mischa

Znovu jsem si pustil a znovu se řehtám. Všichni herci v této parodii jsou skvělí, ale musím vyzvednout paní Rosůlkovou, ta je nejen skvělá, ale prostě i báječná.

No nevím, tahle pohádka mohla trvat klidně o půl hodiny míň. Plejáda vynikajících herců a pohádka bez nápadů, bez sebemenší zápletky, bez vysvětlení proč je ten třetí najednou krasavec... atd. atd. Dávám hvězdičku jen za krásnou princeznu. Šulcová v té době svou krásou zářila v každém díle, i v těch nepovedených

Ach ta Lorenka! Už jen toto jméno zaručuje dobrou podívanou. A k tomu výborný Mastroianni s nechybným De Sicou a skvost je na světě. Další z mých oblíbených filmů.

To je tak senzační film, že jsem ho už viděl několikrát. Kdysi černobíle v tv. pak v kině a teď si ho pouštím na pc a chechtám se a kochám se a obdivuji krásné italské lidi, jejich temperament, jejich solidaritu, jejich křik i pláč, a miluji víc a víc slunnou Itálii. Itálie včera, dnes a zítra....nádherný film.

Docela horrorový film. Knihu jsem nečetl, a proto asi se mi film moc líbí a napětí mne neopouští od začátku až po konec.  A mrazivá zima filmu dodává mrazivý nádech. Rozhodně bych s nimi tam nahoře nechtěl prožít víkend....

Ludka Sobotu alias blekotu v Jáchyme hoď....ještě jsem překousl, ale tady už to blekotání lezlo na nervy. Jednoduchý film.

Nesnáším filmy, které historický fakt překrucují jako zde rok 1968. A že tam hrála plejáda dobrých herců tak mám být z toho unešen? To jako z  filmu oslavujících nacismus. kde hráli také výborné němečtí herci té doby bychom měli být unešeni? Fuj takovým filmům komunistickým i nacistickým.

Velice příjemný film, který můžu vidět xkrát bez omrzení

Silný zážitek jak se žilo v ČSSR za největší normalizace. A vlastně jen 9 let od Pražského jara, kdy většina národa zajásala nad svobodou a demokratizací společnosti, kdy se člověk nemusel bát něco říci, kdy po hrůzách padesátých let vycházelo najevo, jak dokáží bolševici ničit vlastní lidí. A jen pár let a opět se muselo "pískat" jak husákovský režim nalajnoval dle sovětských not.

Klára Melíšková, kterou jsem viděl ve Vodníkovi, mne napadla hned, jak jsem viděl hlavní hrdinku filmu Fanny Mallette. To jen na okraj. Jinak tento film, aspoň dle mého názoru, míň než 5* nemůže mít, a proto žasnu, že někdo dá odpad. Film bravurně vystihuje bolest obou rodičů po zmizení milovaného syna  a po poznání, že je deset let po smrti a jak byl zabit a kdo je vrah, tak i jejich zoufalost a hrůzu, co všechno musel před smrtí zažívat. Toto hrůzné poznání rodiče na chvíli sblížilo, ale jen na pár dní. To volání mexického moře a cizích lidí, kteří s touto tragédii nemají nic společného, bylo silnější, než zůstat u manželky nebo u svého otce.