Obsahy(1)
Dokument z produkce České televize. Autoři proti sobě nestaví disco a rock jen jako hudební žánry, ale také jako reprezentanty odlišných hodnot a přístupu k životu. Tyto jsou pak demonstrovány na příkladu dvou proslulých pražských podniků první poloviny 90. let, Discolandu Sylvie s jeho provozovatelem Ivanem Jonákem a klubu Bunkr vedeného Richardem Němčokem. (J.Connor)
(viac)Recenzie (4)
Z filmařského dokumentárního hlediska docela bída, obzvlášť neustálé opakování pár záběrů z obou klubů s násilně vloženou hudbou je dobré peklo, ale jako historické (byť povrchní) zachycení tehdejších pražských subkultur velmi zajímavé. Se znalostí kontextu který tehdy autoři nemohli tušit i dost drsné - Jonák v době natáčení už plánoval vraždu manželky o které tam mluví, a klub Bunkr byl pod právní palbou a během několika let byl za asistence zásahovky násilně vyklizen, aby ten prostor pak víc než deset let opuštěný chátral. Škoda že obzvlášť Bunkru se tam nevěnovali víc, měl pro českou hudební scénu zásadní význam a točila se kolem něj velká část důležitých kapel té doby, a byl vyhlášený i v Evropském měřítku - tak moc že ho znám i já, i když jsem tou dobou teprve chodil do školky na opačném konci republiky. K vidění tady. ()
Podobně jako https://www.csfd.cz/film/765921-sprayem-po-zdech/komentare/. Dokument sám o sobě je vlastně poměrně prostinký, ve své době asi nikterak zajímavý, ale získává hodnotu hlavně zpětně, kdy konzervuje určité osoby a určitá místa / situace, které už jinde neuvidíme. Právě v tomto ohledu je škoda, že tam ve finále nebylo těch záběrů z akcí v Sylvii a v Bunkru o dost více. Mrazivě pak zpětně působí Jonákovo opakované spílání manželce. Jo a dokument je prodchnut asi 20 cca patnáctivteřinovými stále stejnými předěly - záběry na tancující v obou zmíněných podnicích, mimořádně otravný prvek. https://www.facebook.com/watch/?v=152364846214679 ()
Dokument, který spíše než tehdy, je o to zajímavější dnes. Tedy jako sonda do myšlení vybraných jedinců 90. let 20. století. Tedy doby, která byla značně chaotická, neb po desetiletích komunistického útlaku se republika probudila v kapitalismu, v němž řada individuí si myslela, že má pro tuto profesi patent. A právě o nich je tento dokument. Ivo Jonák představuje sám sebe. A je to o to děsivější poslech, když si uvědomíme, že ženu, kterou tak haní, nechá on nebo někdo jiný brzy popravit přímo u své tržnice. Další jedinci zaujmou pohledem do svého soukromí, některými myšlenkami na jejich životní filozofii, a to je tak vše, co se stihne. Akorát na půl hodinu. Pro mě příjemné nahlédnutí do dětství. Ať jde o módu, techniku, nebo prostě atmosféru té doby. 65% ()
Dokument, který naprosto dětinsky porovnává svět zábavy disco a rocku, přičemž to první je už diskvalifikova výběrem stoupenců této zábavy - vrahoun Jonák, takže to nahrává pohledu disco je povrchní nic, rock je hlubší věc na zamyšlenou. Na zamyšlenou je tento devadesátkový dokument - tehdy lidi měli fakt zajímavý problémy k řešení. PS: Vlastně největší plus tohoto dokumentu je vidět mladej třidvacetiletej dj Uwa, kterej v discolandu Sylvie dokázal vydělat až sto litrů za večer. ()