Nach

První film Reevesovské (snad) trilogie je excelentním neonoirovým oživením tohoto žánru. Film, který doslova a do písmene vystihuje jeho název, protože právě o Batmanovi to je. Bruce Wayne je zde epizodní postavou. Skoro mi až přišlo, že snímek je ze špinavého světa Jokera, jen o řadu let blíže k současnosti. I to přirovnání k Fincherovkám a obzvláště k Sedm mi přijde trefné. Za sebe bych ještě dodal jeden film, který se mi při projekci vybavil, a to: Čínská čtvrť. Na Batmanovi je vidět snaha o co nejlepší scénář. Práce s postavami a casting je excelentní. Matt Reeves mi už několik let svým umem dokazuje, že má blíže ke škatulce filmařů typu Nolan, než rutinérů jako Bay. Zoë Kravitz je výbornou Wondar Woman a o Robertu Pattinsonovi jsem na okamžik nepochyboval. Jako Batman je excelentní. Stejnou chválu směřuji i na Jeffreyho Wrighta, který ukazuje nejbližší filmovou spolupráci s Temným rytířem ze všech filmů. Colina Farrella jsem vůbec nepoznal, ale o kvalitě jeho herectví není pochyb. Paula Dana miluji už od britské Vojny a mír (hrál tam Bezuchova) a zde mi předvedl, že skvěle utáhne i hlavního záporáka. Tu šílenost a inteligenci jsem mu žral i s navijákem. Prostě jasný plný počet a těším se na pokračování. 85%

Luc Besson musí být dobrý režisér s duší prasáka, který touží v každé scéně mít nějakou polonahou sexy holku, která by jinak v normálu vůbec takto nevypadala. Prostě Anna je maskovaný John Wick v ženském podání, který měl být původně pornem, ale produkce Bessonovi řekla, že místo sexu bude akce a ať se k...a snaží to dobře natočit! A Luc Besson se i s áčkovými herci skutečně snažil. Tu a tam sice zaškobrtá tempo. Rozsekaná dějová linka, která skáče z minulosti do budoucnosti a zpět trochu ubírá na plynulosti vyprávění, i když je takto rozkouskovaná důvodně. Ovšem funguje to skvěle. Má to hlavu i patu. A když u toho nebudete tolik přemýšlet, užijete si to bez vážnějších logických lapsů. Sasha Luss je navíc fakt skvělá a Helen Mirren ji dobře sekunduje. Šanci tomuto filmu určitě dejte. 70%

Staromilsky vypadající film, který nám, narozeným v osmdesátých letech říká, že se blíží doba, kdy budeme cílovkou filmů pro pamětníky. Přitom ale skvěle fungující komedie s řadou už dříve různě omývaných klišé, které mě zde opět rozesmály, neboť mi tato komedie jako celek navodila pocity z dětství. To, co USA měla v osmdesátkách, se k nám dostalo až v době devadesátek. Takže úžas jménem 8bitová herní konzole, to bylo terno mého mládí. A řada klišé v podobě sociálních vztahů též byla něčím, čím jsme si my a můj kolektiv, který mě tehdy obklopoval, prošli. Za toto jasné čtyři slunce! Velice jsem si to užíval. 75%

Na Mnichov: Na prahu války, jsem se docela těšil. Zajímavé zpracování mnichovské dohody očima Britů, to jsem si nechtěl nechat ujít. A překvapilo mě, jak k tématu přistoupili. N. Chamberlaina vykreslili jako prezidenta, který pro morální ideály zradil národ, aby zachoval mír. Na Brity velice silný přístup. Navíc Jeremy Irons zde předvádí excelentní herecký výkon. Ústřední herecké duo je herecky také zajímavé, ale jejich postavy bohužel už tolik ne. Možná za to může fakt, že jde o vymyšlené postavy, možná za to může skutečnost, že se tvůrcům nepodařilo je do děje plně zasadit. Prostě nedokázal jsem se s nimi plně ztotožnit. Přišli mi pro děj přebyteční. Jako celku bych tomuto filmu udělil čtyři hvězdy. Nebýt toho konce, který snad ani do filmu nepatřil, protože veškeré předchozí dění a směřování postav, popřel. Pokud film v celku působil jako morální facka appeasementu, který zde zastává Chamberlain, pak závěr najednou z ničeho nic začne appeasement oslavovat. "Podívejte, podepsal jsem Mnichovskou dohodu, máme čas na to se vyzbrojit a navíc mám dokument v němž Hitler podepsal věčné příměří s Anglií. Pokud toto příměří poruší, už mu nemůžeme vůbec nikdy věřit." Je to tak stupidní a pitomé, až mi přijde, že to vypadlo ze scénáře filmu, který napsal student základní školy během jedné přestávky. Třešničku na dortu dodají závěrečné informační titulky, které toto ještě jednou sdělí textově. Fakty typu, že Mnichovem Hitler získal plzeňskou zbrojovku, která do září 1939 vyzbrojí veškerou nacistickou armádu, tu nikoho neinteresuje, neb by pak si museli tvůrci přiznat, že Mnichovskou dohodou spojenci odložili válku na úkor daleko větším masakrům, než jaké mohli být, kdyby se začalo válčit už v roce 1938. Takže za tuto závěrečnou tečku, která jakoby vypadla z úplně jiného filmu, odebírám jedno slunce. 65%

