Faidra

"Otec byl toho večera poněkud neklidný." To je zároveň vysvětlením té hvězdičky.

Jako vizuálně pěkná reklama na pobyt na tropickém ostrově s vizuálně pěknou mladinkou Millou by to obstálo. Jako film ne.

Nedopatřením jsem z toho kus zahlédla a neblahým děním osudu si to stále ještě pamatuju. Ale nevzdávám se. Stále doufám, že mě z toho pokročilá skleróza vysvobodí.

"I´m your father!" A sakra, spoiler... Nejtemnější a mnou nejoblíbenější díl hvězdné ságy.

Málokdy se vidí, aby se z něčeho stala skoro ihned klasika. Na rozdíl od soudruhů z NDR neudělal Hřebejk chybu, když sáhl po knihách Petra Šabacha. "V naší nové ELEKTRICKÉ troubě?" "Aspoň tady bude chvíli řvát někdo jinej." "Drápem, vole." A těm proletářům celého světa, kteří mají něco proti, vzkazuju...ale vždyť víte.

Temné, přetemné, záhadné až do samého konce. A pak že s šokujícími obraty v ději přišel až Shyamalan.

Vaše Jasnosti kněžno de Cléves, dovoluji si vám sdělit, že nazvat vás krávou by bylo urážkou nevinného tura. Jinak brilantní pojednání na téma, že to, že se mohl přetrhnout kvůli cetce z tržnice, přičemž mu doma před nosem leží čtyřiadvacetikarátový diamant, člověk většinou pozná až když je pozdě. A film, který vzdor všem svým kvalitám, k nimž je nutno započítat i románovou předlohu paní de la Fayette, citlivě zadaptovanou Jeanem Cocteauem, ve své době zapadl. Diváci měli problémy přijmout Jeana Maraise v úplně jiné roli, než na jaké u něj byli zvyklí. Přestože se jí chopil tak, že filmovým kritikům vyráží zbraně a divákovi slova.

Ano ano, dá se vzdechnout nad rozdíly mezi filmem a předlohou a technickou stránkou filmu, zalomit rukama nad zježeným Stingem a vyvrátit zraky nad tím, že při pohledu na obočí mentatů by Brežněv zařval a letěl by se schovat. Jenže na to, že tenhle snímek má více než dva křížky na krku, si holt musíme zvyknout a akceptovat, že digitální animace tu nebyla odjakživa. Pak se ta jízda na červu snese víc než dobře a když šaj-hulúda kočíruje David Lynch, hned je všechno jinak. Frank Herbert byl blázen v tom nejlepším slova smyslu a nikdo jiný než blázen podobného formátu by Dunu nemohl natočit a zachovat když ne přesnou předlohu, tak jejího ducha. Tahle dávka koření byla ďábelsky silná.

Prima. K naprosté spokojenosti mi schází jistá osoba se špičatýma ušima. A snad taky to, aby se příběh trochu víc kromě triků a zápletek soustředil na postavy, které by kromě sympatičnosti mohly mít aspoň špetku jiskry, kterou tak sršela původní posádka. Ale já vím - legenda je jen jedna a nerodí se znovu na stejném místě.

Já toho Spocka prostě miluju a Klingony jakbysmet. Eh, stává ze mě pěkná platonická coura.