outsider

Ne, komedie století to opravdu není, ale kladů má spoustu. Příběh,který i když znáte zpaměti nenudí, spousty výborných (nemám ráda slovo kultovních,ale u této komedie by se to dalo připustit) hlášek, skvělé dospělé herce, dětské herce co jsou roztomilí a přitom vám nelezou na nervy, příjemnou hudbu...dalo by se pokračovat. Řekla bych,že spousta lidí má k tomu antipatie pouze proto,že to televize omílají stále dokola,několikrát za rok nehledě na roční období. Pro mě je to zkrátka film,který si jednou za rok pustím, bez něj by to nebyly ty správné televizní Vánoce :-)

Viděno už třikrát a stále se nemohu nabažit. Takhle citlivě natočený film jsem dlouho neviděla. Nevím co tomu vytknout a klady vypisovat nemusím, jsou jich tu plné komentáře...přidám dokonalý soundtrack. Jedno negativum snad - pokaždé mě rozbrečí, tak proč mám chuť si ho pustit znovu?

Předem mé litanie musím zdůraznit, že miluju knihu, četla jsem ji několikrát. Když jsem zjistila, že si někdo troufá na filmovou adaptaci, říkala jsem si že je to buď profesionální sebevrah, nebo někdo kdo má schovaná esa v rukávu. Při čtení knihy jsem se několikrát neubránila slzám. Při filmu jsem měla nutkání brečet taky - chvílemi smíchy a chvílemi vztekem. Nejvíc mne asi vytáčelo to, že vypadalo jako kdyby si scénárista vzal knihu, otevřel ji na třetí stránce, opsal dialog, pak vzal další z osmé strany atd...S tím, že se občas vrátil o pár stran zpátky. Proto mi skoro všechny dialogy a úvahy (na kterých je IMHO kniha postavená) vyznívaly někdy komicky, někdy až pateticky. Lituju diváky kteří knihu nečetli, nejspíš už tak nikdy neučiní. Spousta sexu a řeči o něm mi nevadí, tady mi to ovšem vyznělo, jako kdyby to o ničem jiném nebylo. Kam se poděla osamocenost Tórúa bez Naoko, kam se poděla rozpolcenost jeho osoby když neví koho vlastně chce? Film mi přišel naprosto bez emocí, kterými je kniha nabytá. Proč, proč, proč? Jedna z mála pěkných a nápaditých věcí byla kamera, i když občas i ta mě rozesmála absurdností záběrů. O hercích jsem si celou dobu říkala, že jsou buď neuvěřitelně prkenní nebo neuvěřitelně dobří. Asi to druhé, ale nedostali moc prostoru to ukázat. Režisérovo vyjádření pocitů záběry na přírody (i když nádhernými - polovinu bych brala aby mi visely doma na zdi jako fotky) byl sice hezký pokus, bohužel se ztratil v jednom velkém patosu. Doporučila bych mu film Jaro, léto, podzim, zima ...a zase jaro...aby viděl jak se to má dělat. Dále mně neuvěřitelně rozčilovala epizodovost filmu s ostrými přechody jak barevnosti, tak třeba střídání velmi hlasité hudby x náhlé absolutní ticho. Méně "artových" (hahaha) záběrů na přírodu a více děje a hlavně kontinuity děje by filmu neškodilo. Málokdy se mi stává, že chci z kina odejít, tady mně donutil zůstat jen pocit, že to třeba jen blbě chápu a že to bude lepší. Nebylo. Už v polovině filmu jsem dostávala záchvaty smíchu nad tím patosem a stupidním vyzněním dialogů( tímto se omlouvám návštevníkům aera 10.2.2011 - normálně nesnáším rušení v kině). Naštestí se ke mně záhy přidali dva kluci sedící za mnou, tak jsme si film zpříjemnili smíchem a trefnými komentáři. Na film jsem se zkrátka hrozně moc těšila, nevyšlo to a potvrdilo mi to nezfilmovatelnost Norského dřeva. Pěkně jsem si zanadávala, doma si na uklidněnou pustila Beatles a otevřela (opět) raději knihu. Milovníkům knihy doporučuji udělat to samé a ušetřit si dvě hodiny života a spoustu zklamání.

Ničím překvapující a z řady nevybočující romantická komedie. Na začátku mě navnadily celkem nápadité titulky, ale pak už nic. Krásný New York, spousta keců (sice krásně a poeticky řečených, ale většinou o ničem), mnohokrát viděný příběh, příjemná hudba, sympatické postavy, dobří herci... Dost mě rušil dabing Meg Ryan, ale to je můj problém, měla jsem si dát víc práce a sehnat si originál. Stručně řečeno, film na melancholické odpoledne zachumlaná v dece s čajem...nepřekvapí, neurazí.

