěpované národní hrdosti, nezlomnosti zoceleného komunisty, ssoudružské odvaze a hlavně o slepém sebeobětování ideálům soudružskému socialismu. Bohužel, ideologický balast doby zářící rudé hvězdy, na kterou fakt nechci vzpomínat, přebil formu, která by jinak mohla být vcelku vydařený válečný film. A proto hodnotím nízko.

Pětihvězdičková paráda..!! HBO po Watchmenech nabízí další originálně pojatou adaptaci komiksové látky. Halucinogenní, nesmírně vztahově složitou s opravdu mnoha mutanty, převážně pomalou a obrazově neskutečně dobře odvyprávěnou. Celej příběh je rozprostřen do tří seriálových řad s originálně pojatým feelingem 80. a 90. let. Zapomeňte na X-Meny, co prosvištěly kinama, tohle je psychedelická, pomalá horská dráha. Není pro každého, ale zaujatého diváka odmění nevšedním zážitkem. A skvělou muzikou, ať už složenou, nebo vybíranou. Je to za 100%.

Pro mě zatím jeden z nejlepších filmů sezóny, i s očekáváním přes trailery obrovské překvapení a už se těším, až se podívám znovu..jako na většinu Nolanových filmů. J.D. Washington jr. svoji roli agenta pojal chladně, se zaujetím a velmi fotogenicky. Už když jsem ho viděl v BlacKkKlansman a v Hráčích jsem si říkal, že by mu nějaká hlavní role v blockbusteru sedla. Nezklamal! A ostatní také ne, včetně Kennetha Branagha a Roberta Pattisona. Jen ta hlavní ženská mohla bejt...jiná? Elizabeth Debicki s hereckým talentem a fyzickými proporcemi basketbalistky mi zkrátka nesedla. Nolan svůj divácky neuchopitelný film, pracující s časovými smyčkami (postupem filmu stále přibývajícími a překrývajícími se), kulkami, které se vrací do zbraní a s invertním vzduchem, kterej se nedá dejchat, když vás rotující válec obrátí (invertuje) proti toku času a vyšle do mise, kde čas ostatním plyne normálně ozdobil dost nečekanými a perfektně sejmutými akčními scénami. Nenechte se odradit ostatními komentáři, je to velmi vizuálně silný a hodně dobrý akční film. A v kinech s Dolby Atmos také dost ohlušující, na to pozor! Než půjdete do kina, nechte svoje doma racionální vnímání s kterým koukáte na bondovky nebo třeba matrix a přibalte si chuť se nechat bavit. Nolan divákovi moc nevysvětluje, jen mu ve stále rychlejším sledu předkládá další a další rébusy a zákonitosti světa skryté války, kterou proti lidstvu současnosti vede lidstvo z budoucnosti. Dávám 90% a pořád si v paměti přehrávám automobilovou honičku nebo paneláky, skládající se reverzním záběrem po zásahu raketometem dohromady. Paráda!

Tohle je těžká nostalgie…a taky neskutečně dobrá a jednoduchá komedie, na které měli francouzi svého času patent. Koukám na zdejší kritické komentáře a je mi těch lidí líto…třeba se baví alespoň u videí na facebooku jak někdo blbě skočí ze skákacího prkna..? Expozice z 11.století neslibuje nic moc, ale jak dojde na čarodějnici a proměnu báby v mladici, věci se začnou obracet k lepšímu a sled absurdních gagů se už nezastaví až k titulkům. Jednoduché, přímočaře předvedené, naprosto přehnané gradující fórky, vystavěné z jednoduché zápletky, kterak se šlechtici a jeho přitroublému sluhovi z časů dávno minulých žije v civilizované francouzské republice s jejími telefony, automobily, domácími krby, vanami, záchody a společenskými pravidly slušného stolování. *** Dejte pozor na americkou „přetáčku“ z roku 2001. Ujal se jí režisér tohoto filmu, tedy Jean-Marie Poiré a také tam hráli Jean Reno a Christian Clavier. V hlavní ženské roli je ale prkenná Christina Applegate (Kelly z Ženatý se závazky). Tvůrci podruhé do stejné řeky nevstoupili a je to jeden z nejhorších filmů co jsem kdy viděl. Ostatně poměrně časté hodnocení kategorií „odpad“ mi napovídá, že nejsem s kritickým pohledem na přetočenou verzi stejné látky osamocen. ** Nicméně, francouzští Návštěvníci (z roku 1993) jsou skvělí a dávám zasloužených 90%, což doporučila i banka Vermee & Vermee a schvaluje je i Godefroy de Montmirail.

Nebudu si lámat hlavu se složitostma. Klasická romantická látka Waltera Scotta o zbojníkovi, co byl dřív šlechtic, jeho lásce Mariane (mohli teda vybrat lépe) a o zlovolném šerifovi z Notinghamu, leč pojatá současným filmovým jazykem. Chvilkama steampunk, k tomu mnoho fyzikálně nebo gravitačně nemožné bojové akrobacie s luky a šípy, hodně honiček, bitek, a hlavně AKCE a AKCE jak z Marvelovek, jen moc nepřemejšlet. Je to jen čiročirá zábava, bohužel s pokusem o moralistní apel, naroubovaným tak okatě, aby to i patnáctiletýmu Kodymu z Okrouhlý došlo. A díky tomu nedám plnej, protože pokusy o složitější zápletku ochuzují diváka od další salvy nemožně vystřelenejch šípů. Do zlatého fondu kinematografie se tenhle Robin Hood nedostane, ale rozhodně byl zábavnější než ten s Russellem Crowem. Takže...pokud lpíte na zpracování z osmdesátých let, vyhněte se zbojníkovi s obličejem Tarona Egertona širokým obloukem. Pokud jste ale nějak ujetí na lučištníky typu Arrow, pak už nečekejte ani hodinu. Pobavil jsem se náramně a za 70% se nestydím.