Cushing

Možná jen dvě hvězdy, záleží na tom, jestli vám stojí za to tohle vidět. Nejvíce vadí z prstu vycucaný děj, nepravděpodobné vztahy a situace. Podle románu toho zapomenutelného, kdysi velký humbuk vyvolávajícího typu. Po formální stránce je to film přinejmenším "zajímavý" (ano, to je to správné, nic neříkající slovo, přesně jako jméno Morvern Callar, přesně jako film). Samantha Morton teď hrála v Control, konečně dobrá role a výborně zahraná.

Starší dvojče Přespolního běžce. Sillitoe byl v 50. kletech tak aktuální autor, že mu to dodnes můžeme závidět -- i jeho štěstí, že ve filmových adaptacích potkal tak skvělé režiséry, jako byli Reisz a Richardson, a tak skvělé herce, jako jsou Finney a Courteney. Anglická kinematografie na svém vrcholu, či aspoň na jednom z nich.

Jeden z nejsilnějších filmů, co jsem kdy viděl. Revolta proti poválečnému establishmentu, jaká je možná -- a nutná -- v každé demokratické zemi. V Československu jsme bohužel měli v padesátýcjh letech jiné starosti...

Díváme se raději a) na hrdinské dobráky, nebo b) na podlé křiváky? b) je správně, bohužel. proto je tento film lepší/sdělnější/zábavnější/hlubší/povedenější než Hamlet. Richard III. v Shakespearově/Olivierově podání je neodolatelný vrah a intrikán toužící po moci, ovšem ta touha je, a to je nejhorší, pochopitelná -- viz jeho komplex z deformovaného těla. Jak snadno se takovým lumpům odpouští! A jakou slabost pro ně mají ženy... Jenom to království za koně od něho nakonec nechtít... o to jde. Co si navařil, ať si i zblajzne. ... Olivier byl Shakespearem přímo prorostlý, jeho filmy jsou velmi divadelní, ale on byl velký shakespearovský herec a režisér, prostě divadelník, tak proč by nebyly? Mám ho rád v Maratónci, v Souboji titánů a vlastně i v Komikovi, jehož sdělení teprve začínám pomalu rozumět. ... Když jsem byl malý, říkali mi: Olivier je největší herec 20. století.

Pro nás "východní blokaře", kteří tenkrát dospívali, byl tenhle film zatraceně důležitej. Důležitější než americký akčňárny, kterých se ponělud nedostávalo, a proto jsme po nich tak jeli. Ale tohle bylo zjevení. Wtf? Sovětský svaz odhaluje ve filmu kult osobnosti a zrůdnosti komunistický zvůle? Nezapomenutelný zážitek. Do dneška, obávám se, už nepřenosný. Historická hodnota toho filmu je však kolosální.

Milý film, který během let ztratil hodně ze své provokativnosti, ale něco si přece jen ponechal. Holka, co vypadá jako kluk, se zamiluje do hezouna, co je na kluky a jezdí s fešným závozníkemm ve sklápěcím náklaďáku plným odpadků, a hezoun se kupodivu zamiluje do ní, když je tak klučičí, ale sex jim nejde, protože je to přece jen holka, kdo se mu v posteli nabízí, a ne skutečnej kluk s pindíkem, ale to by to nebyla správná holka, aby si neporadila, takže se svine tak šikovně do klubíčka, že vypadá zase úplně jako kluk a mezi nohy jí není vidět, a tož si ten hezkej kluk už dá říct a šoupne jí ho tam, jako kdyby opravdu klukem byla, trrrrh! ... a ona řve a řve a řve bolestí, nádhera, říkám vám, a časem se jí to i zalíbí (takové jsou všechny, říkal... kdo? Mozart? Tinto Brass? jinej prasák?), ale s tím stejně nic nepořídí, protože by s hezounem chtěla zůstat natrvalo, ale to on ne, on je přece řádně homosexuálně přelétavej, ale zas ne tolik, a vrátí se k svýmu bejvalýmu klukovi-závozníkovi, co celou tu dobu tak strašně žárlil, že tu holku, co vypadá jako kluk, málem udusil igelitovým pytlíkem. A to je, děti, konec, běžte spinkat a žádné neplechy pod peřinou. Nezapomenutelný biák. Plnej krásných odpadků. ... Ostatně, není námět od Borise Viana? Možná se pletu.

Dobrý konec nezachrání podprůměrný "film", podobný ze všeho nejvíc hudebnímu klipu. Škoda času, tohle zboží už nemůže být spotřebnější. I když... ve dvanácti letech by se mi to možná trochu líbilo. Ve třinácti už ne.

Za odvahu snad i ty dvě. Jinak je to neskutečná nuda a za herecké výkony by ti hoši i ta slečna, a nakonec i rejža zasloužili hromadné zbičování.

Film, který jsem viděl v tom správném věku -- v dětství. A nikdy jsem na něj nezapomněl. ... V listopadu 08 jsem to po víc než 30 letech viděl znova. No... je to "televizní", pomalé, naivní a zastaralé, co vám mám povídat. Ale první půlka působivá (zatímco druhá laciná a téměř nijaká -- třeba ten blikající reflektor, který má naznačit, že lebka čaruje!!!) a jak Cushing, tak Lee přímo srší noblesou a charismatem. A je vidět, že se maj rádi.

Těžko být objektivní, protože Honzu Beneše (Emila Hakla) znám osobně a některé historky z filmu jsem slyšel od něj, taky jsem četl všechny jeho knížky, z nichž O rodičích a dětech je myslím zatím nejlepší. Mně se to líbilo jako máloco z českých filmů, postavit biják jen na rozhovoru dvou procházejících se mužů mi přijde fakt cool. Vždyť lidi už se spolu ani neuměj procházet, proboha! A povídat si. Něco málo mi na snímku vadilo, ale to není nic tragickýho, většinou mi něco vadí úplně na všem a hlavně na sobě samým. Mě ten film potěšil, škoda jen, že nebyl citlivěji sestříhaný; scén z hrdinova dětství tam bylo žalostně málo, naopak výstupy s matkou byly neústrojné, v tomhle chlapském filmu jako by ženské byly nějak navíc... nějaké přilepené...