Necrotongue

No, to jsem si pěkně naběhl. První sezóně jsem udělil s přivřenýma očima čtyři slabší hvězdičky, na pokračování jsem se celkem těšil, a teď toto... Už úvodní příšerný cover hitu Niny Simon mě pěkně zprudil, a pak už to šlo jen z kopce. V podstatě šlo jen o dvouhodinovou reklamu na duhové hnutí, což hezky podtrhla úžasná swingers party, která mi málem způsobila mořskou nemoc (příliš mnoho testosteronu), nudný děj narozeninové i vánoční oslavy doplňovala stejně nudná hudba (viz. 87. cover písně Hallelujah), takže nebýt dvou slušných akčních sekvencí se spoluprací všech hlavních postav, nedal bych ani ten jeden kousek.

S první sezónou jsem měl velký problém. Pokud to jde utíkám před muzikály, jinak se podívám prakticky na každý žánr, ale od Punishera jsem hlavně očekával opravdu silnou akci, jenže autoři scénáře to viděli jinak. Většinu času se tedy vedly řeči, které byly často úplně zbytečné a jen natahovaly děj, přitom se ukázalo, že jsou tvůrci schopni natočit velice dobré akční scény, které jsem si fakt užil. První řadě by podle mě výrazně prospělo zkrácení alespoň o tři díly, v nejlepším případě by bohatě postačovalo osm epizod.

Po dvou nabušených epizodách mě závěrečný díl první sezóny trochu zklamal. Měl jsem pocit, jakoby se tvůrci rozhodli uklidit na place po předchozí kvalitní akci, a co nezvládli zamést a vyluxovat, to alespoň nakopali pod nábytek, aby přišla nová řada do relativně čistého prostředí. Navíc mě příliš nepřesvědčilo Frankovo rozhodnutí o Billyho osudu ve stylu: "Žij a škoď." 4*-

Znovu jsem hodnotil pěti kousky, přestože dostávala logika chvílemi po čuni víc než Frank Castle, a to už je co říct. Výsledek střelby do vlastních řad byl navíc krajně průhledný a Frank toho snesl víc než T- 700, ale i tak jsem se rozhodl všechny nedostatky přehlédnout, abych mohl ocenit akci i parádní atmosféru.

No tak hurá, tvůrci se konečně rozhodli, že budou točit Punishera a konverzační drama si nechali na jindy. Já se klidně podívám téměř na jakýkoli žánr, ale od tohoto seriálu čekám přesně takovou akci, jakou mi přinesla jedenáctá epizoda. Škoda, že to takhle nefungovalo většinu času.

Desátá epizoda na mě docela dobře fungovala. Jedna událost podaná z různých perspektiv mě až nečekaně bavila, navíc tvůrci přestali chodit kolem horké kaše a konečně chudákovi Frankovi otevřeli oči, takže by se mohl děj konečně pořádně rozhýbat. Alespoň doufám.

Tak tohle bylo hodně vtipné. Nemyslím tím epizodu, ale to, že mě bavil díl, který se celý motal kolem vedlejší dějové linie Lewise Wilsona. Musím ale přiznat, že to mělo grády a až nečekanou hloubku. Curtis se pro mě pomalu ale jistě stává nejzajímavější postavou.

V poznámkách k osmé epizodě bylo mým nejužívanějším výrazem slovo nuda. Díl sestával hlavně z rozhovorů, ale nebavil mě už ten úvodní, nevylepšil to ani ten post koitální a následné vzpomínání na seznámení s manželkami mě už skoro deprimovalo. Nebýt závěrečné akce, neměl jsem vlastně, co bych kladně ohodnotil. Nemůžu se ubránit pocitu, že tvůrci zapomněli na to, že točí seriál podle komiksu.

Tvůrci mě opět nedokázali scénářem rozradostnit, ale alespoň jsem měl pocit, že se mě nesnažili za každou cenu unudit, jak se jim to téměř podařilo v průběhu šestého dílu. Jen jaksi nepobírám Russovu taktiku, když v Gunnerově hájku neuspělo osm mužů, tady nasadil čtyři? Asi chtěl šetřit životy.

Kromě toho, že se od sebe Dinah s Billem ještě nedokázali odtrhnout mě šestá epizoda vlastně ničím nezaujala, a to je docela neštěstí. Mluvilo se sice hodně, ale nemůžu se zbavit pocitu, že o ničem a dějová linie s Lewisem Wilsonem mi připadala stejně zbytečná jako komín v ponorce. Nuda.