Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenzie (679)

plagát

Takí normálni zabijaci (1994) 

Mix vnitřních démonů Quentina Tarantina a Olivera Stonea dochucený šíleným herectvím ďábelské ústřední pětice Harrelson-Lewis-Sizemore-Lee Jones-Downey jr. Takoví normální zabijáci jsou filmem nezapomenutelným i zavrženíhodným, a tudíž filmem, který je (na rozdíl od mnoha hollywodských béčkových napodobenin) přímým uměleckým zhmotněním termínu "kontroverzní". Budu-li mít jednou děti, NBK jsou rozhodně jedním z mála filmů, které bych jim v žádném případě dobrovolně nepustil dřív, než tak asi ve dvaceti - a možná radši až tak ve třiceti. 90 %. PS: Mám tajné podezření, že právě z tohohle filmu Juliette Lewis lehce hráblo, takže se její kariéra po klouzačce z drog a scientologie postupně veze do zapomnění. Na druhou stranu, nedivím se jí. Já hrát ve dvaceti v takovémhle filmu, už se touhle dobou dávno smažím v pekle :)

plagát

Škola života (2009) 

Stylová výprava a hudba, ba ani vynikající herecký výkon talentované Carey Mulligan v hlavní roli bohužel nemohou zastřít fakt, že se tady servíruje sice efektně našlehaná, ale přesto neskutečně banální mravokárná historka. Možná je to tím, že scénář vychází z životních vzpomínek stárnoucí dámy, ale vedlejší postavy (role pro herecká esa typu Alfred Molina nebo Emma Thompson!) jsou až na jedinou výjimku prakticky jednorozměrné - zkrátka přesně viděné optikou subjektivních vzpomínek na dobu, kdy bylo Lynn Barberové naivních šestnáct. Co chybí námětově, scénáristicky i myšlenkově, nezvládla zachránit ani režisérka a Education je tudíž promarněnou šancí na opravdu velký film. Co se mě týče, trčí z něj kromě už zmíněného výtečného výkonu hlavní hrdinky pouze jedna jediná scéna, která se mi hluboce vryla do paměti (mrazivý závěr dialogu se slečnou Stubbsovou ve třídě poté, co jí Jenny nabídne dovezený parfém), čekal jsem ale víc. Mnohem víc. 55 %.

plagát

Kopačky (2008) 

Zapomínání na Sarah Marshallovou je příjemné pokoukání, které k nadprůměru táhnou hlavně mile drsné fórky a na nic si nehrající duo Jason Segel a Mila Kunis - její půvabná tmavovláska Rachel je pro mě jednoznačně nejpříjemnějším překvapením filmu. Naopak z (bůhvíproč) kultovní postavy zpěváka Aldouse v podání Russella Branda mě bavil spíš nádherný londýnský přízvuk a fiktivní hitovky jeho kapely Infant Sorrow. Sečteno a podtrženo, Kopačky jsou mi ještě o pár bodíků milejší než Zbouchnutá, nejspíš hlavně díky fungující ústřední romantické zápletce a jejímu hereckému obsazení. Snad jen předpoklad, že outsiderovitý jelimánek sbalí na Havaji takhle fešnou recepční a to ještě tak nějak hladce a mimochodem, bych scénáristovi moc nevěřil, na čtyři hvězdy to ale rozhodně stačí. 75 %.

plagát

Svadobná noc vo Vegas (2008) 

Slaboučký komediální odvar, který spolehlivě omrzí během deseti minut. Cameron s Ashtonem nebudete věřit ani pohled, v tomhle filmu ale nefunguje skoro nic. Naprostá ztráta času a materiálu. 40 %.

plagát

Iron Man (2008) 

Co uděláte, když potřebujete převést na plátno hloupoučký comics a v ruce máte úplně stejně hloupoučký scénář? Seženete do titulní role maníka, který je úplně stejně šílené boží hovado, jako Tony Stark, k němu holku, co má proklatě hezké nohy, jako hlavního padoucha uznávaného umělce, a schrastíte tolik peněz na speciální efekty, kolik jenom jde. Výsledkem je pak velmi výdělečný áčkový film, po kterém by ovšem bez ďábelsky charismatického obsazení a hromady triků neštěkl ani pes. A navíc, celý život si budete připadat jako blbec, protože v témže roce jako vy natočil "někdo" z comicsové předlohy bourák, který definitivně přepsal dějiny žánru (i celé kinematografie) a jako bonus urval Oscara pro herce ve vedlejší roli (co by za to několikrát marně nominovaný Jeff Bridges dal!). Jestli Favreau opravdu před premiérou mluvil o BATMAN BEGINS (2005) jako o svém inspiračním zdroji, pak zůstal sotva v předpokoji, protože IRON MAN (2008) vypadá proti němu a i proti druhému Nolanově netopýřímu majstrštyku s jejich hloubkou a dospělácky temným přesahem - nu, jako neškodný a úplně pitomý akční večerníček. Je to docela zábava, a to není málo, ale na druhou stranu... položte si za tu větu otazník. Není to málo? 60 % a ty nejsušší a nejslabší čtyři hvězdy, jaké si umíte představit. PS: Afghánské intro mělo namísto nekonečně zdlouhavé třičtvrtěhodiny trvat deset minut, zbylo by víc času na opravdu důstojné finále.

