dawe04

Nudný, ničím výjimečný detektivní horor. Bez atmosférey, bez dynamického konce, bez charakterních hrdinů a s pitomou pointou. Akorát ten bubák měl sakra výdrž a potěšil "Hero" James Kyson Lee.

Motýl: Z nenapádné filmové kukly se zrodil nádherný poetický film, který ztrhává několika velice silnými momenty, krásnými metaforami a silnými výkony. Sledujeme duši dříve povrchního člověka uvězněného ve svém vlastním těle, jež se stává bezbranný a křehký jako motýlí křídla a s pomocí upřímných postav začíná tak jako motýl, hledat ty správné květiny. Skafandr: A je tu taky druhá strana. Skafandr. Tak jako on je film místy chladný a kovový, opuštěný v moři tak nudný. Co se stane když se motýl a skafandr potkají? Napůl nezajímavá a napůl dojemná podívaná.

Do první poloviny skvělé vystavěné drama s perfektními dialogy. Bohužel, každým dalším hloupým zvratem to šlo do kopru.

Dynamická, akční a stylová jízda, tadashii. Přesto mě pořád napadalo srovnání s Blue Spring. Narozdíl od "Vran" má Blue Spring i trochu poetičtější stránku věci, což je u mne konkrétně ku prospěchu věci, ale zpět k Serizawovi, Genjimu a jejich povedeným partičkám. Celý film pozorujeme přípravu na bitvu o nejvyšší postavení ve škole (no, někdy se o té rozmlácené betonové barabizně jako o škole dalo dost pochybovat) mezi dvěma "armádami" pěkně nasr***ch studentů. Ačkoli nejde o nic převratného, závěrečný "street fight" v dešti a blátě, to bylo něco. Masochisticky mě napadlo něco takového uspořádat u nás v.......Uvidíme, jaké zvrácenější choutky vyvolá dvojka:-)

Originální koncept chvíli ztřeštěné, chvíli romantické komedie o jednom (ze začátku) vandrácky vypadajícím otaku (opravdu, dokonce i ta slečna mu odmítla dát parfém zadarmo), sbírajícího komiksové postavičky se opravdu povedl. Hlavní hrdina v podání přesvědčivého Yamady se zamiluje do ženy z metra, kterou "zachrání" před opilcem. Pomáhají mu netradiční kamarádi - další podivíni a to pouze přes internet. Celý film je pojat jaksi "počítačově," což ale atmosféru romantické (a hlavně opravdu VTIPNÉ) komedie překvapivě nijak neruší.

Nevím sakra, jak to ti Japonci dělají, že u jejich smutných dramat pořád řvu. A Heavenly Forest ještě musí mít vynikající scénář, dokonalé obsazení (vykulené xichty Tamakiho z něj dělají adepta na největšího filmového sympaťáka všech dob) a doslova snovou atmosféru. Takže se připravte na hromadu kapesníků a slzný kýbel vedle postele nebo křesla...

Tohle snad ani komentovat nejde. A to myslím v tom dobrém i špatném slova smyslu.

Once upon a time...jedná skvěle natočená pohádka pro dospělejší. Milionář má naprosto všechno přesně vyvážené. Sympatičtí, ale ne patetičtí herci, dojemný, ale ne přeslazený scénář, úsměvné i smutné momenty a naprosto dokonalou hudbu. Všech osm sošek zaslouženě!

Primitivní špinavá řezničina, která kupí jedno klišé za druhým. K tomu naprostá absence atmosféry a sympatických hrdinů.

Ano, je to neskutečně originální, bizarní, zvrácené, psychopatické a nevím co ještě. Statická a voyeurská kamera, sledující týrání jedné obyčejné rodinky dvěma šílenci v bílých rukavičkách, se snaží o autenticitu a násilně diváka strká do pozice hnusného zvráceného individua, který se baví společně s antihrdiny. Místy to funguje, ale jen za předpokladu, že se v těch s prominutím sračkách vyžíváte. Já nic vzrušujícího na týrání a vraždění nevidím, možná proto mě ty dlouhé záběry spíše nudily a žádné výrazné pocity u mne nevyvolaly a promluvy psychoušů přímo na kameru mi přišly spíše rušivé. Aspoň jsem si vychutnal bravurní herecké výkony a udělal představu, jak asi bude za dvacet let vypadat Big Brother.