Necrotongue

Třetí epizoda uzavřela tuto sympaticky krátkou minisérii velmi dobrým způsobem. Od prvního dílu jsem tušil, že nepůjde o zrovna radostnou záležitost, což je mi sympatické, jelikož jsem všech těch šťastných konců s písněmi, tanci a potleskem už dávno přesycen, dokážu si ale představit, že pokud váháte nad spácháním sebevraždy, mohla by vám tato nebo podobná záležitost pomoci udělat i ten poslední krok. / Poučení: Nedá se čekat věčně.

Ajaj, přece jen jsem se dočkal zklamání. Z konvojových bitev jsem neviděl prakticky nic, všechny ty bojové akce, na které jsem se tolik těšil se odehrávaly sice velmi blízko, povětšinou ale zcela mimo obraz a na kameru se dostalo jen několik zcela okrajových scén. Potud tedy nespokojenost. Tvůrci měli ale zcela jiný záměr, který jsem zpočátku nepochopil, a vytvořili pro mě poměrně silné drama o nedoceněných lidech. / Poučení: S každým úmrtím na záchranném voru ztrácíš kamaráda, ale získáváš životní prostor.

První epizoda třídílné minisérie byla klasickou zahajovací záležitostí, která splnila, co se od ní očekávalo. Představila mi postavy, nastínila budoucí děj, vytýčila historické období, no, a teď mohu zůstat v napětí, zda se tvůrci postarají i o příběh, jež by mě zaujal. Zatím mohu s mírným optimismem konstatovat, že mě téma atlantických konvojů pochopitelně (vzhledem k mým zájmům) zaujalo, a já tak tiše doufám. / Poučení: Jsou chvíle v životě lidském, kdy by jeden při rozhodování ocenil náhled do budoucnosti.

Dneska se mi s postávajícími komičkami mocně zadařilo. Netflix mi nabídl pro mě zcela neznámou Fern Brady a šlo o jasnou trefu do černého. Opět jsem se utvrdil v tom, že by měli být lidé, kteří se živí tvorbou humorů, nějakým způsobem mentálně narušení, protože to jejich činnosti evidentně prospívá. Fern Brady mě od počátku zaujala svým výrazným přízvukem i pro mě příjemně nakřáplým hlasem, a když to doplnila ještě kvalitními humory, neměl jsem o plné palbě žádné pochyby. Jo, jo, užil jsem si to a procvičil si bránici. / Poučení: Každý dobrovolník by si měl vzít příklad z Ollieho.

Chelsea Handler jsem doposud nikdy neviděl, takže se ve mně zpočátku dost mísily pocity. Jaksi jsem si nemohl srovnat to, co vidím, s tím, co slyším. Po celou dobu jsem se totiž výborně bavil (miluju černý humor, a jak se ukázalo, žena se smyslem pro černý humor je ještě o úroveň výš) a zároveň mě poněkud rozrušoval pohled na ženu, která si po většinu času zachovávala kamennou tvář kyborga a ledový pohled odstřelovače. No, komičku, která dělá humory z pohledu bohaté, snobské bělošky, jsem zatím nezažil, a tuto premiéru jsem si fakt vychutnal. Jo, jo, vypadá to, že se mohu v oblasti humoru spolehnout na Židovky, obě naposled viděné byly skvělé. No, když to tak po sobě čtu, netuším, proč jsem hodnotil jen čtyřmi pěticípými. Hbitě to napravím. / Poučení: Pozor na žabky, ať se nepodíváš na Guantánamo.

Včera jsem si dal stand up speciál s Ilizou Shlesinger, který stál opravdu za to, a pak jsem zjistil, že si zahrála i ve filmu. Upřímně? Mnoho jsem si od snímku nesliboval, protože i ti nejlepší postávající komici / -čky přece jen nejsou herci / herečkami (tedy v drtivé většině případů). Nedopadlo to vlastně nejhůř, přiznávám, že jsem se místy velmi dobře bavil, chvílemi se mi ale celá záležitost poněkud vlekla a byl jsem vcelku rád, když vyjely závěrečné titulky. Každopádně jsem musel ocenit, že umí Iliza Slesinger podat feministické myšlenky ve filmu stejně jako ve svých vystoupeních pohodově a vtipně pro obě pohlaví. Ano, jsem jedním z těch odporných názorových dinosaurů, kteří nevěří v neposkvrněné početí, ve více než dvě pohlaví, ani v to, že umělé kozy a pár injekcí hormonů přetvoří muže v ženu. A nestydím se za to. To jsem ale odbočil; chtěl jsem jen říct, že tato komedie nebyla žádným zlatým valounkem v šedi podobných projektů, ale zvládnou se na ni podívat i muži, aniž by se museli cítit nepříjemně pro použité humory. Snad jen ti zapšklí, kteří si neumí udělat legraci sami ze sebe, by se nemuseli cítit komfortně. / "Dívej se na to z lepší stránky, třeba má jeho máma rakovinu... Ne, to je až příliš optimistické." / Poučení: Nenech se opít rohlíkem. Není tekutý.

