Slepejsek

Skoro jako hraný dokument, rekonstrukce posledního období před činem (podtrženo i zvukovou stránkou - téměř výhradně z ruchů a bez hudby). Soustředěné na jednoho jediného osamoceného člověka a tudíž i skoro beze slov (trpěl možná různými obsesemi, ale samomluva mezi ně nepatřila). Ve výsledku ale všechno to mlčení zůstává prázdné. Autoři se bohužel nepokusili žádný motiv ani naznačit, a vypadá to, že ani hledat. Jakoby jen bezradně přešlapovali a všechno nechali na divákovi...

Brutální klišé (ať už sexistické narážky či V.I.P. svět) obarvené na růžovo, kde se všechno zlé děje jenom proto, aby se mohlo v dobré obrátit... prostě SLADKÝ ŽIVOT...

Ne že by pan režisér neuměl vystavět dílčí scény (vizuálně dobré), dokonce mu občas i gradují (atmosféru vytvořit umí), ale dohromady to jaksi nedává smysl... jakoby nevěděl, o čem vlastně chce vyprávět (to, že na přeskáčku, vadí nejmíň) a sázel na to, že stejně jako se ztratil on, ztratí se i divák... Nad odkazy na Shining, Lynche či horor se jenom pobaveně usmívám. Film tak zůstane v paměti jen díky scénám okoralé Geislerové...

Jsou lidé, kteří i tu nejbanálnější historku dokážou odvyprávět tak, že umíráte smíchy či napětím. A naopak jsou lidé, kteří sebezábavnější historku podají tak, že vás totálně mine. Obávám se, že Petzold patří do té druhé kategorie. V tomhle filmu dlouuuuho chodí okolo hořícího lesa a když les konečně shoří, jen tak mimochodem se dozvíte, že vůbec nešlo o stromy, ale o "lýtka"...Br - ekeke!

Film je dobrým připomenutím toho, že to, co může někomu připadat jako normální, může být pro jiného nepředstavitelné. A tak tu z našeho pohledu nevěřícně kroutíte hlavou jak tmářské poměry vládnou za humny (a ne zas až tak daleko, pořád jsme v té naší "civilizované" Evropě). Chvíli se tomu můžete pobaveně usmívat a chvíli vás z toho může mrazit. Vypadá to jako "Chodí Pešek okolo", kdy po "spořádaném" životě přichází na stará kolena pochybnosti alias všelijaké neřestné myšlenky - sexualita, alkohol, drogy, babské spolky... Aneb nepřišly jsme o něco? A můžeme to ještě dohnat?

Oproti "jedničce" žádný posun. A pokud, tak bohužel spíš k horšímu. Zápletky (instalatéři, hygienik) upadají, herci (ústřední šlechtická rodinka) nedokážou vystoupit z nastavených šablon, vtipy postavené na stereotypech s pointami avizovanými dlouho dlouho dlouuuuuuuuho dopředu (snad až před první narážkou). Místy mi to přišlo trapné, místy jsem se cítil jako v Kameňákově... PS: No, díky aspoň za ty psy.

Nepříliš zdařilý pokus o velkofilm a ještě méně povedený pokus o životopis. Pokud nejste vybaveni teoreticky, film ve vás vyvolá spíš zmatek a zkreslí, co může. Víc než co jiného připomene úsloví o marném honění více zajíců najednou - tady honí 3 zajíce (osobního, politického a válečného) a spolehlivě utekli všichni tři... Nejhůř dopadá zajíc-politik. Ten v podstatě ve filmu ani není. A když, tak se jen mihne a je dobře maskovaný, takže než si uvědomíte jeho přítomnost, je už zase pryč. Absence kontextu a souvislostí dokonale kryje zajíce válečného. Záběry z bojišť tak působí poněkud samoúčelně - což podtrhuje propracovanost některých detailů a jejich neúměrná délka (např. topení v zamrzlém rybníce). Skoro to vypadá jako by právě pro "prodání tohohle ovoce" muselo být nabaleno všechno to okolo... Do třetice je tu zajíc osobní, který nakonec vypadá jako ten hlavní. Vztah Napoleon-Josefína je ale bohužel podán velmi rozporuplně a místo vášně a vzájemné touhy čpí chladností a vypočítavostí. Žhavé jsou pouze jejich dopisy ("beze mne nejsi nic, bez tebe nejsem nic"); jakmile se k sobě dostanou naživo je ona otrávená a on místo ženy vidí jen potenciální matku svého dědice. (Mimochodem, když se tahle celofilmová touha konečně naplní, dědic se potichoučku vytratí a zmizí kdesi v bezejmenném komparsu)... Nevím, co může zachránit o dvě hodiny delší (!) režisérská verze - řekl bych, že to skoro vypadá, jako by režisér sám točil úplně jiný film než ten, který přišel do kin...

Hodně drsná podívaná. Otvírá velký a složitý problém nelegální migrace do Evropy. Filmařsky velmi profesionálně zvládnutá. Korektnost ale bohužel pouze předstírá - pohled z různých úhlů je ve skutečnosti jen zástěrka k vyzobávání detailů pro brnkání na strunku soucitu (včetně naivně idealistického "pseudořešení" tzv.aktivistů). Místo reálného pohledu na problematiku tak divákovi podsouvá jen cíleně upravený obraz, který je stěží víc než manipulativní politickou/ideologickou agitkou...

Tak trochu kočičko-pejskovský dort... Jako pozitivum vnímám snahu o retro-ducha (i když ten barvotiskový nádech by mi seděl spíš k padesátkám než k meziválečnému období). Bohužel mám pocit, že autoři se nechali oslepit tématem samotným a jaksi pozapomněli, že je třeba promýšlet děj, prostředí i jednotlivé postavy. Zejména ty mužské jsou tady odbyté (nejvíc ta nejklíčovější - samotný hermafrodit), takže i herci víc pózují v jednotlivých scénách než aby žili filmové životy. Nota bene, i u té hlavní ženské občas pochybuji, že je to těhotná žena týden před porodem... Podtrženo, sečteno - je to takový levný LGBT-plakát...

Opulentní hostina. Bohužel čím opulentnější, tím povrchnější. Jakoby nebyl čas (ani chuť) se čímkoli zabývat do hloubky - řada věcí/postav se tak mění v prapodivné figurky (manželka) až komickou ilustraci (kvantové vize). Škoda, mohlo to být velké drama o odpovědnosti... PS: Nebo je to celé jen předehra k nové konspirační teorii (démonický mstitel) atentátu na J.F.K.?