major.warren

Úžasná Hrabalova poetika. Menzel stále umí - to je bez debat - avšak chvílemi zapomíná, že točí film a nikoliv jen ilustruje Hrabalovu předlohu. Absence Hrabalovy přítomnosti u tvorby výsledného díla je zde bohužel dosti značná. Svým způsobem se trochu pokrytecky domnívám, že "Král" měl být natočen o dvě dekády dříve; nejlépe v polovině 80. let, na vrcholu Menzelovy a Hrabalovy tvůrčí spolupráce. Pořád je to však film nadmíru povedený. Obsluhoval jsem anglického krále je oproti jiným Hrabalovým dílům značně dějově rozsáhlejší, což má za následek to, že se film posouvá do příliš estrádního tónu. Obrazová poetika kameramana Jaromíra Šofra ovšem vykouzlí nejeden úsměv, rovněž jako vynikající herecké výkony Oldřicha Kaisera a Martina Huby. 70%. Čtyři zasloužené české lvy za nejlepší kameru, vedlejšího herce pro Martina Hubu, režii a film.

Vynikající životopisný film o významné osobnosti americké historie. Leonardo DiCaprio v roli, ve které se mi opravdu líbí. Robert Richardson stojí za výjimečnou kamerou, Howard Shore zase za působivou hudbou. Letec je hodně epický film; ve všech ohledech. Myslím, že Scorsese natočil skutečně velké a fascinující dílo. U mě nejlepší hodnocení. Pět Oscarů za kostýmy, výpravu, kameru, střih a vedlejší herečku.

Podle mě nejlepší československý seriál vysílaný za totality. Sanitka rozhodně není nějaký socialistický výmysl, jak mnozí tvrdí, ale je to velice silný a nesmírně kvalitní příběh z dílny mistra české scenáristiky Jiřího Hubače. Ano, poplatnost době zde je. Ale vadí to? A přívlastek "socialistická Ordinace?" Ani náhodou! Jaromír Hanzlík jako doktor Jandera je jednou z mých nejoblíbenějších seriálových postav vůbec. Absolutní legendou je pro mě pak postava doktora Skalky v podání Jiřího Bartošky. Moc se mi líbil i hrdina Petra Kostky, doktor Mádr, jenž se v sedmém díle rozhodne emigrovat (scéna jeho emigrace je jednou z mých nejoblíbenějších). Navíc je tu parta výjimečných herců i v malých rolích: Josef Vinklář (ředitel), Pavel Zedníček, Petr Nárožný (pudil). Sanitka je legendární seriál a vždycky se na ní rád podívám. Moje nejoblíbenější díly jsou 3. 7. a 10.

Jeden z nejlepších romantických filmů všech dob. I když romantiku moc nemusím, jak už jsem říkal ve svých předchozích komentářích. U dvou filmů dělám velkou výjimku. Vzpomínky na Afriku a Madisonské mosty. Clint opět nezklamal. Když to řeknu jinak, tak on mě osobně nikdy nezklamal:-). Jeden z jeho nejlepších filmů. Rozhodně bych se ho nebál dát do jeho TOP 10. Film podle knihy Roberta Jamese Wallera se mi moc líbil. Velice působivý a dojemný scénář napsal Richard LaGravenese a o kameru se postaral bývalý Clintův dvorní kameraman Jack N. Green. Oba odvedli vynikající práci. Skvělou hudbu spolu s Clintem Eastwoodem složil jeho bývalý dvorní skladatel Lennie Niehaus. Meryl Streep byla vynikající a Clint coby herec a režisér také. Líbilo se mi, že film byl vyprávěn z dopisu ze současnosti do minulosti. To mám moc rád, ale jestli jste četli některé moje minulé komentáře tak to jistě víte. Film se mi moc líbil a má u mě nejlepší hodnocení. Nejlepší scéna byla podle mě jak se Clint přijel Meryl zeptat na cestu a padlo několik skvělých hlášek. Jedna nominace na Oscara za hlavní herečku.

