curfew77

Buďme spravedliví, a řekněme si, že Emmerich dává lidem na férovku přesně to, co slíbil. Stejně tak spravedlivě je ale třeba říci, že ačkoli se bavíme o žánru katastrofického velkofilmu, scénář nemusí být nutně až tak tupý, a občas smí nabídnout i lehké osvěžení (ARMAGEDDON, DEN NEZÁVISLOSTI) - v 2012 se ho ale nedočkáme a úporná snaha hláškovat naopak dopadá nezřídka tragicky (trapné "It´s russian" nad Mrijou zabloudilo do tohoto tisíciletí asi tak někdy z roku 1992). I v jiných ohledech ale asi stačí konstatovat, že diváka staršího patnácti let asi neohromí ten náklaďák popcornu, který na vás tvůrci vysypou tam, kde jste zvyklí na obyčejnou krabici - že je něčeho moc, ještě neznamená, že vás z toho nebude nakonec bolet břicho. A dobré zprávy? Cusack je uměřený sympaťák, který ze sebe nedělá žádného Willise, a z miloučké čepicové fetišistky Morgan Lily by brzy klidně mohla být nová Dakota. Naopak herecká kariéra unylé Thandie Newton budiž definitivně usvědčena jako historický omyl, šílený francouzsko-jugoslávský herecký pár snaživě imitující ruský přízvuk pak snad raději vůbec nevzpomínat. Chvilkové náznaky humoru a trikové orgie mi ke štěstí nestačí, nemůžu si pomoct. 50 %. PS: "Čínská" zápletka je opravdu oživením, bohužel ovšem není dovedena do důsledků - i archy Made in China totiž hlásí čas zbývající do kolize/exploze/imploze anglicky, a zásadně přitom nedodržují slíbenou minutáž.

Skvělí herci, famózní hudba, a koneckonců i režie a kamera na elitní české úrovni, jenže... moderátor počasí je ZASKOČEN vyhazovem z práce, když kvůli milence hlásí opačnou předpověď než meteorologové (ehm?), pak si musí najednou přivydělávat jako ASISTENČNÍ ŘIDIČ PRO OPILCE (ehm ehm?), žádného z nich to ani NEPŘEKVAPÍ, protože se asi do jednoho nedívají na televizi (ehm ehm ehm?), a týž čtyřicátník dokáže OMYLEM vyprat v ruční rotační pračce želvu (ehm ehm ehm ehm?) a to všechno do první reklamy. Jo, a k tomu všemu zpívá Hana Hegerová. Viewegh jistě sice není žádný Tolstoj, ale něco jsem od něho četl, a TAKHLE pitomě on tedy nepíše - takže kdo se tady má stydět? Nevím, stejně jako nevím, kdy u nás někdo konečně natočí normální film ze současnosti. Hloupý a nepatřičně prvoplánový NESTYDA jím ale rozhodně není. 50 %.

Jeden ze dvou filmů, v nichž je JPB naprosto neodolatelný nejen pro ženy, ale dokonce i pro muže! :) Ďábelský scénář, Belmondova sebeironie, lavina proslulých hlášek a v neposlední řadě famózní český dabing dělají ze Zvířete jednou provždy naprostou francouzskou klasiku! :) 80 %. PS: Filemone, můj mandlový oblek a košili s fiží! :)

Dokonalá výprava a kostýmy á la 70. léta téměř se blížící ještě nedávno zdánlivě nedostižnému Zodiacovi (tedy alespoň zhruba v první polovině filmu - pak došly peníze?), dokonce je tu i naprosto věrné dobové výzkumné středisko NASA (!), relativně slušní herci... a to vše navlečené na tu nejubožejší a nefantasmagoričtější šestákovou zápletku nemající hlavu, patu, ani nic mezi tím. Tam, kde svého druhu průlomový DONNIE DARKO provokoval k zamyšlení, THE BOX nejenže nudí, ale nezřídka přímo mučí blábolivými dialogy, tupými stronzo pauzami a postavami konajícími nesmysly a reagujícími tím nejméně věrohodným způsobem. Jednotlivé obrazy na sebe prakticky nenavazují (respektive kupí se na přeskáčku) a scénář hromadí jednu pseudozáhadu za druhou, aby se v závěru všechno "vyjasnilo" tím neprůhlednějším a zároveň nejpitomějším způsobem z možných. Fakt, že se natáčelo podle půlhodinové epizody nekonečného sci-fi seriálu, by měl každého varovat. I tak jde ale pro mě o bezkonkurenčně největší hollywoodský průser od... no přinejmenším od Proyasova PROROCTVÍ. Richard Kelly zešílel a soudě podle výčtu producentů, asi bude těch svěracích kazajek potřeba víc. Radím vám dobře, tohle tlačítko opravdu nemačkejte. 20 %.

V první polovině zaujmou aspoň luxusní interiéry a na její roky neméně luxusní tělo Anny Heche, v mém případě ale bohužel to druhé trochu kazí dávno provařená informace o její orientaci, sošné souložení s Ashtonem jí tudíž prostě nějak nevěřím. Jakmile se ovšem scénárista rozhodne do zhýralé a místy (bezmála) vtipné samčí Kutcherovy jízdy vložit PŘÍBĚH, budete se chvílemi smát a většinou k smrti nudit. Potěší ještě milý soundtrack, jinak ale pusto a prázdno. 50 %.

