Ghoulman

Avengers postrádají hloubku Temného rytíře a Strážců, tvůrčí originalitu Vyvoleného či Scotta Pilgrima, inteligenci X-menů (minimálně dvojky a První třídy), stylovost prvního Sin city, bombastičnost Bitvy u Thermopyl (kterou nemusím) či byť "jen" působivou klasičnost Raimeho Spider-mana (na kterého nedám dopustit). Co zbývá je pouhá zábava. Což je naprosto legitimní, filmy mohou být "pouze" zábavné. Problém nastává ve chvíli, kdy si týden po shlédnutí filmu pamatujete pouze jedinou vtipnou scénu (Hulk vs. Loki). V tom případě víte, že je něco špatně (buď s filmem, nebo s vaším mozkem - vzhledem k tomu, že se mi to u většiny filmů předtím ani potom nestalo, budu doufat, že zatím mně moje hlavička slouží ke cti).

Snídaně na Plutu vypráví složité téma s neuvěřitelnou lehkostí. Míchá dovedně kýč (ptáčci, ironické komentáře "koťátka") s tvrdou realitou (úchyl v autě, akce IRA), umí překvapit, napnout, rozesmát i dojmout. Jeden z nejlepších filmů s danou tématikou (a vůbec jeden z mých nejmilejších filmů). Cillian Murphy je samozřejmě k sežrání...

Je úplně vedlejší, jestli je film osmdesát let starý, pořád funguje a funguje na sto procent. Tak lehké přechody mezi úplně jinými náladami, emocemi a žánry (v řádu minut i vteřin) neuvidíte ledaskde. Ještě obdivuhodnější pak je, že vše perfektně šlape - když chce film působit dojemně, skoro brečíte, když chce napínat, okousáváte si nehty, etc.

Opravdová mlska pro všechny vegetariány...

Název by se dal vyložit několika způsoby, ostatně těžko říct s kým si Fincher pohrává víc - jestli s Douglasem, či s divákem (pokud tedy Douglas a divák nejsou jedna a táž osoba, iYKwIM). Och, čas na trochu nostalgie - Hra byla nejen mé první setkání s panem režisérem, ale dost možná i první setkání se skutečným mysteriózním thrillerem (sranda jak ten čas letí - pamatuji si pocit, když jsem měl v ruce VHSku a na zadní straně byl "klaun klíčník" - ostatně divím se, že paní z videopůjčovny mi kazetu vůbec dala. Mimochodem - během měsíce jsem si to pak musel půjčit minimálně ještě tak čtyřikrát).

Člověk prostě nestačí žasnout kolik nápaditosti a brilance zde Keaton předvádí. Pasáže s "promítáním", či "hlavní" honičkou jsou jedním slovem neuvěřitelné...

Filmy Coenů mají všechny společné jediné téma - a to jest, že člověk je naprosto bezvýznamný tvor, a že každý pokus o nesmrtelnost, či dokonce byť i jen nějaké naplnění života, končí fatálním nezdarem. Toto téma pojímají různě - ať už k tomu využijí literární předlohy (Tahle země není pro starý), tragikomedie (Fargo) či rovnou tragédie (Muž, který nebyl), vždy se ho (víceméně) drží. Pokud bychom nepočítali jejich poslední film (V nitru Llewyna Davise), který je snad nejsyrovějším zpracováním tohoto tématu, myslím, že nejpravdivějším úhlem pohledu nakonec zůstává Big Lebowski. Neboť, když už lidský život nemá žádný smysl, proč si prostě v klidu nezahrát s Walterem Bowling, nezapálit si špeka, párkrát Donnymu neříct, ať drží hubu a nebejt prostě v pohodě? Mimochodem, pokud bych měl hlasovat pro film s nejpromyšlenější zápletkou, tak je to tento...

"Kdyby měly loutky hlas, křičely by "Já se nechci stát člověkem," Geniální. Snad ještě silnější (a myšlenkově hlubší) film, než jednička..

Máte rádi Burtonův styl, ještě z doby, než se z něho stala fraška? Přitahuje vás Johnny Depp (a to i přesto, že jste heterosexuální muž)? Zajímalo by vás, jak vypadá Christina Ricci s odbarvenou "hlavou"? Nebo Christopher Walken bez hlavy? Tak na co ještě čekáte, běžte si sehnat Ospalou díru...

Doporučuji podkreslit nějakou svižnější elektronickou muzikou (např. soundtrackem ke hře Payday). Film pak nabývá nečekaných rozměrů...