Million Dollar Baby není film jen o boxu. Na první pohled komorní "boxerské" drama, za nímž se však skrývá nejedno skryté poselství. Clint Eastwood je pan filmař. Opět si zde našel roli na tělo - starý mručoun Frankie Dunn, bývalá boxerská hvězda, chlap s těžkým srdcem a komplikovaným vztahem se svou dcerou. V tomto ohledu Clint už jiný nebude, ale proč také? Hilary Swank je v roli Maggie naprosto dokonalá. Do role se převtělila tělem i duší. Citové scény zahrála snad ještě lépe, než samotné zápasy. Ale Morgan Freeman, no já nemám slov. Ten byl tak skvělý, že už nevím kdo jiný by měl ty ceny dostávat. Jeho průvodní komentář celým filmem vůbec neruší (dabér Rímský mu dodal ten správný vyprávěcí tón). Freemanův hrdina Eddie Scrap Dupris, Frankieho starý kamarád, je zkrátka tichým tahačem celého děje, a jeho vyprávění, byť občas sklouzává ke zbytečné výmluvnosti, je skutečně nádherné. Skvělý scénář napsal výborný scenárista a režisér Paul Haggis. Baví mě, že scénář drží boxerské prostředí jen jako jakousi kulisu celého dramatu, za nímž se skrývá téma eutanazie, smíření či sebe-odpuštění. Tom Stern se opět postaral o vynikající kamerové záběry, které doceníme zejména, když se po večerech cvičí nebo při těžkých zápasech přímo v ringu. Hudbu si složil sám Clint Eastwood a myslím, že se mu velice povedla a, že není jen skvělým hercem a režisérem, ale i skladatelem. Minimalistické, ale nádherně pasující. Million Dollar Baby je film, který člověka poznamená. Není jen o boxu, který zde figuruje spíše jako prostředník. Je to film o lidech a vztazích. Takhle může fungovat život a Eastwood o tom vypráví prostě skvěle. Je tu strašně moc silných momentů. Od úvodního uvedení do děje, kdy nás Freeman perfektně seznámí s boxem a jeho hrdiny, přes komplikované vztahy Frankieho s Maggie, až k vrcholné fázi boxu a následnému nešťastnému skonání. Eastwood nabízí i prostý humor. Je tu spousta velkých míst. Moc se mi líbilo, jak Maggie přemluvila Frankieho k tréninku. To byla jedna z nejlepších a možná vůbec nejlepší scéna filmu. Stejně jako sekvence, kdy boxeři mlátí malého "Bouchače" a Morgan Freeman to jde dát do pořádku:-). Když už by se chtělo něco vytknout, tak může divák konstatovat, že v polovině filmu se mu trochu odtrhávají oči od obrazovky, protože je toho prostě moc, a divákovi přijde, že to Eastwood chvílemi protahuje. Ale jakmile se objeví Medvědice a Maggie končí v nemocnici, nabere děj totální rychlost a sílu. Ještě můžeme zmínit i velice působivé a kvalitní kostýmy a velmi dobré masky. Dále se mi líbilo, že první půlka filmu byla sportovní, zato druhá byla velice psychologická. Baví mě ten kontrast. Scény v nemocnici, kdy Maggieini příbuzní přijedou po týdnu do špitálu a žádají převod peněz na sebe, jsou prostě ukázkou lidské špinavé povahy. Zato finální scéna, ta je ukázkou lidské odvahy, odpuštění, vysvobození. Nemám rád scénu, kdy Frankie dá Maggie dávku adrenalinu aby jí vysvobodil. To byla nejdojemnější a zároveň nejsmutnější scéna filmu, která dle mého patří vůbec k těm nejlepší z Eastwoodovy filmografie. U mě to nejlepší hodnocení. 90%. Čtyři Oscary za nejlepšího vedlejšího herce, hlavní herečku, režii a film.

Naprostá klasika, která i po tisícím zhlédnutí pořád baví. Ne že bych snad Pelíšky považoval za určující film české kinematografie; v tomto ohledu máme přeci jen o něco silnější a filmařsky zajímavější adepty od první republiky přes novou vlnu až k pozdějším porevolučním filmům, oproti nimž Pelíšky přeci jen trochu zaostávají na uzavřené vlně domácího publika, ale pravdou zůstává, že jakkoli se někomu líbí nebo ne, Pelíšky znamenají kult, který už více jak dvacet let drží korunu v popularitě u absolutní většiny českých diváků. A nelze se tomu divit. Jan Hřebejk a Petr Jarchovský tímto vytvořili své zřejmě nejlepší a zároveň nejslavnější dílo, které nepřekoná ani skvělé Pupendo, popřípadě "skorooscarové" Musíme si pomáhat. Perfektní scénář, vynikající herecké výkony, výborná režie. Je to film, jenž stále úžasně baví a zároveň ví jasně, co chce říct. A hlavně když už jsou ty Vánoce:)))

