Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Romantický
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (424)

plagát

Čo žerie Gilberta Grapea (1993) 

Hluboký, silný příběh, který mě zasáhl znovu i po letech. Dokonalé herecké výkony, věrohodné scény... Pouze jedna věc mě rušila, a to velmi: vizážisté si měli dát víc práce s barvou vlasů titulního hrdiny. Nemám nic proti tomu, aby J. Depp měl kaštanově hnědé vlasy, ale co ty odrosty? To sebevíc uchváceného diváka vrací zpátky do reality. Zdánlivá maličkost, která ale zbytečně kazí celkový dojem z jinak výborně odvedené práce filmařů.

plagát

Prvý človek (2018) 

Nezajímá mě a nehodnotím tu nic kromě natočeného filmu. Bez příměsi čehokoli, včetně americké politiky, nebo Seifertova moudrého vyznání, že člověk by měl nejdřív důkladně poznat svou Zemi, po které chodí a kde žije, než se starat o "cizí" světy. Ale film samotný je pro mě nejlepší "sci-fi", a že jsem jich viděla opravdu hodně. A navíc - ona to není sci-fi, ale skutečnost! Kdybych mohla, dala bych za tento film, režii, kameru, hudbu, herecké výkony i pointu klidně deset hvězdiček.

plagát

Dokonalý zmysel (2011) 

Jasnovidná vize z roku 2011 až mrazivě připomíná dnešek, a to se všemi doprovodnými jevy, např. jak lidé reagují na bezmoc... Ve filmu je nepřehlédnutelné poselství, možná i náznak východiska, bude-li každý jednotlivec naslouchat dřív, než přestane slyšet docela.

plagát

Stotina sekundy (1981) 

Kteří nejsou zrovna fanoušky zimních sportů, mohl by jim snad film připadat jednotvárný. Pro mě melancholická vzpomínka na 70. léta, kdy jsme s napětím sledovali výkony lyžařů, a nejen na sjezdovkách, ale například i na skokanských můstcích nebo v závodě sdruženém (dnes "severská kombinace"). Perfektní kamera, autentická atmosféra, a co mě potěšilo nejvíc, že hlavní hrdina hraje sám sebe. Zážitek!

plagát

Ať žije Itálie (2012) 

Tenhle zdánlivě praštěný a možná trochu sentimentální film mě na konci pokaždé rozbrečí. Dívám se na něj čas od času znovu z několika důvodů: mám ráda italské písničky, film jimi nešetří. Mám ráda Itálii, italštinu a legraci. Ale hlavně mě - snad až trochu scifi utopický - konec pokaždé znovu nadchne a dojme. Tolik bych si přála, aby se to někdy někde - nebo raději všude - tak krásně vyvrbilo.

plagát

Výlet (2002) 

Trochu mě rušila hudba na nevhodných místech i její výběr, což už je ale asi u Alice Nelis zykem. Jinak moc pěkně udělaný film, dobré zápletky, ač jich bylo hodně, tak nebyly nijak nevěrohodné, napětí od začátku do konce, žádná hluchá místa. Krásně vykreslené rodinné vztahy, i když pro mě trochu mimo realitu, ale to neznamená, že to tak jinde nemůže být. Líbilo!

plagát

Naša malá sestra (2015) 

Jediné, co mi zkazilo dojem, byly ohňostroje. Velmi zvláštní film s krásnou atmosférou a hlubokou moudrostí, lidskost, s jakou se už běžně nesetkáváme. Nevím, je-li to japonskou mentalitou, nebo jsem jen já v životě nenarazila na podobnou soudržnost, ale dojímalo mě to od začátku do konce, přestože tvůrci filmu rozhodně nemířili záměrně na ždímání emocí. Naopak: barvy, dialogy, odvíjení děje, ze všeho vyzařuje klid a mír.

plagát

Last Christmas (2019) 

Nakonec jsem neodolala a přidělila 100% hodnocení. Přestože nesnáším podobné vánoční filmy a všechno to nazdobené hemžení v nich, tentokrát jsem se dobře bavila, protože to mělo spád, nechyběl humor, navíc ústřední myšlenka skvělá a hudba převážně sympatická... I když by šťouralové i odborníci z filmové branže leccos mohli vytknout, třeba že to je kýč, limonáda, nevěrohodná sci-fi atd., mně se ten námět natolik líbí, že si říkám: Kéž by byli lidi takoví, jako v tomto filmu. Hned by bylo na světě líp! A snad jen poznámka k českým titulkům (překlad textů písní): prosím, naučte se český pravopis, zejména skloňování středního rodu. Chyby se snesou na prvním stupni základní školy, ale ve filmu jsou vážně trapné!

plagát

Sextánka (1936) 

Přestože miluju prvorepublikové filmy a taky (světe div se) červenou knihovnu, v tomto filmu mi spíš přišlo skoro všechno k smíchu, protože všecko bylo přehnané. Taky mě pobavilo, že šestnáctileté žačky vypadaly všechny na čtyřicet, ale chovaly se jako čtyřletá-pětiletá kůzlátka v mateřské školce. Jinak oba hlavní herci, a především Wanka, mají nadčasové charisma.

plagát

Voda pre slony (2011) 

Dala bych víc, ale nesnáším cirkusy už od dětství a měla jsem co dělat, abych se dokoukala. Jinak ale dobře cíleno na city diváka. Asi dlouho nezapomenu. Ale navzdory hereckým výkonům jsem přece jen nejvíc "přilnula" ke slonici.