Blueeyes

Černobyl se divákovi dostane pod kůži. Zobrazuje události, následky a příčiny s takovou dávkou deprese, že se to chvílemi docela těžko snáší. U sledování jsem měla několik momentů, kdy jsem doslova tu beznaděj a tíseň cítila. Na pár scén zcela jistě už nikdy nezapomenu. Je to autentické, dokonale zahrané, řemeslně poctivé, chvílemi až na dřeň naturalistické, působivé drama.. Tak proč "jen" čtyři hvězdy? Jednak jsou to hodně silné čtyři hvězdy a jednak proto, že ač nerada, vidím v téhle sérii trochu nevyrovnanost v kvalitě. Strhující, nezapomenutelné chvíle jsou vykoupeny některými na můj vkus zdlouhavými pasážemi. Typicky ten odstřel zvířat, nebo evakuace vesnic, tohle chtělo střihnout. Navíc mám malinko dojem, že to plné hodnocení se týká spíš velmi silného tématu a samotné události, než že by odráželo kvalitu seriálu. Trošku bych v něčem ubrala a namísto toho přidala prostor některým postavám, jejichž role byly fascinující a zasloužily by mnohem víc místa ve scénáři. Hasiči, jejich rodiny, obsluha reaktoru, horníci. Horníci mimochodem představují jednu z nejlepších částí série. Sto procent ode mne Černobyl nemá, ale i tak jej hodnotím jako velice kvalitní počin a můžu ho na každý pád doporučit.

Jeden den je romantický film pro dospělé, pro ty, co už mají sundané růžové klapky a pro ty, kteří už se nezmítají v naivních představách :-) Mně se vztah, setkávání, míjení, promluvy a hledání (se) navzájem a vůbec vše mezi Emmou a Dexterem moc líbilo. Kdo mě znáte, tak víte, jaký mám pohled na věčnou lásku. Na počkání vychrlím tři pravděpodobné závěry i těch nejnadějnějších vztahů, a ne... ani jeden není "šťastně až na věky" :-) Čili tohle dílo je, jako bych ho točila sama, sakra ani já bych to líp nezpracovala:-D Film má příjemnou stopáž, krásné, křehké momenty, i ty mnohem míň hezké. Ukazuje lidské, přirozené charaktery a je na spoustě míst velice trefný.

To byla strašně divná rodina, tohle. I na má velkorysá měřítka... Tady se vážně sešla vzácná parta sociopatů, zcela upřímně, ten zločin mohl spáchat naprosto kdokoli z nich, nepřekvapilo by mě to ani za mák. Ona to vlastně ani není čistorkrevná detektivka, spíš takové hodně znepokojující sociální drama. Na příběh se nekouká zrovna zvesela, musím říct. A mám i další výtky, mám jich mraky. Hlavně k té kameře s barevnými filtry a těmi přeexponovanými momenty. Tohle mi skutečně zanechalo nevratné šrámy na sítnici. Proč? Futuristická skleněná budka jako policejní služebna v pustině mezi poli! A v ní párty s balonky! A před barákem si policistka upravuje vlasy natáčkami? Tak hele, já jsem holka jako řemen a všechny tyhle fashion srandičky, česání a líčení miluju, ale abych si v práci, ráno po kalbě navrtěla lokny na natáčky? No není to úlet? A proč to tam vlastně bylo? Chmmm! No a nakonec ta štreka, kterou se Klára Melíšková brodila ve finále za vyřešením případu přes hory, přes doly, sedmero řek a sedmero skal.... to už tomu nasadilo korunu. Tři! A jsem fakt hodná.

"Ty hade, ty tam máš mýho psa, viď? ....Dej mi jí k telefonu." Jeden z nejlepších českých snímků, který jsem měla tu čest kdysi vidět v kině a klidně bych šla znovu. Dává mi všechno, co od filmu chci, příběh, emoce, krásno, herecké výkony, dojímá mě, rozněžňuje i nutí k úsměvu. Vztahy mezi mužskými hrdiny, dialogy, letecké scény, všechno dělá svou práci na velkou jedničku. Trošicku mi drhne ta romantická, lehounce šroubovaná linka, ale to není nic co by stálo za kritiku. Hlavní vztahy, o kterých Tmavomodrý svět je, jsou mezi piloty a těm jsem věřila na sto procent. PS: A přísahám, až mě jednou, jedinkrát nerozpláče jedna z finálních scén s "Bajčou", řeknu si, že teď už jsem fakt velká a cynická holka... Ale ta doba je asi ještě daleko :-)

Ať si žánrové škatulky hlásají, co chtějí, není to ani horor, ani drama, není to ani romantické. Jde o čistokrevný absolventský filmeček s notně přeťápnutou stopáží. Nebo, no ano, mnozí mají pravdu, jako dlouhý skejťácký videoklip. Či jinak, jestli chcete vidět samozvanou strážkyni města rádoby Sin City/upírku na prkně ve vlajícím čádoru/dlouhé nic neříkající záběry na kluka civícího do lampy....tohle se nabízí jako super snímek. Jinak ale ne. Dvěma hvězdami hodnotím skvělej soundtrack (jo, klip by to byl výtečnej) a scénu se skejtem a upírkou. Za mě takhle, černobílým provedením z ničeho umění nevykřešete a jedna scéna film nedělá.

