Esgalnor

Tuším, že tenhle film musí být ukázkovým příkladem rozdílu mezi kinem a obrazovkou doma - bohužel jsem koukal na Netflixu, takže mé dojmy nejsou příliš pozitivní. Věřím totiž, že zvuk v Dolby Atmosu společně s velkým plátnem musel být úplně jiným zážitkem. Doma jsem si to prostě neužil - nejde ani o přehledné found footage typu REC, ani o atmosférické typu Blair Witch. Rozklepaná kamera je tady extrémně na škodu, protože třetinu filmu člověk nic nevidí. Do toho si přidejte idiotské a nesympatické postavy, zdlouhavý úvod a stupiditu celé podzápletky o záchraně Beth. Víceméně zbyde jen audiovizuální pastva, která v sále musí zážitek neskutečně umocnit, ale jinak to prostě nestačí. Nic moc, found footage tomuto rozhodně uškodilo. Btw, reklama na Nokia docela úsměvně bije do očí.

Mix Pádu do tmy se Záhadou Blair Witch říznutý Predátorem. Řemeslně precizní a herecky kvalitně podané, s postavami, kterým se dá bez problémů fandit. The Ritual sází tři vynikající čtvrtiny na atmosféru a nic jiného, diváka šponuje bez ustání a každé zapraskání větvičky je vskutku děsivé. Jenomže postupně se začne ten strach z neznámého a nepředvídatelnost filmu notně vytrácet a závěrečná čtvrtina funguje už jen tak napůl. Ke konci se kupí i klasická hororová nelogická jednání postav a konec se dá odhadnout dopředu. Bubák zajímavě načrtnutý, ale bohužel ne v plném vyobrazení příliš děsivý. Tak jako tak je The Ritual solidní hororovou jednohubkou, která stojí za zhlédnutí. Nejspíš vás nepřekvapí, ale má své momenty, kdy jde o skutečně děsivý horor. Silné tři hvězdy a skvělá investice Netflixu. A btw, nejděsivější možná byla úvodní scéna svou brutální reálností...

Jeden z nejlepších čistě feel-good filmů, které se dají najít. Největší showman je tedy obrovské překvapení, je krásně osobitý, má v sobě srdce a strašnou spoustu rozmanitých emocí, nakonec vás vyhodí se širokým úsměvem na tváři. Do toho senzační obsazení, okouzlující výprava a mistrně vyprodukované písničky (těch se dlouho nezbavím) a máme tu další důkaz toho, že muzikály jsou zas na vzestupu. Škoda jen, že se kromě Jackmana a možná jeho ženy s Efronem nedostaneme blíže k postavám - vousatá dáma, Rebecca Ferguson i Zendaya jsou tu charakterově trestuhodně nevyužity. Film totiž není žádné hluboké dílko, je trochu naivní a jen tak příběhově klouže po povrchu (ani téma diverzity není tolik rozpitváváno), ta radost všech zúčastněných, která z toho prýští vás ale dokáže strhnout a na hledání všech nedostatků po půl hodině zapomenete. Ideální lék na depku! (Historicky to je nepřesné a polovičaté, ale on to nikdy ani neměl být historický film.)

Zpočátku jsem si myslel, že to bude na odpad, postupně to ale začalo pěkně ubíhat. Není to nic extra, ale je to poměrně zajímavá a rychle odsýpající jednohubka, která se zvládá otírat o spoustu problémů dnešní společnosti (od rasismus, přes xenofobii až po konflikt stáří vs mládí). Škoda jen, že klouže víceméně jen tak po povrchu a nezabředává hlouběji ani do postav ani do těchto problémů, protože jelikož není čas. Dialogové ztvárnění bez jakékoliv akce občas nudí, avšak je tu spousta prostoru pro nečekané zvraty, především finální plot twist byl senzační. Myslím, že jde rozhodně o kvalitní filmový debut, který měl sice o něco větší potenciál, ale stále se dá označit za celkem zdařilý.

Hrozná nuda, ale slibný závěr potěšil.

Kolonie je poctivý thriller ze staré školy, který v dnešní době spíše pomalých, mrazivých žánrovek příjemně čeří již trochu zajeté koleje moderního žánru. Režisér Gallenberger diváka rychle uvede do děje a po nezbytném obeznámení s postavami a reáliemi se do toho opře - napětí dávkuje konstantně a nekompromisně. Kolonie má skoro dvě hodiny, ale její tempo je neúprosné. A ačkoliv se zde často využívají různá profláklá klišé, fakt, že se celý příběh odehrává na pozadí reálných událostí, diváka donutí je přehlížet. Do toho skvělé výkony Emmy Watson a Daniela Brühla získávají divácké obliby na stranu svých postav, no a Michael Nyqvist je v roli Schäfera obzvlášť slizký. Skvělé, dravé, intenzivní a i přes občas trochu haprující scénář a místy vrtkavé berličky v ději jsem si film obzvlášť užil. Navíc jde o typický příklad historického snímku, o jehož pozadí jste doteď nevěděli a po jehož zhlédnutí už víte víc než dost. A podle mého krátkého průzkumu se režisér skutečnosti držel velmi přesně, přepálený konec se dá zanedbat.

Sešup dolů, zatím nejslabší epizoda. Postavy se vyvíjí pomocí těch nejblbějších Hollywoodských klišé, Lucifer měkota moc nefunguje a zvraty zde byly hrozně předvídatelné. Díl se snažil hrát na city, ale byl to jen kýč. A postava Chloe je fakt strašně mimo, pokud jí nepřijde divný, že Lucifer zvládne jednou rukou zvednout toho tlusťocha. Zachraňuje to hlavní dvojka a jako oddechovka to je pořád fajn.

Trochu jsem se toho bál, přece jen, Hřebejkova forma je kolísavá, ale zde dokazuje, že na to pořád má. Chytré drama se slušným přesahem a především úžasnou Zuzanou Mauréry. Občas to působí trochu natahovaně, klidně by to mohlo mít o 20 minut méně, ale Učitelka stále působí na soudobé domácí scéně jako naprosté zjevení.

Senzační scénář vykopává Přelet do té nejvyšší filmové ligy. Tak uvěřitelné postavy, podtržené vynikajícím herectvím těžko jinde pohledáte. Na mě osobně Nicholsonova postava McMurphyho nepůsobila jako kdovíjaký klaďas a sestra Ratched mi zas nepřišla jako taková mrcha, jak se říká. V některých částech jsem dokázal oběma fandil nebo jsem jejich činy chápal, stejně tak se mi dokázali klidně jedinou scénou silně zprotivit. McMurphy neví, kdy přestat, Ratchedová až nezdravě naléhá na řád a pořádek. Každopádně oba herci získali jedny z nejzaslouženějších Oscarů všech dob. Do toho realistické a civilní prostředí psychiatrické léčebny 50. let, emotivní závěr a výrazný přesah díky němuž film nedostanete dlouho z hlavy... výjimečné dílo.

Silný severský thriller, který splňuje veškeré parametry severských detektivek a k tomu má slušnou přidanou hodnotu v podobě nekonvenkčních postav a vynikajících herců. Andri mi byl po většinu série nesympatický, ale postupná gradace mě donutila otočit, ačkoliv stále vede ultrasympatická Hynrika. Scénář je geniální, první série má dostatek dílů, není na sílu natahovaná a cliffhangery zde působí přirozeně. První epizody jsou trochu pomalejší, ale pokud u toho člověk vydrží, je mu naservírován jeden z nejvýjimečnějších severských televizních počinů všech dob.