Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný
  • Dráma
  • Komédia

Recenzie (83)

plagát

Šialená noc (2022) 

Tak jo, bez mučení přiznávám, že pět hvězdiček dávám mimo jiné i proto, abych tomuhle filmu zlepšila celkové hodnocení. Ale dávají se mi snadno - tohle mě prostě bavilo. Za normálních okolností bych dala hvězdičky asi čtyři, ale obrovskou hvězdu si zaslouží Dominic Lewis a jeho luxusní soundtrack. Od první chvíle mi učaroval a doslova přibil k obrazovce. Málokdy se mi stává, abych chválila hudbu (v posledních letech muzika upadá) - a přitom osobně ji považuju za velmi důležitou složku kvality filmu. Tady jsem si po úvodních dvaceti minutách musela googlit, kdo že to dělal hudbu, protože to byly tak silné odkazy na Johna Williamse a jeho Sám doma, no bomba. Prvoplánové ploché charaktery jedné zámožné rodinky, co mají dělat prostě křoví, docela bavily, zneuctění amerického vánočního idolu jakbysmet - ne, není to rouhání, když se Santa pozvrací po tahu, a jeho osobnost je v průběhu filmu tak pěkně budovaná, že by si divák nejraději v závěru ty soby pohladil taky. Za mě nová pecka a nová vánoční tradice! Akorát bez dětí, no, ty si budou musset počkat na věk, kdy se v Émerice může chlastat :)

plagát

Vesmírná propast (2022) 

Před spuštěním jsme se nepodívali na csfd. Chyba. Nevzpomínám si, kdy naposledy jsme film vypnuli v půlce. Ne, netušili jsme nic o produkci. Naopak, mysleli jsme, že se jedná o loňský hollywoodský trhák.  Je potřeba obšírnějšího komentáře?

plagát

Eternals (2021) 

Tohle je jedna z nejtěžších recenzí vůbec. Opravdu. Naprosto souzním s hodnocením verbala, který ve zkratce popisuje celý příběh jako jednu velkou lobotomii pro slabomyslné. Zároveň ale bojuju s pocitem, že film prostě šlapal a koukalo se na něj se zájmem od začátku do konce, navzdory jeho klišovitosti a subjektivním výhradám, mezi něž řadím zejména pocit, že eternálové jsou cokoliv jen ne eternálové, prostě jen parta lidí, co čirou náhodou vlastně neumírá a žije věčně (kdo by to nechtěl, že jo). Paralela k Petru Panovi se mi líbila, paralela k modernímu světu už nikoliv. Omlouvám se všem menšinám, ale v okamžiku, kdy si tatínkové dali pusu, jsem měla sto chutí flm vypnout a dost zásadně mi to změnilo pohled na celý film. Ne, ne a ne, prostě odmítám koukat se na to a nechat si vnucovat, že je to normální a že to musím vnímat jako príma věc. Ne.  Tři hvězdičky proto dávám jen velice nerada. Palec nahoru za poměrně slušnou muziku, po naprostou většinu filmu jsem nebyla nucena ji vnímat - což je znak kvalitně napsané scénické hudby (viď, Batmane... závidíš)

plagát

Infinite: Nekoneční (2021) 

Příjemně natočená jednohubka, která smrdí tisícem jiných filmů a tedy postrádá nějaký extra wow efekt, ale až na některé detaily (typu jak hergot funguje ta digitalizace duše?) (nebo epic skok motorkou a následná chvilková proměna na Nea) mě to bavilo a s potěšením jsem konstatovala, že jsem konečně našla smysluplnýho záporáka. Ani "budu vládnout vesmíru", ani "zabiju spravedlivě půlku vesmíru", ale jednoduše "zabiju vesmír, páč mi hrabe z toho, jak mi hrabe v děloze", to sice současně spadá do té kategorie detailů, co mi vaděj, ale je to natolik originální výmluva, proč zabíjet lidstvo, že mu to žeru. Se šlehačkou prosím.

plagát

Raya a posledný drak (2021) 

