bomber3

Audivizuální stránka je opravdu působivá, ale samotný příběh se mnou ani nehnul. Ve filmu je plno dobrých prvků např. animované pasáže nebo prostřihy na osudy lidí, co Lola potkává. Navíc démonická techno hudba všemu spolu s atmosférou Berlína 90.let dodává jakýsi neopakovatelný exotický nádech(přestože Berlín je v podstatě za rohem). Ale bohužel ... ta dějová stránka byla asi špatně vypointovaná nebo co. Když Lolu zastřelili, bylo mi to jedno, když ji otec řek, že neni jeho, bylo mi to jedno a když vyhrála v casinu, tak jsem se vůbec neradoval. Inu, škoda, jinak by se Lola klidně mohla poměřovat s Trainspottngem nebo Requiem za sen, což jsou filmy podobného ražení.

Od začátku mi bylo jasné, že ten chlap opravdu musel existovat a že si ho nikdo nemohl vymyslet, na to byl moc divnej. Bojovník proti korupci má mít podle všech klišé tvrdý výraz ve tváři, drsné řeči, rovná záda a padnoucí oblek. A ne hipísácký hadry, plnovous, stínítko od lampy na hlavě, velkýho chlupatýho psa a tři manželství za sebou. Ano, Serpico na to sice nevypadal, ale jinak to byl vzor vší morálky Byl pečlivý, poctivý a trpělivý, stejně jako dokázal jednu každou šachovou figurku balit při stěhování do novin, tak dokázal rozsekat hubu každýmu, kdo si to zasloužil, nehledě na to, jestli to byl boss nebo jenom malá ryba. A Al Pacino opět zahrál skvěle, na začátku mi teda ještě trošku připomínal Michaela Corleoneho, ale později už jsem ho viděl pouze jako potrhlého ochránce slabých. Nezbývá mi než hodnotit za pět a podivovat se tomu, jak je tenhle film originální, i když se neodehrává v příliš originálních kulisách.

Kdo by nechtěl mít takového učitele, jakým je John Keating? Bohužel, většina učitelů, se kterými jsem se kdy setkal, k němu měla dost daleko. Někteří disponovali aspoň částí jeho nadšení a šarmu, však ze sedmdesáti procent se jednalo o vnitřně omšelé lidi zdevastované pravidelně se opakující, ubíjející prací. To je holt realita... Ale každopádně mi nic nezabránilo tento ideál učitele během filmu obdivovat a obdivovat i výsledky, kterých dosahoval. Je však naprosto správné, že byl tento ideál zbořen a to celkem brutálním způsobem. Byl zbořen, aby to nebyla taková nuda a taky, aby by mohl být na konci opět postaven velmi dojemným způsobem ve stylu Vyššího principu. Poezie, univerzitní prostředí, 50. léta v Americe? Samá zdánlivě nezajímavá témata, ale na mě tenhle film docela slušně zapůsobil(a to není úplně lehké). Zlepšil mi náladu a hlavně mě motivoval, možná, že zítra už si na něj nevzpomenu, ale třeba ne, třeba si založím vlastní spolek a budu užívat života jak se sluší a patří.