Velmi zábavné a velmi stylové retro plné pozoruhodné hudby a hereckých sympaťáků, z nichž pro mě jednoznačně vykoukl ultracharismatický Rhys Ifans - v mých očích dokonce pobil i P.S.Hoffmana a to je co říct. Mínusové body? Mnohem víc než u Lásky nebeské tady trčí z plátna fakt, že se film odehrává v jakémsi podivném Curtisově nečase a neprostoru, kde jsou i (skoro)záporáci docela fajn, a kde střídáme výhradně zidealizovanou zrezavělou loď se zidealizovanou zachovalou Británií šedesátých let. Čili: maximálně nerealistické, nicméně maximálně půvabné a dobře bavící. Což není málo. 75 %. PS: A samozřejmě bonus, O´Dowd a Parkinsonová z IT Crowd, včetně jejich rozkošného britského přízvuku :)

Zástup výborných, průměrných i slabých herců se potácí jak pimprlata, protože CHYŤTE DOKTORA je ukázkou toho, jak moc českému filmu chybí nejen kvalitní, ale už i alespoň průměrné scénáře. Marnit jako vždy skvělou Ivou Janžurovou na takhle plytké příběhové nic, jen natřikrát přeložené, to je zločin... no, nejmíň na třetí. Malátný neurazí, Vilhelmová taky ne, ale málo platné, v tomhle filmu se prostě nic kloudného neděje, postavy jen deklamují snaživě napsané hlášky a snaží se zachovat zdání přímočarého vývoje. O to smutnější, že ostatní řemesla jsou na slušné úrovni, jenže bohužel: tenhle dům nebylo od začátku na čem stavět. 40 %.

Ruku na srdce, pustit si pět dílů Sexu ve městě za sebou by vás nejspíš nikdy nenapadlo, na druhou stranu, celovečerák si zachoval základní klady seriálu, to jest inteligentní a břitké dialogy, stejně jako módní šmrncovost a tuny lodiček, rób a kabelek. Proto tahle movie i přes démonickou dvouapůlhodinovou stopáž (v režisérské verzi) nijak moc nenudí a přežít se dá: zamrzí ovšem hlavní celopropojovací zápletka, která z relativně inteligentního a nad věcí byvšího Pana Božského (věděli jste, že v originále mu Carrie říká Mr.Big?) učinila tak trochu trotla. Zatímco trio Cariiných kamarádek pak ukáže postupně nejednu odvážnou scénu, samotná SJP má roličku napsánu nadmíru cudně. Holky nám navíc přeci jen zestárly a neslouží jim ke cti, že se českému divákovi občas vkrádají asociace na gerontofilní Poledňákové taškařici Líbáš jako bůh, potažmo věkem strhanou Evu Holubovou. Přesto ovšem dostane každý zhruba to, co očekává... což není zas tak málo. Solidních 70 % a klidně i ten druhý díl.

Výprava, kostýmy, dobové interiéry, auta a autobusy, to vše je doslova pětihvězdičkové. Atmosféra zákulisí anglických pralesních lig a později vrcholných soutěží sice mírně zpoetizovaná, ale velmi zábavná, představitelé hlavních rolí pak rozkošně věrohodní - s tím, že Michael Sheen dokázal po expremiéru Blairovi (v KRÁLOVNĚ) a novináři Frostovi (DUEL FROST/NIXON) udělat dokonalého sympaťáka z další nepříliš sympatické postavy britských dějin. Ošemetný úkol převést nějak kloudně na plátno fragmenty fotbalových utkání vyřešili tvůrci šalamounsky, nejlépe to funguje tam, kde použili dobové závěry (do půl pasu svlečený Kevin Keegan je krásným protipólem dnešních fotbalových metrosexuálů :) O něco horší už je to s poněkud videoklipovitým pojetím některých scén, kde si do meruny zakopali pouze herci, přesto jde ale o nesporný nadstandard. Pro milovníky počítačových fotbalových manažerů jsou DAMNED UNITED naprostá nezbytnost, fandové fotbalu nějak přetrpí to, že Cloughovu éru asi moc znát nebudou, protože na reprezentační úrovni tehdy Anglie dvakrát nezářila, a ostatní se mohou kochat aspoň legračními přízvuky - vaše drahé polovičky to ale asi moc bavit nebude :) Za mě zdravých 70 %. PS: Celý film jsem zuřivě přemítal, odkud to tak dobře znám hereckého představitele fotbalového raubíře a kapitána Leedsu Bremnera - a on je to Tommy z PODFU(C)KU! :)))

Dlouho, předlouho se Townsendovi daří budit zdání, že je nad věcí, a BATTLE IN SEATTLE je tak působivým skorodokumentem o tom, jak jednoduše se věci můžou vymknout kontrole, nebo, chcete-li, totálně posrat. Šílený tlak na starostu města v podání Raye Liotty, bezradnost mírumilovných vůdců demonstrantů ve chvíli, kdy začnou praskat první výlohy, frustrace a únava policejních zásahových jednotek, šok ve tvářích obyčejných lidí, kterým zničehonic pod okna vtrhly pouliční guerilly, to všechno dostanete z první ruky, a rázem víte o podstatě oněch hektických dnů víc, než si přečtete kdekoli na internetu. Nevadila by mi ještě ani poněkud kýčovitá zápletka kolem Charlize Theron, v čem ale snímek selhává totálně, je poslední dvaceti až třicetiminutovka. Tehdy se totiž scénář definitivně přikloní na jednu stranu barikády a vyčaruje "happyend", nad kterým zůstanete jenom nevěřícně civět, neboť popře základní smysl filmu i jeho nejsilnější momenty. Mysleli to tvůrci fakt vážně, nebo za tím vězel strach o tržby? Nevím, ale zatímco ještě v polovině projekce jsem vážně uvažoval o pěti hvězdách, nakonec dávám jenom tři a průměrných 60 %.