Veľká železničná lúpež

Číst některé zdejší komentáře k tomuto filmu je neuvěřitelný zážitek - buď k pláči, nebo alespoň k popukání. Hodnotit film z počátků kinematografie bez přímého porovnání s ostatními filmy té doby mi přijde značně nesmyslné. Respektive - kdo neviděl více než 50 filmů té doby, ať laskavě vůbec o nějakém hodnocení nepřemýšlí, protože zde akorát honí frajera, jakej je kabrňák, že viděl 100 let starý film s "úžasnou" kamerou, který "svou kvalitou převálcuje spoustu Hollywoodských trháků posledních let". (31.12.2007)

Ty hvězdičky nejsou za to, že film je milníkem, při jehož natáčení byla použita spousta novinek (natáčení v exteriérech, pohyby kamery, prostřihy dvou paralelně probíhajících akcí a další - podrobněji zde), ale za to, že dodnes je to výborná zábava a strašně mě láká představa být v kině před sto lety a dívat se na tenhle biják s tehdejšími diváky... (16.08.2006)

Na svojí dobu je to něco neskutečného, ale proč jsem dal čtyři hvězdičky, a ne plný počet je pro mě jasné. Když jsem chvilku před tím viděl Cestu na měsíc, bavil jsem se u ní víc, zaujala mě víc než tento prakticky první western. Každopádně i tak je to něco, co člověk musí vidět, protože počátky filmového průmyslu jsou vložené právě v tomto a pár dalších filmech. Tvůrci v tehdejší době dokázali neskutečné divy. (10.01.2009)

Oproti často porovnávanej Ceste na mesiac mi to pripadalo o niečo slabšie, obsahuje hluché miesta, kde sa nič nedeje alebo sa deje nejaká monotónna činnosť. Ale zase nie je to čisto divadelná vec, obsahuje poväčšine exteriéry, čo vtedy a asi ani dnes nie je celkom jednoduché. Kamera už nie je čisto statická, dokáže sa otáčať aj nakláňať, sledovať lúpežníkov. Trikovú scénu s vyhodením postavy z vlaku som si pozrel až dvakrát, aby som presne postrehol moment výmeny človeka za bábku. Záver celkom nápaditý, vtedy to musela byť nenormálna bomba. (21.04.2013)

Edwin S. Porter, který je mnohými (takže hlavně na oceánem) naivně ba hloupě považovaný za otce filmového střihu (Je vůbec možné něco tak samozřejmého a zjevně vyplývajícího z podstaty filmu někomu přiřknout?) představil atrakci v její nejspektakulárnější podobě. Velkou železniční loupež (dále jen VŽK) lze považovat za jeho nejzásadnější dílo, jehož kvality - bohužel - nedokázal nikdy překonat (jaká to ironie, když se člověk zamyslí nad součtem jeho dalších snímků). Je zachyceno v přehledných a malebných celcích, je napínavé, živelné a vzhledem k faktu, že v roce 1903 byl puritánský Autorský kodex a organizace typu MPAA na hony vzdálenou noční můrou, distancuje se od cudného zakrývání, které by jinak fantasticky nekompromisní a realistické konání banditů dočista zmařilo. Je zajímavé, že ani po století a nějakých těch drobných od svého vzniku netratila VŽK nic ze své "šťavnatosti", energie a nadšení, které vyvěrá z oťukávání onehdy čerstvého a inovativního média, jež nemělo žádná ustálená pravidla a jeho budoucí možnosti byly velkou neznámou. Koncept je v základu primitivní, což u převratných objevů nepřekvapuje, ale o jeho velké síle svědčí skutečnost, že je z něj čerpáno do dnešních dnů (častěji v míře nesrovnatelně horší!). A minimálně paňáca hozený z tendru nebo odvázaná tancovačka musí zaručeně pobavit i toho, koho dřevní věk filmu míjí širokým obloukem. (jako perfektně padnoucí hudební kulisu doporučuji hudbu z filmu First Great Train Robbery od maestra Goldsmithe) (15.11.2008)