Nach

Zajímavý námět, který byl ale totálně pohřbený pod nelogickým scénářem. Jednání postav (dobrých i zlých) je naprosto stupidní (když můžu utéct pro pomoc, tak se vrátím do sklepa pro omámenou přítelkyni) a ač se herci snaží a hrají skvěle, jejich motivům (tedy konkrétně motivu hlavního záporného hrdiny) jsem prostě nevěřil. Za promarněnou příležitost a docela slušnou atmosféru uděluji 40%. Více si tento horor u mě nezaslouží.

Film s velkými ambicemi stojící na nostalgii filmů jako Stůj při mně či E.T. - Mimozemšťan. S nimi má společného mnohem více, než by se mohlo zdát. Nejen děj, kde hlavní hrdinové jsou děti společně stojící či bojující proti něčemu. Ale i ve stylu použití osvětlení, kamerových záběrů či scén přímo odkazující na konkrétní filmy (hlavně právě na E.T. - Mimozemšťana). Herecké výkony jsou skvělé (ve všech rovinách), režie taktéž perfektní a to samé platí i o hudbě, která celkový dojem jen posiluje. Avšak, co se povedlo před kamerou už tolik nefunguje ve scénáři. Ten paradoxně v akčnější (až hororovější) druhé polovině ztrácí dech a člověk se pomalu začne dívat na hodinky. S finální pointou pak vyvstává několik logických otazníků, které však nehrají žádnou podstatnou roli. Ve svém celku je Super 8 příjemným filmem na odreagování, od kterého by jsme neměli rozhodně čekat nic extra (čím méně toho o něm budeme vědět, tím lépe). Pohladí nás po duši, nechá nás zavzpomínat si na staré časy a v závěru se pokusí vyvolat strach. Má své mouchy, ale zas až taková tragédie to není. J.J.Abrams rozhodně nezklamal.

Mírně zdlouhavé, ale skutečně kvalitně stavěné válečné drama. Navíc velice originální, což je plus hvězda navíc.

Vždy jsem k životopisným filmům přistupoval s jistou skepsí. Nejinak tomu bylo i v případě The Runaways. Bál jsem se totiž, že jako u většiny podobných dramat bude i zde hlavní hrdina přeidealizován a svět kolem něj brán za ten špatný. Proto jsem byl mile překvapen, když jsem se najednou díval na partu dívek - každá se svými klady a zápory - jenž svým konáním se postupně vylučují od norem své společnosti, ve které vyrůstali. Ve filmu nenajdete vyloženého záporného hrdinu. Stejně tak jako v něm nenajdete stoprocentního klaďase. Vše zůstává v přijatelné rovině tehdejší reality, která je nám podávána víceméně objektivním pohledem pomocí memoárů, které sepsala zpěvačka Cherie. Jednoduše řečeno je tento film jako rock samotný. Plný revolty. Pokud jste fanouškové tohoto stylu muziky nebo Kristen Stewart či Dakoty Fanning (jsou to skutečně nadané herečky), neměl by vám tento snímek v žádném případě uniknout. Pro mě osobně se jednalo o kvalitní podívanou s nadprůměrnými herci. 70%

Mohu se na ten film dívat zas a znova, ale pokaždé mám z výkonu Alexeje Petrenka husí kůži. V tomto filmu se sice nevraždí, krev zde neteče a ani pěstí si páni soudruzi nedají, ale přesto z něj sálá taková energie, že těch necelých devadesát minut uteče jako voda. Stalin je zde podán v mistrovském provedení a stačí jeden jeho pohled, aby jste věděli, co je to vlastně za člověka. Příběh filmu ocení hlavně náročnější diváci, kteří v něm naleznou, jak spousty historických odkazů, tak i filozofických témat, která nám pokládají otázky bez odpovědí, co by se stalo kdyby?... Vrcholem všeho je tak trochu šokující závěr, kvůli kterému rozhodně stojí přetrpět jinak nic neříkající úvodní scénu přepadení na lodi. Pro mě 90% a jeden z nejlepších filmů Ruské kinematografie konce osmdesátých let. P.S. Doporučuji sledovat s plným žaludkem.

Scénárista tohoto filmu by si zasloužil Oscara. Od začátku do konce jsem byl napnutý jako struna a nevěděl jsem na čem jsem. No a v posledních deseti minutách jsem byl celou tou šokovou pointou tak překvapen, zaskočen, že mi nikdy nevymazala vzpomínku na tento skutečně atmosférický horor. Hlavní i vedlejší postavy hrají bravurně a dům, kde se to vše odehrává je skutečně místem, kde je to ideální pro duchařskou zápletku. 90%

Pro mě jedno z nejlepších zakončení jaké si Freddy Krueger vůbec mohl zasloužit. Inteligentní, temnější, zlejší. Méně černého humoru zde není vůbec na škodu, stejně jako pojetí konceptu film ve filmu. Vše zde hraje svou podstatnou roli a spolu s Noční můrou 1 a 3 tvoří Nová noční můra trilogii toho nejlepšího, co bylo o Freddym kdy natočeno. Bravo Roberte Englunde!

Průměrný nízkorozpočtový historický film, na kterém jde vidět, že byl vytvořen milovníky tohoto žánru, ale s ne moc velkými zkušenostmi. Herecké výkony jsou průměrné, někdy lehce podprůměrné. Kompars je tvořen cca stovkou lidí, kteří během bojových scén mají za úkol ukázat, že jich je tam dvakrát tolik. A kameraman neumí natočit správný akční záběr bez toho, aby se kamera neotřásala jako při silném zemětřesení. Naopak masky, dobové oblečení a poranění - tedy brutalita jsou na velice realistické úrovni a rozhodně nejednou potěší oko diváka. Souboje s mečem jsou zvládnuté a nebýt oné kamery, rozhodně by působily tak jako v klasickém hollywoodském velkofilmu. Ať chci nebo nechci, nevyhnu se nakonec porovnání s filmem Černá smrt, která byla dle mého o stupínek výše. A to jak po stránce herecké, tak technické. To nic však nemění na tom, že se jedná o pohodový film na odreagování. 60%

Až nečekaně kvalitní drama, které hraje jak na citlivou notu, tak pokládá důležité sociální otázky k soudobé západní společnosti. Svým vzhledem tak může v tomto směru připomínat film Pošli to dál od Mimi Leder a zároveň jeho křesťanská část upomínat na Poslední hřích od Michaela Landona Jr. S oběma filmama má určitě něco společného, sám za sebe však funguje naprosto perfektně. Nepochybuji totiž, že divák při jeho sledování si alespoň jednou nepomyslí, jestli se tohle neděje někde kolem něj. 75%

Pro mě komedie mého dětství (vzpomínám si na návštěvu kina se základkou). Kdybych ji poprvé viděl v současnosti, asi bych byl kritičtější. Ale můj úhel pohledu je prostě tímto značně ovlivněný. I dnes v tomto skvostu vidím prostě ten úžasný snímek, u kterého se skvěle dokáži pobavit. 75%