Recenzie (425)
Ima, ai ni jukimasu (2004)
Naprostý opak k japonským šílenostem je citlivé a svým způsobem roztomilé drama Ima, ai ni yukimasu. Fantaskní rovina s navrácením zemřelé manželky a matky působí velice tajuplně a svěže, zejména i díky lesním exteriérům, které ještě více podtrhují už tak melancholické, ale nikterak prázdné vyznění. Podobně příjemní jsou i herci, zejména ten prcek a Shido, který hází jeden přehnaně nesmělý výraz za druhým. Škoda té násilné pointy na konci.
Hačimicu to Clover (2006)
Pohodový film plný umění, mládí a zamilovanosti. Právě ta lehkost, která ze snímku vyzařuje prostřednictvím okolí a vyprávění a právě ta lehkost, se kterou hrdinové proplouvají strastmi života v čele s bohémským Yusuke Iseyou, přináší nezaměnitelné pocity...Jdu si něco namalovat...a pak musím na pláž...a pozvat na večeři minimálně 15 svých přátel!
46-okunen no koi (2006)
První film kde jsem se rozhodoval mezi pěti a třemi hvězdami. Ano, je to tak. Do poslední scény jsem si nebyl jist, zda-li je to tak neuvěřitelně chytré nebo jde jen o šikovně zamaskované banality. Roztříštěnému příběhu vévodí výborné výkony Matsudy i Anda, kteří vytvořili dvojici, jejichž chemii by jim záviděli i Brad s Angelinou. Nakonec mě tahle špinavá, mokrá a filtrově vypiplaná detektivní mozaika plná uvěřitelných emocí, šílených zážitků i metaforických obrazů (pyramida s vedle stojící raketou je úchvatná) naprosto pohltila. A zbylo po mě pět hvězd...
Predátor z hlbín (2004) (TV film)
Není možné! Překvapivě dobrý, možná až hodně dobrý zvířecí horor. Je to sice béčko jak vyšité, ale režisér není úplné nemehlo, a tak po všech těch zrůdnostech (opravdu nemluvím o titulních zrůdách) jako Python nebo Shark Attack je Frankenfish - klidně to napíšu - mistrovské dílo. Výborná práce s prostředím - bažiny jsou využité až nadoraz, atmosféra nechybí, plno originálních nápadů - postavy neumírají podle míry násilné sympatie/antipatie, monstrum je pěkně udělané a docela působivé a ani herci si tentokrát nevedou špatně. Ale pořád je to béčko jak vyšité...opakuji se? Frankenfish také. Fandové lidožravých zvířátek, zaokrouhlujte nahoru. 7/10.
27 šiat (2008)
Bohužel, podprůměrný romantický příběh z nudy nevytáhnou ani občasné světlejší momenty, ani neanorektické představitelky hlavních rolí včetně sympatické Katherine "Izzie" Heigl.
Běž! (2001)
Příjemný snímek o dospívání jednoho korejsko-japonského studenta, kde se na pozadí řeší problematika integrace Korejců do japonské společnosti. Správně trhlé dialogy, kvalitní scénář a především sympaťák Yosuke Kubozuka ženou tento skromný příběh do ukřičeného konce.
Kronika rodu Spiderwickovcov (2008)
7/10 - má to parádní hororovou atmosféru (na pohádku), ale na všech ostatních frontách dost podvyživené (triky, množství kreaturek, scénář...)
Lovci pokladov: Kniha tajomstiev (2007)
Naprosto sterilně zrežírovaný maglajz, kde se hlavní hrdinové ženou od jedné stopy ke druhé a řeší je stylem "napoprvé mi to nedošlo, napodruhé už to ale vím," všude funguje až nechutná náhoda a štěstí. Podobně přesvědčivě působí významná historička s vizáží trojské Heleny i mladší a dementnější verze Jamese Bonda - aspoň že Cage má celkem normální vlasy. Pár bodů za působivé exteriéry a povedené hlášky...Jo a nebojte se, dojde i na amerického prezidenta...
Hviezdny prach (2007)
Jedna z nejlepších pohádek poslední doby. Má to kouzlo, příjemné herce, svižně napsaný scénář i vtipné nápady. Tleskám.
Closed Note (2007)
Netradiční romantické drama, okořeněné kapkou mystiky a snění má všechny rysy japonského filmového umění. Napůl sympatické (Iseya) a napůl otravné herce, netradiční rozuzlení i příliš dlouhou stopáž.