Jak mě průběh předchozího dílu potěšil, tak mě sedmá epizoda zklamala. Což o to, zčásti jsem se u příběhu plného dobové politiky velmi dobře bavil, podstatná část děje se ale, bohužel, věnovala protipartyzánskému boji, který mě už od počátku páté série skutečně nebaví. No, a právě tento boj s první a jedinou yorkskou partyzánkou mi výrazně pokazil výsledný dojem z celého dílu. P. S. Pisálkům, kteří v životě nerozbíjeli barborou šedesát metrů betonového chodníku, nebo nedrželi v rukou kovovou tyč, do níž někdo intenzivně buší, bych přál zažít podobné okamžiky, pak by jim totiž došlo, že by měly některé bojové scény vypadat tak trochu jinak. / Poučení: Když si za něčím pevně stojíš, můžeš ve výsledku zůstat ležet v kaluži krve a vlastních vnitřností.

Vždycky, když narazím na feministku, která nepotřebuje muže zabíjet, nebo jim odřezávat jisté tělesné partie, a naopak je ochotná jim poradit, jak na se postavit k situacím, kterým nemusejí zrovna rozumět, chvěji se nadšením. Už mám něco odžito, takže pro mě daná témata nebyla novinkou, přesto jsem si tento edukativní a brutálně vtipný speciál převelice užil. Iliza Shlesinger neotevřela jediné téma, při němž bych s ní nesouhlasil, a to mám všeho toho všudypřítomného, do extrému přebujelého, militantního feminismu plnou.... až po krk. Z toho pro mě vyplývá skutečnost, že tato postávající komička dělá něco setsakra dobře, a pokud si to, co řekla bere nějaký muž osobně, měl by si vyndat hlavu z místa, kam mu slunce nesvítí. / Poučení: Vždycky je radostí, vidět vítězství ducha nad hmotou.

Zpočátku se to tvářilo jako zajímavá a zábavná záležitost, pak ale humory upadly kamsi k podlaze a stala se z toho taková, sice velmi kvalitně obsazená a svým způsobem zábavná, přesto pouze blbinka. Ne, že by mě úhlavní hrdina nebavil, problémem se pro mě stal fakt, že se z původně skvělého konverzačního humoru stal po čase humor situační, a když jsem pak například sledoval, jak se jedna z postav nesmírně vtipně polila koktejlem, něco uvnitř mě na snímek rezignovalo. Na druhou stranu je pravdou, že mě převelice pobavilo, až nadchlo, když se setkali I. M. Fletcher a Frank Jaffe (pokud jste viděli Mad Meny, jistě chápete). Taky jsem si stihl oblíbit Lorenzu Izzo a její italskou angličtinu. / Poučení: Než vyhodíš obzvláště ošklivý obraz, nech si ho pro jistotu ocenit. Čím ošklivější, tím bude pravděpodobně dražší.

Kdo by řekl, že jsou tvůrci, v zatím spíše nedomrlé šesté sérii, schopni natočit epizodu, která snese srovnání i s těmi lepšími počiny z předchozích řad? Já tedy jistě ne, ale stalo se. Šestý díl se jim prostě vyvedl, měl atmosféru, měl napětí, dočkal jsem se i smysluplné akce a k páté pěticípé scházelo jen málo. Postačilo by, kdyby bylo ve střižně odstraněno Bridino putování tam, zpět a zas tam a ten chybějící pátý kousek bych doplnil. / Poučení: Nikdy jsem nepřekypoval důvěrou ve zmrzlou vodu. 4*+