D.Moore

Atmosféra za milion - tak napínavá, že má místy co do činění snad i s hororem. Ne že by to Holmesovi bránilo v očividném nadšení, se kterým se pouští do vyšetřování.

Mám moc rád netrpělivého Holmese, který nejprve křičí na člověka neschopného říct cokoliv užitečného, aby se na něj vzápětí jen mlčky díval a další otázky kladl pouze pohybem obočí. Nejen díky tomu je tenhle případ vážně skvělý.

Zajímavý film, až nečekaně. A příjemně natočený. Pokud jste na tom jako já a o botách titulních značek nevíte víc než to, že si je nemůžete dovolit, budete myslím mile překvapeni.

Tyhle případy, v nichž tak docela nejde o pátrání po zákeřném vrahovi, z mého pohledu dělají Holmese Holmesem. Ukazují ho jako schopného vyšetřovatele, který se dokáže obdivuhodně zarputile hnát za něčím, co ho zaujalo, a zároveň tím pomáhá člověku v nouzi. Film to všechno skvěle vystihl.

Odhalení tentokrát není nijak překvapivé ani dramatické, ale přesto se mi moc líbí, že si tvůrci pro začátek seriálu vybrali tyto poněkud opomíjené, ovšem ne nezajímavé případy. Holmes je od začátku do konce v pohybu (moje podezření, že právě Brettovým pojetím se Benedict Cumberbatch inspiroval nejvíce, je čím dál silnější), usilovně přemýšlí a má z toho očividnou radost, Watson se s každou epizodou zapojuje víc a víc.

Nejtradičnější a v jistém smyslu zároveň také nejpovedenější letošní vánoční pohádka. Štědrá výprava, sympatické herecké obsazení i výkony a zajímavý romantický děj. Kdyby to bylo kratší a nebylo občas tak překombinované, bylo by to ještě lepší.

Válka byla v roce 1943 (stále) v nejhorším, cloumala světem a nechystala se polevit, a tak se Ray Harryhausen podle mého názoru velmi správně rozhodl propagandistickou rekonstrukci bitvy o Guadalcanal natočit výhradně za pomoci modelů vojenských vozidel a letadel - neuvidíte v ní jediného opravdového ani loutkového vojáka. I tak je to velmi působivé a informačně docela bohaté.

Výborný případ, tajemný, napínavý a snad by se dalo říct i akční. Něco mi říká, že se brzy zařadím k lidem, kteří na Brettova Sherlocka nedají dopustit. Watson toho sice opět moc nedokázal, ale i tak bylo vidět, že je pro Holmese při přemýšlení i při našeptávání rad během výslechu svědkyň velmi důležitý.

Anarchistická pohádka, vlastně přímo čistokrevná parodie příběhu o Zlatovlásce, které to pokazí až rozvleklý, osudový a naneštěstí smrtelně vážně míněný konec. Do té doby ovšem jde o jedinečnou pakárnu, jež míchá kdeco s kdečím a je jí to úplně jedno, protože díky tomu například nechává postavy přirozeně hovořit současným jazykem a dělat věci, které se jindy rozhodně nesluší. Rázná hippie princezna mě ohromně bavila stejně jako třeba gestapácké kožené kabáty steampunkových nohsledů zlého knížete, oražená mluvící zvířena nebo ostatní princezny zabavující piráty způsobem, který by se jejich manželům asi nelíbil. Absolutně netuším, co taková záležitost dělala na Vánoce v hlavním vysílacím čase a jaké následky budou mít děti, které ji viděly, ale já se namouduši - šíleně - pobavil. A abych nezapomněl, mělo to výbornou hudbu.

Bud Spencer a Terence Hill mají určitě lepší, ale také horší filmy. Hroši v Africe jsou takový lepší průměr s několika památnými scénami, z nichž mně osobně se nejvíce líbí netradiční závěrečný souboj, který není žádnou davovou mlátičkou, nýbrž soubojem jednoho proti jednomu - a tím jedním je Bud Spencer.