Skvělé, skvělé a ještě jednou skvělé. A ještě lepší by to bylo, kdybych prvně nečetla knihu...Vzhledem k tomu, že ve třičtvrtině knihy jsem začala stahovat film, protože ho "prostě musím vidět" tak jsem na film vlítla cca dvě hodinky po dočtení knihy. Takže zážitky opravdu čerstvé. Proto jak jsem na začátku velebila scénáristu za převedení prvních asi 200 stran knihy do čtvrt hodiny filmu (a vůbec ne zmateně, i když v knize mi dělalo dost problém se v postavách orientovat), tak jsem mu na konci nemohla přijít na jméno, že se víc nerozepsal. Oželela bych několik pohledů na čb fotku Harriet, nebo i ty vzpomínky na hlídání u jezera (i když to krásně zpomalovalo děj) za trochu víc příběhu na konci. Ve výběru postav jednoznačně vede Lisbeth, naopak mě malinko zklamal Mikael, ale celkově se casting velice povedl. Režie seversky precizní, krásně syrově podané. K tomu skvělá hudba, utíkám shánět soundtrack. Nečíst knihu, je to jasných pět, ale v tomto případě se od toho prostě nedokážu oprostit. Nikdy bych to do sebe neřekla, ale přála bych si tento film malinko víc akčnější. Hrozně moc se těším na americký remake, jsem zvědavá, jak se s příběhem popere Fincher - pro mě mistr thrillerů.

Zezačátku to vypadalo docel dobře...ale pak to bylo takový nějaký spíš nijaký, princezna neuměla mluvit, jedinej trochu sympatickej byl princ Petr. Liška měl roli ve které neměl co předvést...Konec byl ještě rychlejší a míň vysvětlený než celý zbytek děje. Už pomalu přestávám doufat, že se ještě v česku natočí pohádka s inteligentním scénářem, humorem a odpovídajícími hereckými výkony. A to jsem pohádkový typ. Zklamání...

Ovlivněna vánoční náladou jsem tomu dala další šanci a utvrdila se v mém pohledu na tenhle film. A to, že moc nemusím (až na vyjímky samozřejmě) ani jednu z hlavních postav a dohromady mi k sobě prostě nepasují. Herecké výkony mě neoslnily (Julia si celou dobu drží americký úsměv), scénář taky ne-je to vlastně taková pohádka, které jsem bohužel nevěřila. Je tam několik scén, které stojí za to vidět (rozhovor kůň a pes je za pět hvězd) ale to si je radši najdu na youtube...Hudba sice příjemná, ale nijak zvlášť oslnivá, takže vlastně jediným bodem, který to u mě vyhrává na plné čáře je Rhys Ifans, který mi rozjasnil každý záběr ve kterém se ocitl. Pro mě za tři hvězdy a možná zase někdy o Vánocích (za hodně dlouho) tomu dám další šanci.

Rodriguez točí filmy stylem "jednou jsi dole jednou nahoře" a tohle je doufám jeho absolutní dno. Když jsem na tohle narazila v televizi a zjistila jméno režiséra, doufala jsem že to bude shoda jmen...Nakonec jsem u toho "akčního" děje podaného dost svérázným( kýčovitým) způsobem vydržela a dokonce mě to na konci skoro dojalo. No nic jeden bod za snahu a chuť si spravím se Sin City.

Tříminutové variace na téma "nelze vybírat donekonečna". Vizuálně laděno do neutrální šedé, s pointou podanou černočerným humorem. "Congratulations, you are dead..."

Film má rozhodně velmi zajímavý námět, ze kterého by se dalo vytěžit mnohem víc. Hlavní slabinou filmu je tak asi scénář - všechny postavy byly podány hodně s odstupem, bez vykreslení charakterů. Víme jen to, že režisér chce film dotočit za každou cenu a upír chce krev. Celý film se nese v hodně pozvolném tempu a mnohdy na ůkor děje dostáváme spousty záběrů na detaily (rozjíždějící se vlak, karafa s krví, klec s krysami...). Mně osobně to do filmu skvěle sedlo. Z herců všechny převyšují skvělý Malkovich a ještě lepší Dafoe, i když( anebo pravě proto) působil chvílemi až jako parodie. Je jen otázkou, kdo z nich byl větší monstrum. "If it's not in frame, it doesn't exist"