Esgalnor

Ke dvěma hvězdám to vytahuje charismatický Neeson, pěkné masky, efekty a kostýmy a asi posledních dvacet minut. Jinak to ale působí strašně prázdně, děj je zbytečně překombinovaný a je tam strašně moc zbytečných postav - ano, Jar Jare, myslím tebe. Celé to postrádá emoce a pocit, že to je tak osudové, jako se to tváří. V neposlední řadě je tam prostě přehršel zbytečných, až dětských, pasáží, kdy jsem měl pocit (třeba při natahované závodní scéně), jestli náhodou nekoukám na nějakou ošklivější verzi Krysáků.

Přestože se tu nic moc nestalo dějově, tenhle díl nabídl teda pořádnou dávku deprese. Fuj, hodně silná epizoda, kterou jsem teda rozdýchával dlouho. Nemůžu se dočkat finále!

Fantastický režijní debut, který, doufám, výrazně promluví do oscarových nominací. Sheridan zde nabízí pomalý, avšak grandiózně vystupňovaný a ohromně mrazivý příběh, který člověka rychle dokáže vtáhnout, čemuž značně napomáhá charismatický Jeremy Renner a fantasticky hrající Elizabeth Olsen (dohromady skvěle se doplňující dvojice). Na pozadí mrazivých pustin Wyomingu je zde rozehrána překvapivě komorní zápletka, která se zaměřuje především na postavy a práci s nimi a dlouhé, herecky vyšperkované a emocemi nabité, dialogových pasáže. Těch několik akčnějších scén má pak strašnou sílu a velmi slušný náboj. Suma sumárum je Wind River neskutečně silným komorním thrillerem, jenž s vámi dost pravděpodobně pořádně zamává, a který na pozadí mrazivých pustin a hutné detektivky rozehrává charakterové konverzační drama plné metafor o síle vůle. Obě části tu dostávají dostatek prostoru a jejich kombinace se prolíná do napínavého drsného thrilleru, který se vyhýbá VŠEM žánrovým klišé a nenechá diváka ani na sekundu oddechnout. Ještě nikdy jsem nezažil takhle zakřiknuté kino po skončení filmu....

Po famózním Zmizení mě Villeneuve tentokrát úplně nepřesvědčil. Sicario si jede strašně proměnlivým a nárazovým tempem stylu: nic, nic, BUCH, nic, nic, BUCH... A když to bouchá, tak šlape báječně. Jenže mimo scény s vystupňovanou intenzitou a akcí to drhne. Zatímco třeba scény jako ta úvodní, ta na dálnici nebo přestřelka v tunelu jsou skutečně napínavou žánrovou špičkou, zbytek filmu jako by mimo kvalitní scénář neměl co nabídnout. Na dialogové dramatické pasáže zde není dost dialogů, na nějaké atmosférické hrátky s napětím a intenzitou z nepříliš pochopitelného důvodu vůbec nedojde. Ve finále tak je Sicario trochu nudnou a nezáživnou kriminálkou, která sice může nabídnout pár vynikajících scén a kvalitní nepředvídatelný scénář, zoufale však postrádá náboj a i samotní herci působí trochu unyle. Špatný film to není, ale lehké zklamání určitě.

Sedne mi to mnohem víc, než samotný TBBT. Jen Sheldona a jeho herce nemůžu vystát. Jako sitcom to moc nefunguje, jako 20minutová dramdy to je skvělé.

Takoví Bořiči mýtů, jen víc pro děti. Je to ale poutavé a rozhodně to zabaví i dospělé, asi jeden z těch nejlepších pořadů, na které na Déčku narazíte, neporovnatelné se zhovadilostmi jako jsou ty slaboduché animované seriály.

O chlup slabší než nádherná Branaghova Popelka, ale přitom Kráska po zmíněné Popelce, Zlobě a Knize džunglí jen potvrzuje, že pohádky jsou právem tím základním kamenem studia Disney, k němuž by se mělo pravidelně vracet. Vizuálně ohromující, hudebně krásné, šťávu to má hlavně v momentech s perfektní Emmou Watson, kde se až neuvěřitelně povedl casting do role Belle a jí sedne jako ulitá. Škoda první poloviny, která značně drhne a kvůli rozviklanému tempu ani moc nebaví, ale někde v půlce to chytne tu správnou a krásnou pohádkovou atmosféru, muzikálová čísla začnou brát za srdce a film přidá na tempu, romantičnosti i napínavosti. Nic nového se tu nekoná, nečekejte velké změny typu Zloby, zde se téměř doslova a do písmene adaptuje původní animák s jedním malým, ale přitom geniálním rozšířením, které je jednou z nejemotivnějších částí filmu. Škoda pak, že se Condon neodvážil děj poupravit o něco víc a především alespoň o pár minut zkrátit tu pompézní stopáž, na kterou Kráska dojíždí ve své první půlce. Jinak ale důstojné převedení úžasného (stále jednoho z nejlepších!) animáků do hrané podoby s famózní Emmou Watson, vizuální pastvou pro oči a také strašně zábavným Lukem Evansem.

Více děje v exteriérech a větší akčnost příběhu nakonec nedopadla tak špatně, jak jsem se obával. Po prvním díle to na mě působí o něco líp, než první série.

Z naprostýho odpadu to vytahuje obsazení a monology Mihulové, ale jinak hrůza děs - kam se to hrabe na Trpaslíka nebo dokonce i na Martu a Věru... Trapný, fakt, a pokud jde o záměr, tak to těžce nevyšlo.

Nejlepší díl jinak dosti rozporuplné sedmé série - samozřejmě, na to fantastické finále sezóny šesté to nemá ani zdaleka, ale přesto se to výborně povedlo. Po třech epizodách scénáristické mizérie se asi tvůrci vzbudili ze zdrogování odpůrců seriálu a vše nám vynahradili ve finále. Úvodních čtyřicet minut v Dračí jámě bylo skutečně skvostných, pomalé tempo a zas pro jednou povedené dialogy notně navnadily. Navazující část v Zimohradu to pak ještě předčila - geniální plot twist (co se způsobu týče), Sansino odhalení a po dlouhé době zase významná smrt... Nádhera (a to jsem sice smrt této osoby očekával, každopádně ani zdaleka ne tímto způsobem). Bran pak po dlouhém očekávání využil svých schopností = další skvělá část. Theonovo nalezení ufiknutých genitálií byla vlastně jen třešnička na dortu... tedy co to melu, třešnička na dortu byla poslední scéna. Lidi, schyluje se to k masakru, držme si klobouky. Jediný problém mám s postavou Jona - a to takový, že mi začíná dosti lézt na nervy - Kriste, s touhle dementní čestností a hraním si na hrdinu, by v prvních sériích byl mrtvej ještě dřív, než Ned! Chápu, že je třeba seriál dovést do konce a zúžit okruh na několik hlavních postav... ale tady mě už Jon vyloženě štval.