Klasika, která mě vždy potěší, pobaví i dojme (i díky hudbě Ludovica Einaudiho). Toledano a Nakache navazují v nejlepším slova smyslu na tradici francouzské komedie a zároveň přinášejí nesmírně silné civilní drama o hodnotě přátelství. Omar Sy a Francois Cluzet excelují coby nerozlučná dvojka Driss a Philippe. Je to mainstream? Ano. Hraje to na city? Ano. Ale člověk se toho nedokáže nabažit. Nedotknutelní zkrátka nemají chybu.

Dokonalý scénář je tím, co Mlčení jehňátek staví nad většinu spotřebních thrillerů. Jodie Foster v roli Starlingové je bezchybná, leč filmu kraluje děsivě podmanivý Hopkins jako Hannibal Lecter. Jonathan Demme krom toho, že skvěle ovládá řemeslo, je také velká hračička a v každé scéně si doslova pohrává s divákem jako kočka s myší. Je zde prostor i pro hlubinnou psychologii postav, což u žánrového filmu obzvláště vítám. Je to stylové, dynamické od první do poslední minuty, řemeslně naprosto vyšperkované (střih, kamera Teda Tallyho, práce se světlem, hudba Howarda Shorea).

Naprosto skvělý film. Tootsie je nejlepší komedie jakou jsem kdy viděl. Tento film a Lepší už to nebude jsou podle mě dva nejlepší filmy svých žánrů. Zatímco Lepší už to nebude je nejlepší dramatická komedie, Tootsie je nejlepší samostatná komedie. Samozřejmě s romantickými efekty:-). Dustin Hoffman jako herec, který hraje ženu. Jeden z nejlepších hereckých výkonů filmové historie:-). Já to říkám pořád, Dustin umí opravdu hrát buď jen blbce nebo velice charakterní postavy. Jessica Lange předvedla jeden z nejlepších ženských vedlejších výkonů historie. Tedy alespoň podle mého názoru. Skvělý scénář. Skvělá kamera a velmi působivá hudba. Výborný střih a velice působivý zvuk. Sydney Pollack byl pan machr. Myslím, že Tootsie a Vzpomínky na Afriku jsou jeho dvě nejlepší díla. Ostatní herci byli též skvělí. Především Bill Murray a Teri Garr. Nejlepší scéna je podle mě jak Michael převlečený za ženu má na scéně políbit doktora a jak Michael přijde za svojí přítelkyní a ona mu řekne, že roli ředitelky, kterou měla hrát ona teď dali nějaké tlusté bábě (Dustin). Výborná byla ovšem i scéna jak Michael mluvil na scéně s paní na lůžku a scénář mu přišel nesmyslný, tak využil vlastních slov. U mě má tento film to nejlepší hodnocení. Skvěle jsem se bavil:-).

Dobrý film. Scenáristicky přesný, nebylo tam nic, co by tam nepatřilo. Noah Oppenheim plně využil potenciálu příběhu Jackie Kennedyové, respektive jejího psychického rozpoložení v důsledku zavraždění JFK. Není to typický životopisný film, zvolená forma bohužel nedokáže plně uspokojit divákovu zvědavost, takže se člověk může cítit trochu ošizen. Tak výjimečná osobnost jakou bezpochyby byla Jackie Kennedyová by si jistě zasloužila podstatně širší interval vyprávění, ideálně počínaje vykonáváním role první dámy USA a konče 70. lety kdy se znovu provdala za řeckého miliardáře Onassise. Na druhou stranu takto razantní zúžení vyprávění je zase něco jiného (ozvláštňujícího), než se dá u životopisného filmu běžně očekávat. Pokud bylo záměrem tvůrců ukázat Jackie Kennedyovou jako emočně silnou ženu, která se ze dne na den musí vyrovnat se smrtí manžela, přičemž stále zůstává jednou z nejsledovanějších žen planety, nemohu nic namítat. V tomto ohledu Jackie dokáže zapůsobit. Z hereckého obsazení vévodí vynikající Natalie Portman. Jackie je slušný film, který se mi líbil, ale jak jsem již psal, čekal jsem, že tam bude především její život po odchodu z Bílého domu a nejen okolnosti atentátu a pohřbu.