Jackie

Jackie zaujme především fenomenálním hereckým výkonem Natalie Portman, který je rámován neobvyklou kamerou, což má za následek osobnější a detailnější záběry. Nicméně co se kostry dobře známého příběhu a střihu týče, režisérovi Pablu Larraínovi se nepodařilo řádně vykreslit vztah mezi JFK a Jackie, pročež po většinu snímku nejde do patřičné hloubky, aby zachytil všechny velké emoce, které pociťovala Jackie a vlastně téměř celá Amerika. Avšak na druhou stranu musím ocenit skvěle natočený průběh atentátu, u něhož jsem byl vážně ohromen realističností a surovostí, což jde také v ruku v ruce s výborně zvoleným hudebním podkladem, který snímku dává neotřelý, místy i hororový atmosferický punc. Ale stejně se pořád nemohu zbavit pocitu, že to celé mohlo být zpracované ještě o kousek lépe. „I never wanted fame. I just became a Kennedy.“ (10.02.2017)

Presne ako píše Malarkey. Strojená nuda. Dve výstižné slová, ktoré popisujú moje pocity. Na film som sa tešil, Kennedy je pojem a dúfal som, že pohľad Jackie na celú situáciu okolo atentátu a tesne po ňom budú max. zaujímavé. Film však výrazne sklamal. Pochvalu si zaslúži jedine N. Portman, ktorá zahrala výborne. Tam klady snímku končia. Vo filme je príliš veľa zbytočnej hudby, zbytočného filozofovania, poučovania a smútku. Kombinácia časových rovín tiež nebola úplne šťastná a rozhovory s kňazom či bratom neboli podané strhujúcou formou, ale pôsobili ako nudná výplň. Atentát dostal skutočne malý priestor a to ma dosť nasralo. Celkovo výborný námet na film, ktorý však režisér nedokázal pretaviť v dobrý film. Svetlo sveta uzrel film, na ktorý sa veľmi rýchlo zabudne...60%. (17.04.2017)

Nedalo mi to nepustit si části originálního dokumentu o Bílém domě, který Jackie Kennedy natočila, abych se ujistil o akurátnosti výkonu Natalie Portman. A teda, koukal jsem a poslouchal jsem jak blázen. Nejenže je to tedy slovo od slova to samé a prvních deset minut jsem si říkal, proč tenhle film vůbec vznikl, ale originální Jackie má celkem sympatický projev, působí příjemným, byť trochu nervózním, dojmem. Za to Natalia Portman působí jako arogantní falešná mrcha s naprosto přestřeleným přízvukem. Stává se, že je nějaký herecký výkon hloupý, směšný, ale aby byl přímo nesnesitelný, to opravdu jen málokdy. A jak je očekávatelné, Natalia nesleze z obrazu ani na vteřinu a není byť na vteřinu možné uvěřit, že se spojila se svou postavou v jeden celek. Je to pořád Natalia Portman, co se zoufale snaží o herecký výkon. Musím uznat, že se to v průběhu filmu poněkud zlepšilo, nebo jsem si zvykl, ale ten začátek je tedy naprosto otřesný, zvláště pak úvodní rozhovor na verandě s novinářem. Nominace na Oscara byla již tedy zřejmě přiklepnuta předem, bez ohledu na konečný výsledek. Jinak ve filmu není nic jiného k vidění. Nejzajímavější jsou události krátce po atentátu v letadle a zajímavé pnutí mezi Jackie a nastupujícím prezidentským párem. Vzhled herců byl obecně vybrán velmi dobře. Slušná je ještě hudba, ale jsou tam asi jen dvě plochy, co se opakují dokola, nebo jsem si jiných nevšiml (jakože tklivé smyčce plus hrozivě klesající smyčce). Jinak je to ale prázdný film a na poměry daného žánru i s velmi malou edukativní hodnotou. (01.03.2017)

Čo sa výzoru týka, veľmi zlý výber herečky ... účes to skrátka nespraví. Portman v rozhovoroch s Crudupom bola fantastická, ale to ona vie byť. Domácu úlohu splnila tiež na výbornú, Jackie si totiž naštudovala do najmenšieho detailu a snažila sa čo to išlo ... ja som ale v tom filme videla iba dobre hrajúcu Portman a nie Jackie .. a to je, myslím si, problém. Atmosféru, hudbu a kameru chválim. (09.08.2017)

Dokonale smutný film, opravdu se mu na mě podařilo přenést všechny ty pocity a nálady - šok, zármutek, odhodlání... Mám rád tyhle životopisné snímky, které se nesnaží vyprávět opravdu všechno, ale soustředí se na několik dní, na jednu událost, díky které hlavní hrdiny poznáme stejně dobře, ne-li lépe. V klasickém filmu bychom čekali na scény "teď se poznali, teď se vzali, teď mají svatbu, teď má milenku, teď mají krizi..." a mohli si je v duchu odškrtávat, tady si do minulosti jen tu a tam odskočíme, když to má smysl a je potřeba vyvážit tu hroznou přítomnost nějakým světlým okamžikem. Natalia Portman je v těžké roli skvělá, z profilu je Jackie dokonce velmi podobná, a pokud hraje afektovaně, jsem si jistý, že je to proto, že se v těch situacích afektovaně chovala i Jackie. V knize, podle které tenhle film vznikl, ona sama hovoří o dvou tvářích pro soukromí a pro veřejnost a Natalia Portman to přesně zachytila - srdcervoucí pláč po atentátu versus kamenná tvář při Johnsonově přísaze. Perfektně vybraní jsou i ostatní herci, v každém poznáte skutečnou postavu (JFK je dokonalý dvojník a není to maskou), a zážitek umocňuje intimní režie a působivá melancholická hudba._____P.S. Knihu Jackie - Čtyři dny, které jí změnily život můžu doporučit opravdu všem. Vychází ze dvou rozhovorů s Jackie (o jednom z nich je tento film) a Jackie v nich je až nebývale otevřená. Když jí nahlédnete do hlavy a pochopíte její pocity, uvidíte, jak moc se tenhle film povedl. (03.03.2021)