Recenzie (8 106)
Osmý smysl - I Have No Room In My Heart For Hate (2017) (epizóda)
A zase stálo veškeré zajímavé dění na Sunině příběhu a na událostech kolem Rileyiny cesty do Chicaga, a to je pro mě moc málo. Ostatní postavy zůstaly znovu v pozadí, jejich dějové linie byly pro mě nezajímavé a místy na mě působily jako podivná telenovela.
Osmý smysl - Isolated Above, Connected Below (2017) (epizóda)
Nebýt toho, že se díky této epizodě konečně dostaly na světlo podstatné informace o organizaci BPO, byla by to jasná tragédie. Tvůrčí kolektiv se opět rozhodl naplno oslavit duhové hnutí a připomenout všem jinak smýšlejícím, cítícím a souložícím, jak jsme odporně netolerantní. Litův "úžasný" projev byl vyloženě na pěst.
Osmý smysl - Fear Never Fixed Anything (2017) (epizóda)
I když je mé hodnocení stejné jako u předchozí epizody, tento díl se mi líbil o půl hvězdičky víc. Tradičně mě bavila Sunina dějová linie, tentokrát ji ovšem dobře doplnilo dění kolem Nominy e- smrti i události, které se odehrávaly kolem Riley a Willa. Určitě jsem se nenudil. 3*+
Osmý smysl - Polyphony (2017) (epizóda)
Epizoda měla výborný rozjezd, už jsem psal o tom, že mě hodně baví spolupráce celého clusteru, takže jsem věřil ve vysoké hodnocení, s postupujícím časem se ale ukázalo, že tempo příběhu postupně klesalo, proto jsem přes tři kousky jít nakonec nemohl.
Osmý smysl - Obligate Mutualisms (2017) (epizóda)
Děj příběhu se v této epizodě vyvíjel ještě zajímavějším způsobem, než v předchozím dílu, a čím déle se na seriál dívám, tím mám větší jistotu, že nejlepšími pasážemi jsou scény se Sun a s Wolfgangem. A pak samozřejmě ty scény, v nichž se vyskytují všechny hlavní postavy současně.
Osmý smysl - Who Am I? (2017) (epizóda)
Bál jsem se, že se budu opět mocně nudit, ale tvůrci mě tentokrát překvapili zajímavým dějem, který jsem po předchozím zážitku nečekal. Sice se opět řešil hanebný přístup majoritní společnosti k homosexuálům, ale ostatní dějové linie na mě docela fungovaly, takže jsem nebyl příliš nespokojen.
Osmý smysl - Happy F*cking New Year (2016) (epizóda)
No, to jsem si pěkně naběhl. První sezóně jsem udělil s přivřenýma očima čtyři slabší hvězdičky, na pokračování jsem se celkem těšil, a teď toto... Už úvodní příšerný cover hitu Niny Simon mě pěkně zprudil, a pak už to šlo jen z kopce. V podstatě šlo jen o dvouhodinovou reklamu na duhové hnutí, což hezky podtrhla úžasná swingers party, která mi málem způsobila mořskou nemoc (příliš mnoho testosteronu), nudný děj narozeninové i vánoční oslavy doplňovala stejně nudná hudba (viz. 87. cover písně Hallelujah), takže nebýt dvou slušných akčních sekvencí se spoluprací všech hlavních postav, nedal bych ani ten jeden kousek.
The Punisher - Season 1 (2017) (séria)
S první sezónou jsem měl velký problém. Pokud to jde utíkám před muzikály, jinak se podívám prakticky na každý žánr, ale od Punishera jsem hlavně očekával opravdu silnou akci, jenže autoři scénáře to viděli jinak. Většinu času se tedy vedly řeči, které byly často úplně zbytečné a jen natahovaly děj, přitom se ukázalo, že jsou tvůrci schopni natočit velice dobré akční scény, které jsem si fakt užil. První řadě by podle mě výrazně prospělo zkrácení alespoň o tři díly, v nejlepším případě by bohatě postačovalo osm epizod.
The Punisher - Memento mori (2017) (epizóda)
Po dvou nabušených epizodách mě závěrečný díl první sezóny trochu zklamal. Měl jsem pocit, jakoby se tvůrci rozhodli uklidit na place po předchozí kvalitní akci, a co nezvládli zamést a vyluxovat, to alespoň nakopali pod nábytek, aby přišla nová řada do relativně čistého prostředí. Navíc mě příliš nepřesvědčilo Frankovo rozhodnutí o Billyho osudu ve stylu: "Žij a škoď." 4*-
The Punisher - Doma (2017) (epizóda)
Znovu jsem hodnotil pěti kousky, přestože dostávala logika chvílemi po čuni víc než Frank Castle, a to už je co říct. Výsledek střelby do vlastních řad byl navíc krajně průhledný a Frank toho snesl víc než T- 700, ale i tak jsem se rozhodl všechny nedostatky přehlédnout, abych mohl ocenit akci i parádní atmosféru.