plagát

Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) 

Neskutečné trio Sovák, Brodský a Menšík v nacistických uniformách, pilulky proti stárnutí a šílené dobové efekty včetně démonické hudby dávají dohromady nezapomenutelný koktejl. Pár děr ve scénáři dojem nekazí tolik, jako poněkud toporný Kostka, přesto jde o legendární a průkopnický sci-fi počin v rámci české kinematografie. 90 %.

plagát

Frajer Luke (1967) 

Skrz naskrz poctivá - z dnešního pohledu bych řekl přímo frajerská - filmařina a Newman ve své životní roli. Sestřih jeho úsměvů na závěr filmu zůstane navždycky zapsán v historii filmu :) Jo a taky pravzor všech vězeňských (melo)dramat, Stalloneho Kriminálem počínaje a Darabontovým Shawshankem konče. 80 %.

plagát

Udalosť (2008) 

Spojení Shyamalan (jehož ŠESTÝ SMYSL považuju s prominutím za jednu z nejnadhodnocenějších sraček v historii kinematografie) a můj oblíbený (a zároveň těžko zfilmovatelný) žánr globální ekokatastrofy? Tuhle kombinaci jsem považoval za natolik rizikovou, že jsem THE HAPPENING radši nechal dobře dva roky odležet. Průser, který jsem celou dobu podvědomě čekal, se ale nedostavil, i když popravdě, jeho náznak se ke konci přeci jen objeví. Začnu ale tím, co funguje: civilní herectví Marka Wahlberga mám prostě rád, ústřední manželský pár sice není právě obvyklým prototypem, ale jejich vztah mi nepřišel o nic ujetější, než taková Carrie Bradshaw s panem Božským, dětská postava není uječenou brzdou děje, jako bývá v rámci žánru obvyklé, a i konec, který pro filmy tohoto druhu představuje velezapeklitý oříšek, zvládl Shyamalan rozhodně lépe, než kupříkladu JÁ, LEGENDA. Decentní, neukecané, poctivě odsýpající, místy opravdu mrazivé (rozhovor s umělým fíkusem nebo třeba příjezd do Princetonu)... ano, bavil jsem se a obočí nakonec málem ani nemusel nadzvednout. Že by se ovšem (v minulosti trochu rozhádaný) manželský pár rozhodl kvůli ušlechtilému společnému usmíření také pro společnou smrt, a naprosto suše s sebou jaksi mimochodem vzal i svěřenou dcerku nejlepšího přítele? Poněkud asociální přístup, nezdá se vám? Jinak překvapivě realistický nádech byl rázem pryč, přesto ovšem dávám na mé poměry velmi slušné hodnocení a ptám se: co byste vlastně chtěli? Shyamalan není bůh, THE HAPPENING je ale o fous víc, než "jen" slušný film, a to i navzdory předem velmi čitelnému pařížskému finále. 85 %. PS: Málem bych zapomněl: ústřední zápletku s rostlinami bych si troufl označit za bezmála originální, což se mi stává tak jednou do roka. Takže i proto.

plagát

A-Team: Posledná misia (2010) 

Velmi příjemná letní popcornová zábavička, mezi jejíž hlavní přednosti patří megacharismatická dvojice Neeson-Cooper, neselhávající tempo akcí i hlášek, a v mých očích také sympatická genderová nekorektnost mazaně ukrytá za dopředu nastrčenou Jessicu Biel. Jestli si tenhle A-Team pro nové tisíciletí na sebe nakonec nevydělá, zaslouží si americká kina zažít za trest a rozežranost třetí světovou. Dojem kazí snad jen neurotický střih některých scén, který se v Hollywoodu poslední dobou rozmáhá jako mor, a většinou zcela zbytečné digitální hrátky, o nichž platí totéž, jen v mnohem větším měřítku... a bez nichž mohl být film nejspíš tak o třetinu levnější, takže si možná za případná červená čísla mohou producenti a režisér sami. 80 %.

plagát

Žena cestovateľa v čase (2009) 

Základní premisa náhodného cestování časem je lákavá a film ji využije takříkajíc do mrtě. Abyste si to ovšem náležitě užili, musíte se vnitřně předem srovnat s faktem, že už samotná základní teze nutně navozuje řadu otázek, na které je lépe se vůbec nepokoušet hledat odpovědi - prostě to logicky nefunguje :) Přiznám se, že by mi to až tak nevadilo, horší je, že scénář dost svéhlavě pracuje i s fakty mimo ústřední časový (vele)paradox. K čemu je například dívce z evidentně zazobané rodiny výhra v loterii? A proč se vlastně Henry objevuje stále v témže městě a ne třeba na jižním pólu? Inu, je lepší se neptat. Potom si totiž do sytosti vychutnáte všudypřítomné haldy pastelově barevného listí, nekonečný šarm Erica Bany, rozkošné křivky a lehce toporné herectví Rachel McAdams, i jejich velmi uvěřitelnou vzájemnou chemii - zkrátka to všechno, co do daného žánru romantického melodramatu s prvky sci-fi patří a v tomto případě funguje velmi dobře :) 75 %.