Kreeki

Uživateli boblig utrhnout hlavu za spoiler v komentáři.

Netradiční geekovina plná jednoduchých leč neuvěřitelně chytlavých melodií s vynikajícím obsazením a televizním géniem za kamerou.

Mrazivé, surové, realistické a brilantně dokonalé. Tenhle film vám nedá ještě dlouho spát.

Obdivuhodný film, který se svou kvalitou hravě vyrovná i nejlepším Jeunetovinám. Laurent Tirard ukazuje obrovský talent i obrazovou a technickou nápaditost. 90 minut té nejkvalitnější, úžasným způsobem dětsky naivní milé zábavy doslova pro každého. Mám dokonce chuť vyřknout tezi, že knižní předloha byla překonána, ať se to zdá jakkoli nemožné.

Připoutejte se, nasaďte brýle, vysaďťe mozek, jedeme z kopce, pánové. Nedospělý Pán prstenů znásilňující mýtické dějiny je tu, bohatý na WTF momenty a dráždící lásku k filmu, Hádés filmového průmyslu. Někdy tak hloupý, že máte chuť vytrhnout Perseovi meč a vrazit si ho do srdce, aby jste zkrátili trápení. Ale dost bylo citových výlevů, Louis Leterrier evidentně nebude mít problém s akčními blockbustery, ale v ostatních situacích si sám podráží nohy. Scénáristé efekt umocňují postrádajíc cit pro slušně znějící dialog, slušnější spád i gradaci děje v kombinaci se sebeparodujícími hláškami a povrchností postav. Nadužívání CGI grafiky a ne příliš povedené postprodukční převedení do 3D na mě také dobrý dojem zrovna neudělali. Co se týče herců, tak oceňuji ačkoli příliš potterovského záporáka Ralpha Fiennese, naopak musím konstatovat, že Sam Worthington definitivně ukázal, že postrádá jakékoli charizma, což v postapokalyptickém filmu nevadí, ovšem u výpravné hrdinské fantasy chybí dost výrazně. O ubohém a neschopném Diovi ani nemluvě. Ve výsledku Souboj titánů nepřekonal ani má nízká očekávání, kulil jsem oči a smál jsem se víc než bylo žádoucí a bohužel ne zrovna v tom dobrém slova smyslu. Filmy, které jsou natočeny s myšlenkou vítězství formy nad obsahem, mi nejsou zrovna po chuti, zvlášť když zde není výhrou ani jedno.

Prostoduchá recyklace témat a nápadů z bondovek s Piercem Brosnanem, duch Casina Royale nikde, veskrze průměrné sebevykrádání sázející na marketingovou a snadně se prodávající nálepku James Bond. Nejméně zajímavý Fosterův film.

Asi bych nesrovnával s zrovna s Capricou, Virtuality je profesionálnější, leč studenější a neosobní podívanou na téma Defying Gravity. To, čím právě Defying Gravity zaujímá, se zde bohužel nenachází. Jako seriál ne-e, ale jako samostatný film příjemná podívaná.

Nemám rád když se naše modrá planeta používá proti jejím lidem jako rukojmí. Navíc celou dobu jsem si kladl otázku, je An Inconvenient Truth dokument o globálním oteplování nebo spíš o Al Goreovi samotném?

There are patterns everywhere in nature. Ke shlédnutí zde http://www.etereaestudios.com/movies/nbyn_movies/nbyn_mov_youtube.htm

Tohle komorní scifi má po scénáristické stránce hodně problémů, přes úžasný vizuál z něho čiší amatérina scénáristů (od citu pro reálnost a uvěřitelnost situací až po vůbec způsob vyprávění a odvíjení děje). Nicméně, co mě ovšem iritovalo nejvíce byly realtime videohovory s centrálou na zemi a podobné rádoby eye-candy vychytávky, pro jakéhokoliv fanouška scifi nejeden WTF moment zaručen v každém díle. // Po posledním díle musím uznat, že celou druhou polovinu jsem hltal doslova jako maliny a Defying Gravity mi velmi přirostlo k srdci. Škoda, že se již pokračování nedočkáme.