Esgalnor

Epizodě vévodí Offermanův citlivý výkon. Příběh odbočí, ale servíruje dějovou linii s neskutečně silným emočním nábojem a neprvoplánovým rozšířením postapokalyptického světa. Homofobové ať se jdou zahrabat. Navíc si velmi cením, že v takhle mainstreamový věci vidíme stárnoucí pár, mám totiž pocit, že (i hetero) romantiky mají sklony k ageismu a zobrazování výhradně relativně mladých a pohledných lidí - třetí epizoda TLOU to krásně boří. Oprávněně jedna z nejlepších televizních epizod posledních let.

Tesil jsem se alespon na takovy ten zabavny nedelni bizar, u ktereho se clovek pobavi nad jeho nekvalitami, vysledek je ale proste jenom spotrebni, plytka a nudna zalezitost prakticky bez zapletky, kde me ani nenapadlo se nad necim treba pousmat. Tragicky scenar, tragicky herectvi, naprosto zamenitelny vizual a navrch jeste otresna hudba. Nevedel jsem, jesti sleduju nahodnou epizodu levny a produkcne nenarocny Ulice nebo opravdu jedno ze ctyr nedelnich lakadel pro primetime CT, za kterym stoji drzitel Ceskyho lva. Tady proste nebylo vubec nic! A jestli ma tohle byt reprezentace mensin na verejnopravni televizi, tak je mi z toho jeste navic trochu smutno.

Reziser nejlepsich epizod Hry o truny pripravil velmi zdarily uvod do noveho serialu. Co GoTku zabralo vetsinu prvni serie, se zde kvalitne zvladne behem jedne epizody.

Nedokážu ohodnotit. Mám pocit, že si tady tvůrci ukousli až příliš velké sousto a v celém epizodě se řešilo až příliš mnoho věcí. Hlavní téma je opět společensky významné, ale potřebovalo by větší prostor a mnohem komplexnější uchopení. Věřím ale, že v takto limitované stopáži to o moc lépe nešlo, a v hlavním vysílacím čase jde i v dnešní době o dost odvážný krok.

Navzdory asi zatím největším nesmyslům v čele s Vaculíkem utíkajícím před hlídači, mistrně vypointovaná epizoda, u které mi ani nevadí absence děje rámujícího celý seriál. Citlivé, emotivní, je to krásně vystavěné a už poněkolikáté se zde ukazuje smysl pro dramatickou gradaci.

Forma byla upřednostněna před obsahem. Úžasný herectví Sydney Sweeney a opojnej vizuál to drží, ale i tak jde za mě o zatím asi nejslabší díl série.

Otřesné zakončení doposud kvalitního seriálu, ze kterého kromě prvního dílu zůstalo jen to špatné. Nesympatické postavy tu na sebe neustále křičí, všichni se hádají, novinařina ustupuje do pozadí a vše se řeší z rychlíku podivnými scenaristickými berličkami, jen aby to nějak skončilo. První tři díly se ještě daly, druhá polovina série ale byla výsměch, trapně slzopudné finále o ničem tomu dalo korunu. Tohle chci hodně rychle zapomenout.

Na norské Popelce je vidět vysoký rozpočet v každém záběru - kostýmy jsou krásné, dechberoucí výprava naplno využívá potenciál norské přírody, ples je vizuální zážitek sám o sobě. Příběh je prakticky stejný, několik menších změn filmu jen prospívá - ať už to je zlidštění sestry, která tu není jen černobílým stínem vlastní matky nebo vyloženě demonické a mrazivé ztvárnění samotné macechy. Herecké obsazení je skvělé. Trochu mi vadil občasný infantilní humor tlačený dost na sílu a někdo možná bude postrádat pohádkový nádech originálu - Tři přání atmosférou připomínají spíš severské fantasy, ať už mnohem dramatičtějším průběhem nebo o něco vážnější hudbou. Pořád jde ale o film, který si užije celá rodina. Norové složili poctu české pohádce důstojným způsobem, a ačkoliv nenabízí moc nového, rád se k této verzi budu během Vánoc vracet. :) P.S.: Hodnocení je nevypovídající, zajímalo by mě kolik z těch odpadů ten film fakt vidělo.

Seriálová událost roku. Má to mrazivou realistickou atmosféru a hodně pozvolna se stupňující tempo (první dvě epizody byly místy až úmorně zdlouhavé, je třeba to nevzdat), které každou epizodou graduje až do silného finále. Takhle si představuji perfektní seriálový thriller, Švédové zde hodně dbají na autentičnost, mrtvými napříč seriálem překvapivě dost šetří a místo toho tasí obří zvraty, které ale mají své místo. Oceňuji, že seriál divákovi nepodbízí, co si má o poměrně polarizujícím a těžko uchopitelném tématu, jakým Islám je, myslet, ale zároveň se nebojí tepat do žhavého. Nenechte se ale odradit, nejde o politické drama, je to napínavý a dravý thriller s uvěřitelnými postavami, kterému by měl dát šanci i někdo, koho tohle v reálném světě vůbec nezajímá. Finální epizoda je pak silná emotivní jízda, která mě sejmula jako už dlouho nic.

Hrozně promarněná příležitost, potenciál toho filmu je naznačen v závěrečných patnácti minutách (finále je sice dost kýč, ale v tomhle typu filmu funguje dobře), které horko těžko kompenzují to utrpení, které tomu předchází. Místo aby to byla chytrá a vtipná satira hodně osobité hudební soutěže, nebo sympatický feel-good film se srdcem, je z toho jenom nesourodý mišmaš s debilním příběhem a absolutně nefungujícím humorem. Will Ferrel je nesnesitelný ve všech scénách, ve kterých se vyskytuje, Rachel McAdams je fajn, když je bez něj. Písničky jsou docela OK, jedou sice podle šablony, ale jsou zábavné a paradoxně jde asi o nejlepší momenty filmu. Ten je jinak hrozně dlouhý, brutálně trapný (vážně se ještě někdo směje padajícím lidem, vtipům o penisech nebo slovu sex?) a se scénářem, který se ani nesnaží dávat smysl. Ten film mohl dopadnout dobře, ke konci to solidně naznačil, ale ve finále to je jen dvouhodinové zklamání a hrozně promarněná příležitost, u které mi dvakrát cuknul koutek. A Ferrel tady teda vypadá echt otřesně. Hvězda za závěr, ABBU a místy snesitelnou Rachel.