Zaujímavosti k filmom (1 304)
Jarmareční bouda (2009)
Snímek byl natočen barevně na klasický filmový materiál 35 mm.
Jarmareční bouda (2009)
Jde o úpravu stejnojmenného černobílého kultovního snímku z roku 1982. Jeho stopáž tehdy činila asi 40 minut a získal nejvyšší ocenění na festivalech nezávislého filmu. Krátce nato byl zakázán a promítal se jen po filmových klubech a v zahraničí.
Peklo s princeznou (2009)
Jiří Mádl musel kvůli natáčení navštěvovat hodiny šermu. Pohádku označuje jako jeden ze svých fyzicky nejnáročnějších filmů.
Peklo s princeznou (2009)
Pro režiséra Šmídmajera je tento snímek prvním celovečerním hraným filmem. Dosud byl producentem, autorem a režisérem dokumentů o známých osobnostech.
Peklo s princeznou (2009)
Některé kostýmy vážily až 7kg.
Peklo s princeznou (2009)
Kostymérky připravily pro každého herce hned pět identických kostýmů, aby se mohli protagonisté rychlé převléknout do suchého a znovu se postavit před kameru.
Peklo s princeznou (2009)
Jako jedna z prvních se točila scéna, v níž princ pozoruje z vysoké skály krásnou dívku na břehu jezírka, přičemž uklouzne a spadne do vody. Přestože byli na místě připraveni kaskadéři a přestože se prý Jiří Mádl bojí výšek, herec se do vody vrhl sám. Záběr se dokonce podařil na první dobrou.
Peklo s princeznou (2009)
Námět a scénář má na svědomí Miroslav Buberle, známý např. jako scenárista komedie Panic je nanic.
Peklo s princeznou (2009)
Čerti se nejvíc "rojili" v Dolském mlýně u Hřenska. Tam se natáčela také Pyšná princezna.
Peklo s princeznou (2009)
Filmovalo se například v Adršpachu nebo v Kouřimi. Frýdlant a Kroměříž se staly sídlem králů a ve Skalici u České Lípy sídlil Lucifer. Scény z mlýna se natáčely v Dolském mlýně v Českosazském Švýcarsku poblíž Jetřichovic.
Peklo s princeznou (2009)
Pohádka se natáčela od července (první klapka padla 27.7.) do září 2008.
Nebezpečný cieľ (2008)
Snímek bratrů Pangových je remakem jejich vlastního filmu s názvem Sniper z Bangkoku (Bangkok Dangerous, 1999). Tam byl však hlavním hrdinou hluchoněmý mladý Thajec.
Sněženky a machři po 25 letech (2008)
Po přesunutí štábu z Pece pod Sněžkou do Prahy se interiéry horské chaty natáčely v Jinonickém ateliéru.
Sněženky a machři po 25 letech (2008)
Některé scény, které vůbec ve scénáři nebyly, nebo byly jen naznačeny, byly nakonec tvůrci vymýšleny přímo na place.
Sněženky a machři po 25 letech (2008)
Vedení KRNAPu vydalo zákaz k dosednutí helikoptéry u chaty Severky z důvodu hnízdiště chráněného tetřívka obecného.
Sněženky a machři po 25 letech (2008)
Helikoptéra v původním scénáři vůbec nebyla, tvůrci se pro ni rozhodli až poté, co se začal film natáčet. Závěrečná efektní scéna však musela být kvůli dalším komplikacím znovu přepsána...
Sněženky a machři po 25 letech (2008)
K natočení kvůli počasí zvláště "nenatočitelné" scény č.49 byly použity sněhové svíce za 50 tisíc korun.
Sněženky a machři po 25 letech (2008)
Některé scény se kvůli nepřízni počasí natáčely i několik dní.
Sněženky a machři po 25 letech (2008)
Samu sebe si v roli lyžařské instruktorky zahrála Kateřina Neumannová.
Sněženky a machři po 25 letech (2008)
Původně se pro jednu z epizodních rolí plánovala účast Karla Smyczka. Z časových, organizačních a zdravotních důvodů z toho však sešlo.