Devadesát Dva

Závěr a Madsův dancing na 'Scarlet Pleasure - What A Life' je na plný počet. Ultimátně je to ale zajímavá studie s nejasným vyústěním na konci, která vás nechá v takovým alkoholovým oparu. Řekněme, že vybalancovat správný množství chlastu v životě je to největší umění. Ale řekl bych, že od 'Honu' jsem s Madsem neviděl lepší film. Typicky severské svým pomalejším tempem, ale tentokrát s dost jinou náladou. ____ 85%

Sympatická žánrovka z Argentiny, které by ale slušelo trochu zkrátit. Odlišná dynamika i humor z jiné části polokoule i pásma k dost profláklému heist žánru přivádí funk, chill vibes, punk, ale i dobré postavy.

Asi nejvíc mi to připomnělo filmy Panose Cosmatose, co do reality a vizuálu příběhu. So Cosmatos meets Blade Runner '49 meets Matrix, kinda. Cronenberg Jr. má dobře nakročeno, obdobně jako jeho otec má zájem v netradičních konceptech, tématech, praktických efektech, snad jen škoda toho očividného nižšího rozpočtu, který byl tak nějak patrný z celkového feelingu filmu. Ale overall se mi to líbilo, i když trochu rychlejší tempo by filmu přeci jen slušelo víc.

Řekl bych že námět měl potenciál, ale pak už se jen vařilo z vody, moc se to neposouvalo, pachtilo, až to došlo k nicneříkajícímu, očekávanému konci. Celkem meh na to, jakej šum se okolo toho udělal.

Dospělý film, který v dramatických scénách nijak netlačí na pilu. Jen takové drama, co plyne, o smíření, o přijmutí. Riz Ahmed je přesný casting, s jeho minimalistickým a uvěřitelným, ale pod povrchem bublajícím hněvem ve tváři. 7-8/10

"If I go up there I'm gonna kill this motherfucker. Michael J. Fox is about to be Michael J. Fucked-Up in a minute." (Leon)

Po včerejší druhé projekci a s odstupem času musím to nadšení, co jsem měl tehdy v kině, utnout a jednu hvězdu dát dolů. BR '49 je sice parádní a myšlenkově bohatý film, co prohlubuje témata původního snímku až nečekaným způsobem. Ale začalo mi vyvstávat několik much, které jsem během druhé projekce nemohl přehlížet, třeba jak mi lokace přišly velmi komorní, což samo o sobě není nic špatnýho, ale zničehonic mi to začalo vadit, jako kdyby Villeneuve prostě řekl jo, točíme film z budoucnosti, ale 2/3 scén tak jen působí aranžováním, což jeho film ve výsledku třeba nakonec udělá o to uvěřitelnějším, protože to tak reálně v budoucnosti bude... ale mě to zkrátka vadilo, nedovedl jsem věřit, že se dívám, na co se dívám, na realitu příběhu (ironie). I tak je to fajn cyberpunk, je tam Gosling, napsané a zrežírované yada, postavy yada yada yada. Technicky vzato, není co vytýkat, jak říkám, aktuálně mi vadily jen ty mouchy a celkově mi to zkrátka nepřišlo tak vypointované jak předtím. Možná dobrá ukázka toho, jak nálada a rozpoložení ovlivní dojem z filmu. K téhle projekci jsem byl spíš donucen, než že bych ji chtěl. Meme Runner 2049.

B2 je pořád troll level off charts, musel jsem se upřímně zasmát u mnoha momentů, protože jestli něco miluju, pak je to trollit lidi a v tomhle je to klasickej Cohen, master of his craft. Ale asi to jen stěží dosáhne úrovně původního snímku, posouvání hranice politické korektnosti... původní snímek byl přeci jen splácán dohromady lépe a chytřeji a měl hlavu a srdce a náboj. Tak trochu sequel, po kterém podle mě nikdo příliš netoužil, ale stejně jsme ho obdrželi a není špatnej. "Thats not a woman, thats Dog The Bounty Hunter." (...) "She's fifteen, she is too old for you."

Náhodou jsem si po letech doplnil (trochu nechtěně) rest a musím uznat, že je to zajímavej myšmaš, někdy to absolutně geniálně paroduje noir a krimi filmy, ale humor je spíš skečovitý a chtěný, ale samo o sobě, člověk dokáže pochopit, proč korelace hvězd utvořila tak sedící casting a celkové pojetí žánrové parodie. Dostatečně to vybočuje, aby to mělo kult status... a Amanda Pett, už dlouho jsem neviděl such dime piece...

Členové legendárního Jackass mají camea, takže to působí i jako takové ohlédnutí (koneckonců je to dekáda od posledního filmu), takže závan nostalgie působí. V době podcastů a všeho internet contentu stále tak nějak z povzdálí sleduju, co Steve-O dělá a jeho pranky a příběhy jsou jedny z nejvíc stupidních a zároveň geniálních věcí, na které narazíte, takže je fajn opět vidět něco, co má hlavu a patu a formu... svého času jsem sjížděl všechny jeho filmy, dokumenty, cokoliv, co bylo venku, ale jedna věc mě nepřestane fascinovat... a to úrovně, do kterých je někdy schopen zajít. Not bad.