faraoon

Naivňoučká, nasládlá vysoce infantilní pohádka s už otravně červenodrakovým vizuálem a s úmorně úporným, hloupoučkým a sladkobolným Šrámkimonovým větrem se dá do hoďky rychloposuvem zvládnout bez nudného zranění bambusovým klackem. Avšak citlivé dívčí i nebinární romantické duše se implantovanou pilcheroklišoidní sžíravě dramatickou láskou spolehlivě rozjitří. Naopak muže prokrví svůdný králíčkovský předkůsek jinak však dosti ploché Ziyi Zhang.

.......Sedmá dívka se na Sardinii rodí jako čarodějnice.......Surové, kamenité a strohé umělecké dílo a přitom tak láskyplné a emočně hluboké. Kamera kreslí nezapomenutelné zarámované obrazy plné mystické energie s hmatatelnou lidskou katarzí. A vytetovaná závěrečná motýlí scéna mě dostala.

Naivní, plochý a nezáživný příběh sámských sobboyů nestojí za ztrátu drahocenného filmového času.

Při vší úctě k Rodenovi, film neslučitelný se životem. Asi proto, že podobně "Přišel v noci".

Parádní tak trochu Kafkovina.

Odvážný a velmi vtipný experiment se závažným poselstvím, že žádné gumě se nemá nadávat.

Tato Patelova vypatlanost srovnatelná s naprosto dementním Wickem je tím nejhlubším propadem lidské kultivovanosti a hanbou filmové tvorby. Exemplárně vyčpělý a slabomyslný scénář s chatrnými ochotnickými šaškárnami doráží do odpadního potrubí negramotná kamera s infantilními popěvky. Uboze naivní, o slzu skuhrající námět pomsty čpí režisérskou pubertální nezletilostí a v trapném vizuálním i akčním zmetečku se Patel násilně pokouší naroubovat sociální kritiku na ubohé pámbíčkaření se vzorky hinduismu jako vyšší moc spravedlnosti. Brrrr. Je to eintopf klišoidní bezradnosti a absence originality a hlavně Patelovo pochybení v tom, že si dovoluje dělat z diváků naivní pitomce předkládáním nelogického a naprosto nepravděpodobného karierního postupu natroublého opičáka mezi ještě hloupější a bezbarvě vykreslené zlodušské makaky. Navíc nešťastný režisérův pokus o revizi a zkrocení bollywoodského patosu zcela zkrachoval. Pomsta je prostě nádherná, povznášející a vzrušující forma spravedlnosti a zasluhuje si inteligentní roucho nikoliv takovýto ubohý secondhand.

Kouzelné minimalistické, láskyplné a relaxační scifínko s ojedinělým námětem a bravurními hereckými přednesy doporučuji všem pravděpodobným mladým rodičům druhu Homo Technicus.

Remake téhož od totožného režiséra z roku 1997 s Ewanem Gregorem a Nickem Nolte je opticky lahodnější.

Herecky vycizelovaná konstruktivní modelace Gaddova mužského neovladatelného slabošství, zbabělosti, hlouposti a smutné komické trapnosti v kombinaci s ženskou vychytralou touhou ovládat a vlastnit, zákeřným buzerantstvím a pokorně všeobjímajícím tranďákovstvím. Prostě  kombinace čtyř zcela extrémně vyhraněných, odlišných osob a  povah ve vzácném propletenci. No. První tři díly série jsem se koncem předchozí těšil na počátek následující. Jen čtvrtý, zdánlivě nepatřičný díl jsem s hlubokým odporem přeskotačil, ale připouštím, že měl v seriálu svojí váhu díky geniálně prokreslené Goodmanově postavě jež ve své zvrácené prohnilosti a  odporné samčí zvrhlosti dorazila už tak morálně rozežraného Sobíka na nejhlubší dno lidského charakteru. Skomírající závěr se svojí setrvačností tak tak dokulil do nevýrazného finále, ale již bez toužebně očekávaného jásotu. Škoda. Takže tak chatrné tři.