plutofv

Film připomínající klasické francouzské komedie má tu výhodu, že se na něj může podívat společně rodina i s malými dětmi - a čeká je řada scén, kdy se od srdce zasmějí - třeba hned v úvodu při krádeží auta. Nebo skvělá je scéna, kdy se Jakub Kohák přiznává k tomu, že místo obrazu ukradl nástěnku. Tato scéna je mistrovská. Baví zejména pánská herecká sestava, zvláštní jsou i lokace, třeba mafiánské hnízdo. Na úrovni jsou i triky. Tvůrci zvolili klasické vyprávění se statickým záběrováním, na si chvíli divák zvyká, ale odměnou je zajímavá aranž scén, kterou člověk ocení při druhém (a asi i dalším) shlédnutí filmu, který především baví.A tipnul bych si, že v na televizních obrazovkách ho čekají zlaté časy a větší obliba, než v kinech. 60%

Pokud jste rockový fanda, oceníte především pohled do zákulisí koncertů. A tady vidíme šatnové setkání s kolegy z Uriah Heep nebo zkoušky na nové turné. Dokonce se podíváme i do domácnosti McCafertyho - a to je už něco, co už prozrazuje, že tvůrci získali důvěru kapely, když si je pustili domů. To se u dokumentů cení! Stejně jako skvělé archivní materiály z dob začátků nebo amerického turné. Jinak jde o jediný dokument o této skotské kapele, jiný zkrátka neexistuje a z výpovědí jasně vyplývá, co pro fungování takové kapely znamená managment. Když si jej děláte sami, jste v nevýhodné pozici, v těchto poznáních je přínos tohoto filmu. A jasně, že velkým plusem je muzika a také sympatický, ennafoukaný projev zakladávajících členů skupiny. Umím si představit, že pro někoho, kdo nemá rád rocovou hudbu, nemá film "power", ale ti se nejspíše na takový dokument nepodívají. A nezapomeňme, že češi natáčeli o světově známé kapele, to je taky husarský kousek. Proto dávám 75%.

Přestože hlavní herecké trio není vůbec špatné a jejich chování i motivaci jim věříme, vše ostatní je tak děravé, nelogické, matoucí pro diváka - jako by celý film vznikal v marihuanovém opojení. Výsledný dojem: tvůrci si z diváků vystřelili.

Určitě slouží tvůrcům ke cti, že chtěli udělat film, který si dělá legraci z nekonečných seriálů, zároveň odhaluje principy, jak se tvoří, ukazuje zákulisí, kde jde jen a jen o ratingy. A chce říci, že víc než velké tvůrčí ambice je pro většinu krásný vztah, kterému dá hlavní postava v závěru přednost. To jsou pozitiva, která podtrhuje řada opravdu vtipných scén (hlavně v zákulisí televize - třeba, když producentka potřebuje do scénáře zapracovat lékárnu). Chytře je tu zapracován PP - stal se součástí děje, neboť seriálu často přítomnost PP řeší. Jde tedy o ambiciózní záměr s poselstvím, ovšem ve scénáři a částečně realizačně se nepodařilo motivy dostatečně vygradovat. Některé motivy autoři možná i přehnali (těhotný muž v seriálu) , přitom nadsázka nebyla dostatečně zřetelná. Když k tomu přidáme fakt, že řada diváků nemá smysl pro parodický nadhled a závěrečné slovenské motivy asi měly být pojaty jinak, než s jistou nadsázkou, vychází film, který má k dokonalosti daleko. Přitom baví, přichází s řadou neotřelých nápadů, skvělými herci - Mádl, Kaňkovský, Bydžovská, Cibulková, Noha, Stránský, Jasków a hlavně je odvážný, tak přidávám k 50% za realizaci ještě dalších 20 za odvážný pokus.

Jsou filmy, které nejsou zdaleka dokonalé, ale vzbudí ve vás takové sympatie a touhu vidět film znovu, že nakonec musí film hodnotit výše než, kde film objektivně stojí. Můžeme mluvit o nešikovně použitém product placementu hned v prvních minutách, jaksi uhnaných úvodních scénách, které nemají atmosféru těch retroscén, což je zřejmě dlouhou expozicí, což je nešvar českých filmů. Zkrátka dlouho čekáme, než se uděje to podstatné, co odstartuje samotný film. TAdy je to cesta zpět do r. 1989. Proto vznikl pocitově ozdílný film, pokud jde o úvodní současnou část a motivy z r. 1989. jakmile se totiž přehoupnme do minulosti, vznikaá neskonale vtipná atmosféra se skvělými vtipy, kterým vévodí herecká dvojice Jiří mádl, Eva Josefíková. I kdybyste tyto herce neměli rádi, tady si vás získají. jejich scény jsou herecky vymazlené. Baví všechny scény ze školy a některé patří snad mezi nejvtipnější (scéna s inspektorem nebo učitelem počítačů - M. Šteindler), ale třeba ve scéně, kdy češtinář (Preiss) nazve hlavního hrdinu kolegou, tam nám dokonce přeběhne mráz po zádech! Tam má film přesah, což je u komedií nevídané. Ten film se pro mnohé může přes své ndostatky stát školní kultovkou, takže hodnotím vysoko s tím, že přidávám procenta za sympatie.

