Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (271)

plagát

Tiesňové volanie (2018) 

Moje hodnocení vychází z toho nepříjemného momentu, kdy se divák přetěší a přemotivuje. Ach jo, nebylo to úplně to vončo, co jsem si vysnila. Vysoko hodnotím herecký výkon, excelentní dispečerská one-man show. Operátorské orgie. Potud to bylo super. Jenže ... SPOILER asi to bude tím, že jsem žena a tedy nemám tak silné ochranitelské pudy vůči jiným ženám jako výše zmíněný - zcela jednostraně zatížený - policajt, či mužští diváci. Mně bylo jasné velmi záhy, odkud vítr fouká. Prakticky od prvního telefonátu dispečera s malou holčičkou. Moment překvapení se tedy nekonal, přehnaně aktivní policista mě ke konci lehce pil krev svou naivitou a uvítala bych rozvinutější linku toho jeho příběhu. Nakonec musím snížit na 3 hvězdy, bohužel.

plagát

Baby Driver (2017) 

Jsem fakticky ráda, že jsem si jako první nepustila upoutávky. Protože, a to se často nestává, snímek je mnohem lepší, než jaký slibují ukázky. Pro chronické soundtrackaře, milovníky rychlé jízdy, automobilových honiček, gangsterek, love stories, drsňáckých proslovů a kriminálnické filozofie, je to dílo jako stvořené. Ač jsem věděla, kam události tak nějak směřují, přesto mě to bavilo. Postavy byly skvěle napsány i zahrány a děj jel jako po másle. A až bude mít Baby (B.A.B.Y) chvilku... prosila bych lekci řízení. Protože, vy víte, že jestli něco za volantem umím vážně skvěle, pak pouštět muziku, tančit do rytmu a urážet zrcátka. Kafe obstarám :-)

plagát

Terapie (2011) (seriál) 

Kdybyste někdy měli pocit, že jen vy vedete divnej život... pusťte si Terapii. Jestliže máte dojem, že se nám snad v té naší vlasti nedostává dobrých herců... pusťte si Terapii. A máte-li místo a čas na trochu nové závislosti, opět jděte do Terapie. Herecké výkony (zvlášť u některých postav a v konkrétních epizodách) vyráží dech. Musely to být štosy a štosy scénáře, protože v tomto projektu se v jednom kuse mluví a všechno je hlavně o dialozích. Dám krk na to, že v některých postavách, situacích či momentech se určitě poznáte. Určité postavy budete milovat a jiné vám způsobí kopřivku a budete se modlit, ať už na další sezení nechodí. A sám terapeut? Inu i ten má svoje problémy, velké a co si budeme povídat, sám tu terapii potřebuje jako koza drbání :-) Po první sérii musím dát klobouk dolů před tím, co v ní Klára Melíšková, Lukáš Hejlík, Martin Hofmann a především Karel Roden ukázali. Civilni, autentické, přesvědčivé, ... lidské. No jo.

plagát

Hráči so smrťou (2017) 

Takže Hráči se smrtí - mladší, technologicky vychytanější, ale nudnější verze. Prosím vás, já jsem fakt posera roku. A když už i já uznám, že jsem se u hororu nudila, je to neklamná známka toho, jak nestrašidelné to bylo. No fakt, normálně jsem šla i v noci po chodbě, zhasnuto a nic se mi nedělo :-) A to z chlapečka s červenou kapucou z původní verze jsem měla slušné trauma pěkných pár let. Ne, dávám dvě hvězdy, jednu za příjemný návrat Kiefera Sutherlanda a druhou za ten nápad jak naspeedovaní se vraceli hrdinové zpět. Jinak za mě veskrze zbytečná záležitost a smysl jejího zrodu mi upřímně dočista uniká.

plagát

Případ pro rybáře (2013) (TV film) 

Děsně moc nemám ráda tyhle překombinované řadové kriminálky. Upřímně říkám, že jsem to zvládla dokoukat prakticky jen kvůli těm českobudějovickým [budějckým] ;) lokacím. Kdyby se to točilo kdekoli jinde, přiznávám, že bych nevydržela ani do třetiny.... Žádnej prostor pro seznámení diváka s obětí, takže její smrt vás nijak nezasáhne, podivní obyvatelé obce s prapodivnými motivy a to, co se dělo s úhlem kamery při prvním výslechu mě dohánělo k šílenství. Chvilku jsem se vážně obávala, že mám rozbitou televizi nebo možná otřes mozku :).

plagát

Black Mirror: Bandersnatch (2018) 