Krásná synergie léty prověřeného příběhu, nadstandardního vizuálu, řádné dávky emocí kořeněné rodinou, přátelstvím, důvěrou a láskou, opepřenými nenávistí a zradou, zabalené do hávu epického legendárního příběhu ze smyšlené země se svými vlastními pravidly založenými na tradicích někde mezi Čínou a Japonskem a ozdobené dojemnou hudbou z pera J.N.Howarda. Film, který nezklame nepříliš vysoká očekávání.

plagát

Archiv (2020) 

Mám pocit, že recenzenti tohoto serveru se stali neuvěřitelně zmlsanými a věčně nespokojenými puberťáky vybíjejícími si svou frustraci smolením negacemi prosycených recenzí. Přitom tenhle svěží kousek si to vůbec nezaslouží. Jo, lednička číslo jedna a vytuněná lednička číslo dvě jsou v dost velkém kontrastu vůči Sony-sex-doll trojce, jejíž výroba smrdí Westworldem scénou i hudbou, a některé scény, zvlášť v prvních dvou třetinách, jsou takové zbytečně rozvláčné. Divák se nemá příliš čeho chytit, každý náznak posouvajícího se děje je takový dead-end, ale to je nakonec to, co mě vlastně bavilo. Film tím ze sebe setřásl pachuť kinematografické opakující se šedi všedních scénářů a připravil si půdu na velké finále. Velké myšlenkou, malé rozměrem. Jo, za tu závěrečnou minutu mi stálo za to strávit celý večer u telky. Protože se nepamatuju, kdy musely uběhnout skoro celé titulky, než jsem se byla schopná zvednout a jít napsat recenzi. A na jistotu vím, že se mi o tom bude zdát. Kvalitní jednohubka.

plagát

Duša (2020) 

Málokterý film za posledních dvacet let jsem si pustila víc než třikrát. Tenhle je jedna z těch výjimek. A absolutně nechápu, jak jsem původně mohla dát hvězdičky jenom tři. Asi to bylo tím, že napoprvé jsem sledovala jen po jednom očku, když se na to dívaly děti. Teď nechápu, že jsme jim to vůbec pouštěli. Tohle je symfonie adultních animáků a je v pořádku nechytnout se napoprvé. Protože tenhle bravurní oduševnělý kousek má Jiskru.

plagát

Dumbo (2019) 

Film se snaží přinášet celou řadu odkazů na původního Dumba, od čápů přes havrany až po růžové slony. Co se ale vůbec nepodařilo, byl ten hlavní odkaz. Škoda.

plagát

Hotel Hazbin (2019) (seriál) 

Jak nemám ráda americký humor, sitcomy a praštěné seriály, po vstřebání prvotního šoku z vykreslení postav jako je Adam nebo Lucifer a vůbec vlastně celého Pekla a Nebe, jsem na tuhle rudou vlnu najela a seriál si užila na plné koule! Nic pro vokabulární citlivky!

plagát

Jiný život (2019) (seriál) 

Dostala jsem se ke čtvrtému dílu. Úspěch! Chuť vypnout to jsem měla už po prvním dílu. V prvních minutách naprosté nadšení, suprově zpracovaná loď, její přistání, všecko to šlapalo bleskurychle a divák se namlsá, co asi přijde dál za zvraty a jak bude příběh nadupaný, když tohle všechno se vecpalo do asi jedné minuty. Chyba lávky. Z nějakého nepochopitelného důvodu se slibné scifi změní na reality show ve stylu Big Brothera, kde je banda zastydlých pubescentů (již bez akné a s vždy dokonalým make-upem) ve stylu Přátel vypuštěná patrně z Bohnic a zavřená do kosmické lodi. Nikdo neví, co má dělat, nikdo ničemu nerozumí, všichni se akorát navzájem štěkají, peskují, hádají jak malé děti (sem tam někdo umře) a divák si říká, proč zrovna taková sebranka má být součástí té nejdůležitější mise, kterou kdy lidstvo mělo? Asi to zkrátím a shrnu - ztráta času. Že jsem se dostala tak daleko, zkousnu to a zkusím dokoukat. Ale pochybuji, že to na mém hodnocení něco změní.