Devadesát Dva

Bez měsíce dekádu trvající rest (26.09.2011). Viděl jsem tehdy jen konec filmu, kdysi v TV, přesně ten typ, co sedí sledovat nejvíc v ospalé válecí náladě na gauči, jen tak, pozdě. Ten happy end neodpovídá nátuře, ale realita filmu se mi líbila. Díky k. jsem se k tomu konečně dokopal, dosledovat to.

Not Great, Not Terrible. Ale ta celková nálada toho, jak je Louis CK zpět, ten návrat. It was good.

Pár jisker génia, spousta deprese, které sám mám dost. Nechci říct, že zklamání, Ale velmi ambivalentní, rozpolcené pocity.

Vypíchl bych hlavně skvělej soundtrack, kterej stojí za samostatnej poslech a schopnost jakž takž udržet pozornost na poli tak malýho prostoru. Scénář není úplně nejdotáhlejší. Aja je pro mě děsně podceňovanej režisér a sleduju jeho kariéru roky a nemůžu říct, že by mě kdy vyloženě zklamal. Na jeho filmy se vždycky dá dívat a někdy vyjdou trochu lepší, někdy trochu horší. Třeba nedávná 'Kořist' byla snad jeden z jeho nejlepších filmů, který vychvaloval i Tarantino.

Stárnutí. Paměť. Pošramocené rodinné vztahy. Civilní pojetí. Fajn film, co neurazí a který stojí víc na hercích a jejich výkonech, než na nosné síle scénáře, který je přeci jen lehce rozvleklejší - především perfektní Lance Henriksen. Asi bych se na to nevydržel dívat samostatně, i když to mělo dobrý scény, tak jsem si u toho četl.

Slabší čtyři (7/10), ale pořád jsem rád za pozitivní přijetí nadějného talentu na poli akčního žánru. I přesto,'Hardcore Henry' měl přeci jen lepší drive a kreativitu. Ilja Najšuller ale definitivně stojí za pozornost.

'The Score' sice nenabízí scénář, co vás svou promyšleností odstřelí, svým způsobem je i dost předvídatelný. Ale je to solidní heist movie s třemi generacemi nejlepších herců. Je zvláštní vidět film tak "moderního ražení" a v něm Marlona Branda (pro nějž tohle byl de facto poslední film) spolu s De Nirem a Edwardem Nortonem. Ale já si to užíval, i když to ani žánrově nic extra nepřináší. Možná pro ten feeling těch starších snímků z 90's a early 2000's.

Wheatley je underrated, ale stejně tak dokážu pochopit rozpačité reakce z druhého tábora ohledně všech jeho negativ. A na druhou stranu, kdo si jen tak vezme pár herců, nějaký vybavení, jde do lesa a natočí psychedelickou horor ujeťárnu jakou je tahle, než Ben Wheatley? Jeho tvorbu sleduju od doby, co natočil 'Pole v Anglii' (stylem dost podobné hraní s krasohledem) a patrně ho vždycky sledovat budu, už pro ten styl a přístup, sic ne vždycky je to trefa do černého. Ale tohle mě bavilo, i když to ke konci ztratilo dost ze svého počátečního lesku a poutavosti.

Výplach, kterej v první půlce držel snad jen trochu Kano a několik ikonických trademarků a motivů začíté značky MK. A abych pravdu řekl, z nostalgie vnímám Andersonovu původní adaptaci za dva levely zdařilejší a jen díky ní jsem tohle vlastně čeknul. Flashy mainstreamová nuda, která přesně ukazuje dnešní Hollywoodský produkty. Žádnej feeling. Nic.

Opět nám uběhlo tradičních pět-šest let a nečekaně se ze tmy vynořil další Anders Thomas Jensen a jak jinak, než se svým dvorním ansáblem. Tohle je tak polozapomenutej a pod radarem plující talent a jeho filmy do roku 2005 jsem sjel velice rychle po sobě, někdy během temného roku 2012, pak jsem na něj úplně zapomněl a náhodou se dostal k jeho poslední ulítlosti 'O kuřatech a lidech' (kterou jsem viděl vypálenej až na Mars začátkem roku 2016 (díky, databáze) a později zjistil, že to natočil režisér všech těch předešlých flicků, co se mi tak líbily), takže od 'kuřat' už bedlivě sleduju dánský filmy v červených číslech... 'Riders of Justice' zní jako další tupá marvelovka, ale je to něco na pomezí dramatu a černé komedie, dokonce i na nekompromisní akci se dostane ve slušné míře a funguje to perfketně jen proto, že postavy i scénář jsou tak dobře napsané. Mikkelsen v až nezvyklé roli nepřístupného vojáka, jehož bariéra je neprůstřelná a vývoj postavy tak nepatrný, že vás o to víc nutí chtít vidět jeho proměnu. Jak je u Jensena zvykem, je to velice příjemná záležitost, která vám uteče až příliš rychle a nezbývá, než na něj zapomenout, aby si člověk zkrátil čekání na další flick, jehož odpočet začíná - teď...