Dost možná bude můj komentář trochu zaujatej, možná bude i tendenční a nejspíš i maličko, malinkato zaláskovanej. Ale lidi, já se zamilovala :-). Do Daniela Radcliffa, do fungování Nebe i do záchrany Země. Upřímně mám trochu strach, že tento seriál je zbytečně nenápadný a raz dva zapadne, nebo projde bez povšimnutí. A to by byla škoda. Tenhle "zákulisní pohled do nebe" je přesně moje gusto. Steve Buscemi je jako Bůh vážně někdy na facku, až si říkáte, na tom sakra něco musí bejt. A ti andělé, ti dělají pro minimalizaci následků božích rozhodnutí tak mnoho a většinou se to tak moc nedaří... Já jsem se díl od dílu bavila, slabší chvilky byly, ale s božskou velkorysostí je velmi ráda přehlédnu... Protože mě to jednoduše chytlo a nepustilo. Naprostá nezbytnost pro ty kdo věří, i ty kteří nevěří, najdou se v tom všichni :-)

Dámy a pánové, račte vstoupit! Uvidíte nevídané, uslyšíte neslýchané... Jako ale vážně, přísahám na smrt mého křečka, že to co tady, to se jinde nevidí. V tomto nekonvenčním snímku spatříte zombíky skákat na trampolíně, uvidíte je komunikovat za pomoci zpěvu songu Britney Spears, ale taky zříte sáhodlouhé, vetché natahovací nádobíčko páně zombíkova nebo zombie kočky domácí. Nebudu lhát, po většinu stopáže jsem měla oči navrch hlavy, ale stálo to za to. Ať nejsem suchar, ty čtyři frčky tomu musím přiznat. Protože, ač jsem se tomu bránila vší silou, tak nějak podivně, na té nejnižší úrovni mě to vlastně hrozně bavilo :-D

"Jste velký svůdník! - Nevím o tom!" Tak na tomto Belmondovi já jsem vyrostla. Bavil mě, když jsem byla dítě a stejně mě baví i teď. Mám dojem, že právě kvůli tomuto hrdinovi jsem prvně zatoužila stát se spisovatelkou, chrlit román za románem na svých deset miliónů čtenářů a každé dobrodružství slavného špiona zakončit větou "A Bob Saint-Clare plavnými skoky šelmy uniká ze spárů Karpofových..." Je to strašně střelený a ve své střelenosti geniální. Ať už jde o luxující uklízečku na pláži, vypadnuvší klávesu R ("kam nás to vedou?".... "do vltulníku má dlahá") nebo o ampulku prudkého jedu mezi zuby :-) Tyhle francouzské absurdnosti v malých dávkách neškodí v neomezeném množství. Belmondo s hlasem Jana Třísky je tu nesmírně okouzlující, vyvázne z každé situace, porazí všechny záporáky a zlomí nejedno srdce. PS: Až se tou spisovatelkou jednou vážně stanu... taky se pak na papíře vždycky pomstím reálným osobám, jako třeba elektrikářům. Určím jim literární postavu a té provedu něco strašně strašného :-). Velmi inspirativní!

Hani, Hani, budeš muset přestat sledovat a číst ty detektivky, takhle si už neužiješ žádná překvapení. Takže... Že prý twist, jo? Ale jděte! Baj voko od padesáté minuty to bylo jasné jako facka. Kouknu a vidím a jedna plus jedna jsou dvě :-). Přiznám se, že od doby, co jsem to prokoukla, šla moje pozornost dolů a už jsem jen čekala na dovysvětlení a umístění dílků skládačky na pár chybějících míst. A než k tomu došlo... jářku, to bylo ale teorií a konspirací. Mně by se mnohem víc líbilo, kdyby se ten kufr třeba otevřel, nebo kdyby to bylo od začátku v plánu, nebo kdyby to nebylo tak strašně překombinované..... Zkrátka a dobře, mně by se asi mnohem víc líbil úplně jinej scénář, že? :-D Jinak herecky a dialogově dobrý, kamera krásná, Španělé tohle dovedou skvěle, Jen škoda těch překombinovaných tezí no, byla jsem z toho úplně vyčerpaná :-D. Půjdu se na chvilku natáhnout a pak si pustím něco svižnějšího.

"Chtěl jsem se na tebe ještě jednou podívat..." Taková dvojsečná věta, že? Měla jsem hnedle pocit, že nakonec na ni dojde znovu. Strašně mě bavilo prvních 45 minut a posledních 30. Zbytek by potřeboval nůžky jako sousedovic pudlík začátkem května, je mi líto. Jenže, když přijde absolutní vrchol snímku po třičtvrtě hodince a pak už je to jen takové to "jo... hmmm... dobrý", víc než na tři hvězdy vylézt nemůžu. Lady Gaga skvělá, přirozená, moc se mi líbila. Bradley lepší! Šaramantní, okouzlující, absolutní a intenzivní ... alkoholik, no. A potom Shallow, pokud se někomu líbila před filmem, po snímku se do ní zamilujete dvojnásob, trojnásob. Ale za sebe můžu říct, že dost možná budou písně Shallow, Always Remember Us This Way a ta citlivě natočená věc s opaskem nakonec to jediné, co si z filmu budu zítra pamatovat. EDIT - tak nakonec si toho pamatuju víc a emoce ve mně ještě zarezonovaly. Zvedám na čtyři hvězdy. :-)