Pokud nevyžaduji děj plný zvratů, překvapení nebo vrcholně dramatické situace a nechám se unášet atmosférou filmu, zjistím, že vyprávění dýchá poetickou atmosférou, která v člověku zanechává příjemný pocit. Chce se to odevzdat vyprávění, které jako by se vrátilo o pár let zpět, kdy jsme nežili tak hekticky a nebyli tak obklopeni mobily, tablety, focebooky. Kdy se víc žilo. Chce to samozřejmě mít dar empatie, a pak odhalíte spoustu jemností, humoru v Papouškových dialozích, které mohou na první pohled působit malinko starosvětsky. Jasně, jednoznačně nejvíc pobaví scéna v restaurátorské dílně u proskočeného obrazu s bezvadným M. Táborským, ale najdeme i jiné: oceňuji víc jemný humor jako ve scéně, kdy zničený obraz předává hlavní hddina nosiči s poznámkou: "Hlavně dávejte pozor!" Právě atmosféra filmu je jejím největším přínosem spolu s famózní hudbou M. Irglové, která doslova nadnáší a ti, kteří ohodnolitli jako odpad, jsou snad slepí, že nevidí, že ten film je po výtvarné stránce diametrálně jiný než běžná česká tvorba. Kdybych si vypnul zvuk, tak si myslím, že se dívám na francouzské dílo natočené v krásných lokacích. A když přidám tu okouzlující hudbu a profesionální střihovou skladbu, vedení kamery, tak už musím hodnotit výše. A pokud někdo vytýká nedostatek děje nebo myšlenky, není to snímek objevný, ale jasně říká, že když e zamilujete, máte udělat vše, co je ve vašich silách, abyste lásku získali. A činí tak jinak, než jak jsme poslední léta zvyklí. Nakonec - udělejte si vlastní názor. 70%

Když si dáte dohromady naprosto charizmatickou osobnost M. Formana, jeho životní osudy plné opravdu tragických a neobvyklých situací, zážitků, tak to vystačí na několik dokumentů. Brzy pochopíme, že pouze kamera namířená na M. Formana, který svým osobitým způsobem vypráví, strhuje, baví...by stačila, ale když přidáme chytře využité ukázky, natočené situace, je jasné, že vznikl naprosto mimořádný dokument. Přestože slouží zejména představení života a tvorby MF, občas zajiskří i filmařský nápad jako ve střihové montáži z Formanových filmů (zejména Přeletu a Goyových přízraků) s autentickými záběry z okupace r. 1968. To je parádní moment. A tento dokument by měl vidět každý filmový fanoušek - neukazuje totiž jen úspěchy, ale i momenty, kdy se vše zadhne a i oskarový tvůrce musí zápasit o každý film znovu a znovu. Někdy si prosadí svou a někdy ne. Když e nad mnohými kotovy zamyslíte, jde o velice inspirativní dílo, kterému nechybí přesah.

Nápad= námět dobrý, ale tak nevyužitý, tak nezábavný. Cítím někde v podhoubí vzor v 60. letech ve filmech M. Formana, ale tenhle film nepřináší ani výpověď o povahách a reakcích lidí v situaci, kdy je třeba se postavit na nějakou stranu. Ale i přes veškerou snahu je ten film strašně nudný a to je asi největší malér. 15% za herecké výkony anšich herců.

Film, jemuž nelze upřít znamenitou režii, vytváření atmosféry, práci s tajemstvím. Uznání zaslouží i herci - Ivan Franěk ej demonický, dlouho nevíme, co si o něm myslet, vynikající je i Lenka Krobotová a vytknout nelze nic ani ostatním. Úskalím filmu je scénář, který s esnaží o přesah motivem "dědictví z doby války", ale to přes veškerou snahu tvůrců nepřináší kýženou "nadhodnotu". Film tedy nepřinese nijak mimořádný zážitek, ale řesto si navěky zapamatujete některé obrazy nebo scény. A Herzovo mistrovství opravdu nelze ohodnotit jako odpad, to fakt nelze, na to je příliš mnoho profesí na vysoké úrovni, proto dávám spravedlivých 55%.

Velice silný příběh a vůbec nevadí linieární klasicky model vyprávění. Naprosto člověka strhne herecký výkon C. Eastwooda, kdy se divák může přistihnout, jak drží hrdinovi palce, jak s ním prožívá příběh. Film, který strhne a vezme za srdce!