Pepinec

Poctou největší budiž této komedii fakt, že ač v televizi končila ve tři ráno, neuspala mě. Ba co víc, já se bavil příjemnou atmosférou, nenásilným humorem a štiplavou satirou. "Život je jedna soutěž krásy za druhou", říká Dwayne a má pravdu. Mimochodem - nevíte někdo, kde bych sehnal přesně takovou žlutou dodávku?

Nevím, jak často teď tyhle spoty běží, ale určitě by bodlo, kdyby byly v telce aspoň stejně tak často, jako závody formule jedna.

Já se těšil na nějaká moudrá a vtipná slova od fandy Willise, a ono jeho jméno uvedené v kolonce Hrají znamená, že si vesele skotačil v hledišti. V tom případě prosím o vytvoření filmografie, také bych se v pár zdejších záznamech živáčů našel.

Mě by jen zajímalo, kdy někdo zfilmuje životní příběh těch pohledných roztleskávaček, které hopsají stejně nadšeně, ať se vyhrává anebo prohrává. Protože o fotbalistech už toho Američani natočili tolik, kolik tuzemáci o ruských okupantech. A tak je s každým další přírůstkem těžší a těžší zaujmout. Závěrem neopomenu tradiční rýpnutí do kanálu Nova Cinema. Vy jste vážně podivínský stát ve státě. Usekáváte filmům titulky tak precizně, jako bychom vám my, filmoví fanoušci, měli utínat ruce, přitom se ani tímto ostudným počínáním nedokážete vyhnout zpoždění ve vysílání. A pak zase najednou nejen, že filmu titulky milostivě necháte celé, ale následující pořad spustíte o dvě minuty dříve. Rozumíte si alespoň vy sami???

Nelíbí se mi myšlenka příběhu. Že když se člověk z lásky vydá na pomoc lakomým lidem, je postaven před rozhodnutí obětovat život svůj anebo nejmilovanější osoby. A nůž na krk přitom položí hodná víla, která zprvu sama nabídla pomocnou ruku. A také nerozumím tomu, proč si někdo dá tu práci získat do vedlejších rolí špičky Donutila, Stašovou, či Nárožného, a do úlohy hlavního krasoně obsadí bambulu, co vypadá, že neumí do pěti počítat. Naopak k pochválení budiž příjemná atmosféra ve vesnici, již zmíněná vedlejší herecká esa, hezké vykreslení božstva, a pěkné dosazení do české kotliny. Byť s trochou Islandu nebo co to bylo...

Nemám ani tak problém s příběhem koz, rád v tom vidím jasnou metaforu. Mou mysl zaměstnávají spíše úvahy nad zdejšími názory, podle nichž si film nezaslouží více než maximálně jednu hvězdičku proto, že neví, komu je vlastně určen. Asi pro ty, kteří se na něj podívají, ne? Já vám tedy nevím... Parta nadšenců se snažila udělat něco pro českou kinematografii, aby si ve světě všimli, že u nás točíme i něco jiného než melancholické válečné serenády nebo zhulené komedie, a ono se to hned hází do koše mezi odpad. Nikomu neberu jeho vkus, ale před Kozím příběhem v televizi běžela Lovecká sezóna, a to by mě vážně zajímalo, čím je dvakrát lepší než toto...?

Kdepak Míru Kalouskovýho, Hadimršku na nás! Nejen, že by se konečně začalo doopravdy šetřit, ale také by konečně byla opravdová sranda.

Teď abych se bál přijímat pozvání k večeři...

Romane, ty si asi myslíš, že podstupuješ kdovíjak těžkou dřinu, viď? Nemáš ani páru, jakou řeholi oproti tomu prožívá ten, kdo se na tebe rozhodne dívat...

Oceňuji sebekritiku, s jakou tvůrci po sedmapadesáti minutách uznali, že to dál nemá cenu.