Pro mě jedno velké zklamání a jeden z těch špatných, nebo vůbec nejhorších filmů Davida Lynche. Film, který do půlky ujde, ale pak začne strašně kvaltovat, že zapomíná na to nejdůležitější: budování uvěřitelných postav. Herbertova kniha je excelentní. Bohužel ale ve druhé půlce přesně jako tento film, hodně uchvátaná. Tento film ale ani tu uchvátanost nedokáže přetavit v důstojnou adaptaci. Postavy jsou ploché. Prim zde hraje pomsta a nějaká spravedlivost. To nejlepší z knihy, rozdvojenost Paula, který je vnitřně drásán nezvratností džihádu a touhou ho odvrátit, zde nenaleznete. Paul zde přijímá svůj úděl stejně jako fremeni přijímají jeho za spasitele, aniž by k tomu měli v tomto podání nějaký hlubší důvod. Kladné postavy jsou kladné, protože prostě jednají dobře. Záporáci jsou super zlí a šílení (ano, přiznávám, i knižní příběh je černobílý, ale ne tak radikálně). Přitom právě Baron Harkonen je jeden z nejinteligentnějších elementů příběhu. Nejlepší z filmu je pak pouze hudba. Vše ostatní balancuje na pomezí dvou až tří hvězd. Přičemž když vím, že Denisova moderní adaptace Duny konečně dokázala správně vytěžit maximum z knižní předlohy, přikláním se k nižšímu hodnocení. A to beru ohled na dobu vzniku tohoto díla. Rozhodně totiž není a nikdy nebylo nesfilmovatelné. 50%

Překvapení, které jsem nečekal. Johna Goodmana miluji a kvůli němu jsem se na tento seriál čistě ze zvědavosti podíval. Netušil jsem, že půjde o kulervoucí dílo, kde Goodman hraje skoro mafiána jako z Kmotra a jinak pro mě otravný McBridge mi ukáže, že přece jen je hercem, který si zaslouží pozornost i druhou šanci. to samé platí o ostatních hercích. Pro mě velký palec nahoru, neb jsem dostal fungující charaktery a vtipný, ale též i napínavý příběh, který mě vtáhl a nepustil. 80%

Jedna z prvních zvukových komedií a zároveň typ komediálního filmu, který je vlastně docela jinou komedií, než se za první republiky běžně točilo. Jakmile je na scéně V+W, je to o čtyř až pěti hvězdách. Bohužel ale ve filmu vystupují i jiné postavy, které mají své pasáže a ty nejsou ani z poloviny tak dobří. Příkladem může jít Ela Šárková, která rozhodně hereckým talentem nesrší, ba je přímo amatérská. Jen tanec jí šel. To tuto komedii sráží minimálně o jednu hvězdu. Druhou hvězdu ubírám za scénář, který oproti budoucím pracím V+W je o něco více průměrnějším, než nadprůměrnějším. 65%

Dokument, který spíše než tehdy, je o to zajímavější dnes. Tedy jako sonda do myšlení vybraných jedinců 90. let 20. století. Tedy doby, která byla značně chaotická, neb po desetiletích komunistického útlaku se republika probudila v kapitalismu, v němž řada individuí si myslela, že má pro tuto profesi patent. A právě o nich je tento dokument. Ivo Jonák představuje sám sebe. A je to o to děsivější poslech, když si uvědomíme, že ženu, kterou tak haní, nechá on nebo někdo jiný brzy popravit přímo u své tržnice. Další jedinci zaujmou pohledem do svého soukromí, některými myšlenkami na jejich životní filozofii, a to je tak vše, co se stihne. Akorát na půl hodinu. Pro mě příjemné nahlédnutí do dětství. Ať jde o módu, techniku, nebo prostě atmosféru té doby. 65%

Vidět ten film jako dítě, dávám plný počet. Ovšem viděl jsem ho poprvé až nyní. Dům plný strachu je děsivý svou nepředvídatelností. V podstatě v něm žádná z postav nejedná logicky. Učitelům nevadí bavící se děti, ale ze stříhání vlasů mají takovou hrůzu, že chtějí opustit školu. Profesor unáší většinu dětí ze školy, ale u nikoho to nevyvolá podezření. Ani u samotných unesených dětí, které u únosce dobrovolně otročí za zmrzlinu. Nejlepší kamarád hlavního hrdiny je dobírán jeho otcem, aniž by se nad tím kdokoli pozastavil. A k tomu všemu v polovině filmu začne hrát hudba a zpívat zpěvačka naprosto nelogickou skladbu, která vůbec s tématem filmu nijak nesouvisí. To je jen pár bodů z kvanta jiných, které se na poli 94 minut vyskytují. Je to úmyslný surealismus? Nebo scénář psal kluk na základní škole během přestávky před slohovou hodinou? Netuším. Pro děti i z toho důvodu určitě pořádný horor. Pro mě buď zábava pro partu přátel nad sklenkou alkoholu, nebo dumáním nad filozofií nefilozofického. 55% 

Velice zručně a citlivě natočený dokument, který je primárně o umírání Karla Gotta a jeho posledním roce života s odbočkami do minulosti. Celé je to ale až příliš dlouhé. třetí čtvrtina dokumentu by chtěla více prostříhat, ale vesměs jinak nemám co kvalitativně dodat. Čtyři slunce z pěti. A to podotýkám, že nejsem žádný fanoušek této pěvecké legendy. 75%