Recenzie (22)
Alice in Wonderland (1966)
Geniální adaptace, vřele doporučuji všem, kteří si myslí, že Alenka musela být na tripu, a kniha jim připomíná spíš Kafku nebo Gulliverovy cesty než dětské povídačky.
Big Time (1988)
Ano, symfonie, zvu všechny Mistrovy fanoušky na tyto stránky: www.tomwaitsinczech.blogspot.com
Letná láska (2006)
Báseň složená z westernových klišé. Fantazie pracuje na plné obrátky, dostaví se i smích... Lidem zabředlým v žánrových stereotypech, bez myšlenkového rozletu a imaginace nedoporučuji. Ostatním přeji inspirující a originální filmový zážitek!
Pavouk (2007)
"Všechno je legrace, dokud někdo nepřijde o oko." -Máma- Skvělá etuda na tuhle máminu hlášku, moc jsem se nasmála.
Absolutní přežitek (1999)
Mnoho momentů má být buď vtipných, napínavých nebo dojemných. Ale úplně nejde se smát, plakat nebo zarývat nehty do sedačky, když je film tak zoufale plochý, hraje jen na efekt a nedbá na pečlivé budování těchto momentů. Samoúčelnost z filmu přímo pryští a mlsnější divák, kterému nestačí, aby někdo upadl, k tomu, aby dostal záchvat smíchu, se u filmu bude nudit.
Doba temna (2007)
Hlavní postava Jean-Marc Leblanc v geniálním podání Marca Labreche je středobodem tohoto filmu. Ocitá se ve svých 45 letech ve velkém domě s dynamickou a ambiciózní manželkou, která neustále telefonuje, dvěma dcerami, které mají v uších sluchátka a hrají playstation, a nevyplněnými představami o tom, kým mohl být. Zatímco si sám sebe představuje jako spisovatele, politika nebo herce (a vy slzíte smíchy), pracuje na ministerstvu jako řadový úředník, který denně poslouchá srdceryvné příběhy lidí, kteří si přišli žádat o pomoc. Jean Marcovi umírá matka a my, hluboce pohnuti, cítíme spolu s ním, že je všechno definitivně v hajzlu. Jak tohle skončí?
Kvet zla (2003)
Další skvělá Chabrolova etuda na téma buržoazie a přetvářka. S nadsázkou načrtnuté charaktery a situace vrcholí ve skvělé závěrečné scéně, kdy dvě doposavad neškodně působící ženy poněkud nevzrušeně odtáhnou tělo zabitého a elegantně se vmísí do vřavy večírku. Vy se můžete vsadit o co chcete, že jim to zase projde, ale pousmějete se, protože buržoazie jistě má svůj nenápadný půvab.
Inspektor Lavardin (1986)
Chabrolovy hrátky s žánrovými stereotypy a klišé zajisté uštědřují těžké rány divákům odrostlým na Colombovi a Herculesovi Poirotovi. Fandovi do Nové vlny se ale z hrdla dere slastné mručení. Ták ták, proč by měl být detektiv stroječek na pátrání po pachateli? Co když se jedná o jeho bývalou lásku? A dolcela oprávněné zabití? Proč by měl detektiv trpět lidi, kteří mu do očí lžou? Proč by jim nemohl rozmlátit kancelář nebo překazit kšefty? Colombovi ti zvrhlíci nikdy příliš nevadí a ještě s nimi laškuje, ale inspektor Lavardin je normální cítící člověk a Chabrol taky. A já plesám.