Jakkoli se považuju za skalního Black Mirror fandu, tady bohužel nadšená nejsem. A mrzí mě to, nesmírně ráda bych hodnotila v superlativech, jako ostatní epizody. Herecky to bylo fajn, jako vždycky, nápad se svobodnou vůlí je ok, ovládání hlavního hrdiny i jeho uvědomění je dobrý. Ale já nevím jak vás, ale mě už pak to opakované skákání v ději nazpět lehce nudilo a provokovalo. Koukat už poněkolikáté na totéž není asi tak docela moje gusto. Navíc mám trochu pocit, že si nás scénáristi vodili na drátkách stejně, jak sami potřebovali :-). Těžko si mi to píše, ale tentokrát nadšením úplně hýkat nemohu.

plagát

Súmrak dňa (1993) 

Decentní, úsporný příběh, který je postaven na silném hereckém výkonu sira Anthonyho a na vynikajcí předloze. Pan Stevens tak moc ze sebe, své osoby, svého času a vlastně všeho investuje do služby svému pánovi, že všechno ostatní ustupuje do pozadí. Dokonce i velmi významné emocionálně vypjaté životní momenty jsou překryté touhou odvést perfektní práci. Možná se může zdát, že příběh plyne příliš zvolna a nic moc se neděje, ale není tomu tak. Děje se mnoho. Dechberoucí herectví, komorní vyznění a křehké dialogy. Neříkám to často, ale snímek předčí svou knižní předlohu. Tam kde Ishiguro jen lehounce naznačí, jde scénář víc napřímo a to mi tady vyhovuje. Film tedy vychází pro mě lépe a rozhodně (vím, že se opakuju, ale nejde to jinak) na tom má lví zásluhu Anthony Hopkins, podle mého je tohle jeho nejlepší výkon.

plagát

Pátranie (2018) 

Strhující formou podaná, ale trochu průměrná detektivka. Mně se to pojetí líbilo, bylo fascinující sledovat různé typy komunikací, proklikávání, vyhledávání a reportáží. Byla jsem napnutá jako struna. John Cho jako otec mi kápl do noty. Jediné, co mi ale nesedlo a doslova zatahalo za oči, byl závěr, ten dějový zvrat je za mě v pohodě. Ale prosím vás, nechat se nachytat na tak školáckou chybu? Tady by sedlo ten zločin a jeho tutlání krapet víc promyslet :-)

plagát

Bohemian Rhapsody (2018) 

Bohemian Rhapsody je skvost. Velký filmový zážitek a báječná jízda na velkém plátně. Rami dostane sošku, to dá přece rozum :-). Rozhodně by měl, vlastně všichni z kapely by měli. Více padnoucí obsazení by se totiž nedalo najít. Nedalo! Perfektní casting, ikonická hudba a úžasné výkony. Kdo mě zná, ví, že 134 minut je na mě hodně, ale přísahám, že jsem se nenudila ani chvilku. Naopak! A když pak dojde na Wembley, průlety kamerou nad diváky a Radio GaGa, budete mít husí kůži, stejně jako jsem měla já, na to dám krk. Je asi zbytečný řešit zda film nelakuje skutečnost maličko narůžovo, možná. Ale tak to mělo být, nebo já to tak vidím. Jestli bylo záměrem tvůrců, aby diváci odešli ze sálu povzneseni, tak přesně to se povedlo. Pokud ale očekáváte ryze životopisné drama včetně utrpení a umírání, na své si nepřijdete. Tohle je feel good, strhující, energický snímek, krásný dárek pro fanoušky a já za něj děkuji :-)

plagát

Klub bitkárov (1999) 

Jak já bych ráda mluvila o Klubu rváčů... ale tím bych porušila první pravidlo, vlastně i druhé! Tak tedy zmíním herecké výkony, které jsou prostě excelentní. Oba hlavní hrdinové jsou vynikající, upřímně Norton je o ždibíček lepší. Přeměna uťápnutého pojišťovacího úředníka v rváče a drsňáka je dokonalá. Vůbec je to taková chlapácká záležitost, ten film má zkrátka varlata, abych byla korektní. Musím říci, že stopáž je v porovnání s knižní předlohou překvapivě dlouhá. K nevíře, jak se dá zpracovat 170 stránek textu :-) a úplně stejně ujeté. Chyby by se hledat daly, ale dělat to nebudu. Herecké výkony na velkou jedničku, má to spád, energii, a kupodivu jsem neprokoukla pointu předem. Nechávám plný počet, ačkoli soukromě je to spíš 4,5 :-)